PREGHIERE LITURGICHE

Σχετικά έγγραφα
ΜΕΓΑΛΗ ΤΡΙΤΗ ΒΡΑΔΥ (ΟΡΘΡΟΣ ΜΕΓΑΛΗΣ ΤΕΤΑΡΤΗΣ)

αὐτὸν ἀνειλόµην. Προκείµενον Ἦχος δ' Ψαλµὸς ρλβ' Ἰδοὺ δὴ τί καλόν, ἢ τί τερπνόν, ἀλλ' ἢ τὸ κατοικεῖν ἀδελφοὺς ἐπὶ τὸ αὐτὸ; Στίχ. Ὡς µύρον ἐπὶ κεφαλῆς,

GRANDE E SANTO GIOVEDÌ

GRANDE E SANTO GIOVEDÌ

Ακαδημαϊκός Λόγος Εισαγωγή

Τῌ ΑΓΙᾼ ΚΑΙ ΜΕΓΑΛῌ ΤΕΤΑΡΤῌ ΕΙΣ ΤΟΝ ΟΡΘΡΟΝ

Τῌ ΑΓΙᾼ ΚΑΙ ΜΕΓΑΛῌ ΤΕΤΑΡΤῌ ΕΙΣ ΤΟΝ ΟΡΘΡΟΝ

Vangelo secondo Giovanni ΚΑΤΑ ΙΩΑΝΝΗΝ

LIVELLO A1 & A2 (secondo il Consiglio d Europa)

GRANDE E SANTO GIOVEDÌ

GRANDE E SANTO GIOVEDÌ

!Stato di tensione triassiale!stato di tensione piano!cerchio di Mohr

La Grande e Santa Settimana. GRANDE E SANTO LUNEDÌ Ufficio del Nymphios

La Grande e Santa Settimana. GRANDE E SANTO LUNEDÌ Ufficio del Nymphios

La Parola quotidiana del Signore

La Grande e Santa Settimana. GRANDE E SANTA DOMENICA DI PASQUA Esperinos

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΝΕΚΡΩΣΙΜΟΣ ΚΑΤΑ ΤΗΝ ΔΙΑΚΑΙΝΗΣΙΜΟΝ ΕΒΔΟΜΑΔΑ UFFICIO DELLE ESEQUIE NELLA SETTIMANA DEL RINNOVAMENTO

La Grande e Santa Settimana. GRANDE E SANTA DOMENICA DI PASQUA Esperinos

Stato di tensione triassiale Stato di tensione piano Cerchio di Mohr

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΝΕΚΡΩΣΙΜΟΣ ΕΙΣ ΝΗΠΙΑ ΚΑΤΑ ΤΗΝ ΔΙΑΚΑΙΝΗΣΙΜΟΝ ΕΒΔΟΜΑΔΑ UFFICIO DELLE ESEQUIE DEI FANCIULLI NELLA SETTIMANA DEL RINNOVAMENTO

G. Parmeggiani, 15/1/2019 Algebra Lineare, a.a. 2018/2019, numero di MATRICOLA PARI. Svolgimento degli Esercizi per casa 12

GRANDE E SANTO VENERDÌ

GRANDE E SANTO VENERDÌ

ΓΕΝΙΚΟ ΛΥΚΕΙΟ ΑΛΙΑΡΤΟΥ ΕΡΕΥΝΗΤΙΚΗ ΕΡΓΑΣΙΑ Β ΤΕΤΡΑΜΗΝΟΥ ΤΑΞΗ Α ΣΧ.ΕΤΟΣ

Sussidi liturgici. Άρτοκλασία Artoklasia

ΑΓΙΟΓΡΑΦΙΚΑ ΑΝΑΓΝΩΣΜΑΤΑ ΤΗΣ ΘΕΙΑΣ ΛΕΙΤΟΥΡΓΙΑΣ ΚΥΡΙΑΚΗ ΑΠΟΣΤΟΛΙΚΗ ΠΕΡΙΚΟΠΗ. (Β Κορ. δ 6 15)

αὐτόν φέρω αὐτόν τὸ φῶς τὸ φῶς αὐτόν τὸ φῶς ὁ λόγος ὁ κόσμος δι αὐτοῦ ἐγένετο, καὶ ὁ κόσμος αὐτὸν οὐκ ἔγνω αὐτόν

Passato Prossimo = ΠΡΚ-ΑΟΡΙΣΤΟΣ

Ὄρθρος τῆς Ἁγίας καί Μεγάλης Τεσσαρακοστῆς Mattutino della santa e grande quaresima

Τριῴδιον Ἁγία καὶ Μεγάλη Ἑβδομὰς Triodion Grande e Santa Settimana

Μικρὸν Ἀπόδειπνον Piccola Compieta

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΤΟΥ ΑΓΙΟΥ ΕΛΑΙΟΥ ΚΑΤ ΕΠΙΤΟΜΗΝ UFFICIO DELLA SANTA UNZIONE IN FORMA BREVE

Τριῴδιον Β ἑβδομὰς τῶν Νηστειῶν Triodion II settimana dei Digiuni

TRIGONOMETRIA: ANGOLI ASSOCIATI

Ἀκολουθία τῶν Ὡρῶν Πρώτη, Τρίτη, Ἔκτη, Ἐνάτη Ufficio delle Ore Prima, Terza, Sesta, Nona

Τριῴδιον Δ ἑβδομὰς τῶν Νηστειῶν Triodion IV settimana dei Digiuni

Giuseppe Guarino - CORSO DI GRECO BIBLICO. Lezione 11. L imperfetto del verbo essere. ἐν - ἀπό. ἡ ἀρχὴ - ἀρχὴ

PREGHIERE LITURGICHE. UFFICIO della SANTA PASSIONE. greco- italiano. Mattutino del Santo e Grande VENERDÌ (si ufficia la sera della Grande Giovedì)

IMPARA LE LINGUE CON I FILM AL CLA

Μεσονυκτικόν. Ufficio di mezzanotte

Παρακλητική. Grande oktoichos

Ὄρθρος καθημερινός Mattutino feriale

Πῶς σὺ Ιουδαῖος ὢν παρ ἐμοῦ πεῖν αἰτεῖς γυναικὸς Σαμαρίτιδος οὔσης;

GRANDE E SANTA DOMENICA DI PASQUA

Ἀκολουθία τῶν Ὡρῶν. Ufficio delle Ore

Τριῴδιον Ε ἑβδομὰς τῶν Νηστειῶν Triodion V settimana dei Digiuni

Un calcolo deduttivo per la teoria ingenua degli insiemi. Giuseppe Rosolini da un università ligure

Τριῴδιον Γ ἑβδομὰς τῶν Νηστειῶν Triodion III settimana dei Digiuni

Παρακλητική. Grande oktoichos

La Grande e Santa Settimana. GRANDE E SANTO SABATO Esperinos

Ιταλική Γλώσσα Β1. 11 η ενότητα: Appuntamenti nel tempo libero. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Ἀκολουθία εἰς Δίγαμον Rito delle seconde nozze

Πεντηκοστάριον α. Pentikostarion I

GRANDE E SANTO VENERDÌ

GRANDE E SANTO VENERDÌ

Patriarcato Ecumenico - Sacra Arcidiocesi Ortodossa di Italia e Malta. Chiesa Greco- Ortodossa della Natività di San Giovanni Battista- Torino e

Παρακλητική. Grande oktoichos

Ιταλική Γλώσσα Β1. 3 η ενότητα: Οrientarsi in città. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Παρακλητική. Grande oktoichos

Sussidi liturgici. Ἑσπερινός Vespro. Roma 2018 ~ 1 ~

Μέγα Ἀπόδειπνον Grande compieta

PREGHIERE LITURGICHE. del 5 gennaio. greco- italiano. UFFICIO delle GRANDI ORE

Παρακλητική. Grande oktoichos

Αποτελέσματα έρευνας σε συνδικαλιστές

PREGHIERE LITURGICHE

Lettera agli Ebrei ΠΡΟΣ ΕΒΡΑΙΟΥΣ

EDU IT i Ny Testamente på Teologi. Adjunkt, ph.d. Jacob P.B. Mortensen

Ιταλική Γλώσσα Β1. 6 η ενότητα: La famiglia italiana e la televisione. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Τῌ ΑΓΙᾼ ΚΑΙ ΜΕΓΑΛῌ ΤΕΤΑΡΤῌ ΕΙΣ ΤΟΝ ΟΡΘΡΟΝ

Τῌ ΑΓΙᾼ ΚΑΙ ΜΕΓΑΛῌ ΤΕΤΑΡΤῌ ΕΙΣ ΤΟΝ ΟΡΘΡΟΝ

ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΣΧΟΛΗ ΑΓΙΟΥ ΑΘΑΝΑΣΙΟΥ PONTIFICIO COLLEGIO GRECO Ο ΜΙΚΡΟΣ ΠΑΡΑΚΛΗΤΙΚΟΣ ΚΑΝΩΝ IL PICCOLO CANONE DELLA PARAKLISIS

PREGHIERE LITURGICHE

Πεντηκοστάριον ς. Pentikostarion VI

Παρακλητική. Grande oktoichos

Τριῴδιον Ἑβδομὰς τῆς Τυρινῆς Triodion Settimana dei latticini

PREGHIERE LITURGICHE. del SANTO E GRANDE VENERDÌ VESPRO. greco- italiano UFFICI DELLA SANTA E GRANDE SETTIMANA -11

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΤΟΥ ΑΓΙΟΥ ΕΛΑΙΟΥ UFFICIO DELLA SANTA UNZIONE

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΝΕΚΡΩΣΙΜΩΣ UFFICIO DELLE ESEQUIE

Ἑσπερινός τῆς Ἁγίας καί Μεγάλης Τεσσαρακοστῆς Vespro della grande e santa quaresima

PREGHIERE LITURGICHE. greco- italiano. del santo glorioso apostolo e teologo. VESPRO e MATTUTINO. del 26 settembre. Memoria del transito

Ιταλική Γλώσσα Β1. 5 η ενότητα: L abbigliamento e la casa. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Πεντηκοστάριον ε. Pentikostarion V

Πεντηκοστάριον. Pentikostarion

1 Ἐν ἀρχῇ ἦν ὁ λόγος, καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν, καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος. 2 οὗτος

Ὁ πιστὸς φίλος. Πιστεύω¹ τῷ φίλῳ. Πιστὸν φίλον ἐν κινδύνοις γιγνώσκεις². Ὁ φίλος τὸν

Esercizi sui circoli di Mohr

1st and 2nd Person Personal Pronouns

IL PRINCIPIO DEI SEGNI DI GESU. A Giuseppe Russo di Salerno

Sussidi liturgici ΑΚΟΛΟΥΘΙΑ ΝΕΚΡΩΣΙΜΩΣ ΕΙΣ ΝΗΠΙΑ UFFICIO DELLE ESEQUIE DEI FANCIULLI

PREGHIERE LITURGICHE

Μεσονυκτικόν. Ufficio di mezzanotte

Παρακλητική. Grande oktoichos

PREGHIERE LITURGICHE. greco- italiano. Memoria del nostro beato padre Eutimio il Grande. VESPRO e MATTUTINO. del 20 gennaio

Πεντηκοστάριον β. Pentikostarion II

Ο πύργος της Βαβέλ Πως «εξηγεί» η ιουδαιοχριστιανική θρησκεία την ποικιλία γλωσσών στον κόσμο

ΜΑΡΤΙΟΣ Θ 2014 ΚΥΡΙΑΚΗ ΤΗΣ ΟΡΘΟΔΟΞΙΑΣ Η ΛΙΤΑΝΕΥΣΙΣ ΤΩΝ ΙΕΡΩΝ ΕΙΚΟΝΩΝ

Ufficio dell Akathistos

Patriarcato Ecumenico - Sacra Arcidiocesi Ortodossa di Italia e Malta. Chiesa Greco- Ortodossa della Natività di San Giovanni Battista- Torino e

PREGHIERE LITURGICHE

Ιταλική Γλώσσα Β1. 1 η ενότητα: Raccontare situazioni e abitudini del passato. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας

Transcript:

PREGHIERE LITURGICHE Patriarcato Ecumenico - Sacra Arcidiocesi Ortodossa di Italia e Malta Chiesa Greco- Ortodossa della Natività di San Giovanni Battista- Torino e Vicariato arcivescovile della Campania- Chiesa dei SS. Pietro e Paolo- Napoli UFFICI DELLA SANTA E GRANDE SETTIMANA -5 MATTUTINO del SANTO e GRANDE MERCOLEDÌ greco- italiano 1

ΕΙΣ ΤΟΝ ΟΡΘΡΟΝ Τροπάριον Ἦχος πλ. δ' Ἰδοὺ ὁ Νυμφίος ἔρχεται ἐν τῷ μέσῳ τῆς νυκτός, καὶ μακάριος ὁ δοῦλος, ὃν εὑρήσει γρηγοροῦντα, ἀνάξιος δὲ πάλιν, ὃν εὑρήσει ῥαθυμοῦντα. Βλέπε οὖν ψυχή μου, μὴ τῷ ὕπνῳ κατενεχθῇς, ἵνα μῄ τῷ θανάτῳ παραδοθῇς, καὶ τῆς Βασιλείας ἔξω κλεισθῇς, ἀλλὰ ἀνάνηψον κράζουσα Ἅγιος, Ἅγιος, Ἅγιος εἶ ὁ Θεός, διὰ τῆς Θεοτόκου, ἐλέησον ἡμᾶς. (ἐκ γ' ) Μετὰ τὴν α' Στιχολογίαν Κάθισμα Ἦχος γ' Τὴν ὡραιότητα Πόρνη προσῆλθέ σοι, μύρα σὺν δάκρυσι, κατακενοῦσά σου ποσὶ Φιλάνθρωπε, καὶ δυσωδίας τῶν κακῶν, λυτροῦται τῇ κελεύσει σου, πνέων δὲ τὴν χάριν σου, μαθητής ὁ ἀχάριστος, ταύτην ἀποβάλλεται, καὶ βορβόρῳ συμφύρεται, φιλαργυρίᾳ ἀπεμπολῶν σε. Δόξα Χριστὲ τῇ εὐσπλαγχνίᾳ σου. Δόξα... Καὶ νῦν... Πάλιν τὸ αὐτὸ GRANDE E SANTO MERCOLEDÌ Al Mattutino Il Grande Martedì, di sera, si canta il Mattutino del Grande Mercoledì. Dopo l esasalmo: Alliluia e il tropario: E Tono pl. 4. cco lo Sposo viene nel mezzo della notte: beato quel servo che troverà vigilante, indegno quel servo che troverà trascurato. Bada dunque, anima mia, di non lasciarti prendere dal sonno per non essere consegnata alla morte e chiusa fuori del regno. Ritorna dunque in te stessa e grida: Santo, Santo, Santo sei tu, o Dio; per la potenza della croce, salvaci (3). S Kathisma. Tono 3. Attonito di fronte. i avvicinò a te la meretrice, versando sui tuoi piedi profumo con lacrime, o amico degli uomini, e al tuo comando viene liberata dal fetore dei peccati; mentre il discepolo ingrato che respirava la tua grazia, la rifiuta e si impasta col fango dell avarizia, vendendo te. Gloria, o Cristo, alla tua compassione. Gloria. E ora. Di nuovo lo stesso tropario. Μετα τὴν β' Στιχολογίαν Κάθισμα Ἦχος δ' Ταχὺ προκατάλαβε Ἰούδας ὁ δόλιος, φιλαργυρίας ἐρῶν, προδοῦναί σε Κύριε, τὸν θησαυρὸν τῆς ζωῆς, δολίως ἐμελέτησεν. Ὅθεν καὶ παροινήσας, τρέχει πρὸς Ἰουδαίους, λέγει τοῖς παρανόμοις. Τί μοι θέλετε δοῦναι, κᾀγὼ παραδώσω ὑμῖν, εἰς τὸ σταυρῶσαι αὐτόν; G Altro kathisma. Tono 4. Presto intervieni. iuda il fraudolento, attaccato alla passione del denaro, meditò di consegnare con frode te, Signore, il tesoro della vita. Corre così come ebbro dai giudei e dice a quegli iniqui: Quanto volete darmi, perché io ve lo consegni per crocifiggerlo? 2

Δόξα... Καὶ νῦν... Πάλιν τὸ αὐτὸ Gloria. E ora. Di nuovo lo stesso. Μετὰ τὴν γ' Στιχολογίαν Κάθισμα Ἦχος α' Τὸν τάφον σου Σωτὴρ Ἡ Πόρνη ἐν κλαυθμῷ, ἀνεβόα οἰκτίρμον, ἐκμάσσουσα θερμῶς, τοὺς ἀχράντους σου πόδας, θριξὶ τῆς κεφαλῆς αὐτῆς, καὶ ἐκ βάθους στενάζουσα. Μὴ ἀπώσῃ με, μηδὲ βδελύξῃ Θεέ μου, ἀλλὰ δέξαι με, μετανοοῦσαν, καὶ σῶσον, ὡς μόνος φιλάνθρωπος. Δόξα... Καὶ νῦν... πάλιν τὸ αὐτὸ Ἐκ τοῦ κατὰ Ἰωάννην ιβ 17-50 Τῷ καιρῷ ἐκείνῳ, ἐμαρτύρει ὁ ὄχλος ὁ ὢν μετ' αὐτοῦ ὅτε τὸν Λάζαρον ἐφώνησεν ἐκ τοῦ μνημείου καὶ ἤγειρεν αὐτὸν ἐκ νεκρῶν. 18 διὰ τοῦτο καὶ ὑπήντησεν αὐτῷ ὁ ὄχλος, ὅτι ἤκουσαν τοῦτο αὐτὸν πεποιηκέναι τὸ σημεῖον. 19 οἱ οὖν Φαρισαῖοι εἶπον πρὸς ἑαυτούς Θεωρεῖτε ὅτι οὐκ ὠφελεῖτε οὐδέν; ἴδε ὁ κόσμος ὀπίσω αὐτοῦ ἀπῆλθεν. 20 Ἦσαν δέ τινες Ἕλληνες ἐκ τῶν ἀναβαινόντων ἵνα προσκυνήσωσιν ἐν τῇ ἑορτῇ. 21 οὗτοι οὖν προσῆλθον Φιλίππῳ τῷ ἀπὸ Βηθσαϊδὰ τῆς Γαλιλαίας, καὶ ἠρώτων αὐτὸν λέγοντες Κύριε, θέλομεν τὸν Ἰησοῦν ἰδεῖν. 22 ἔρχεται Φίλιππος καὶ λέγει τῷ Ἀνδρέᾳ, καὶ πάλιν Ἀνδρέας καὶ Φίλιππος καὶ λέγουσι τῷ Ἰησοῦ 23 ὁ δὲ Ἰησοῦς ἀπεκρίνατο αὐτοῖς λέγων Ἐλήλυθεν ἡ ὥρα ἵνα δοξασθῇ ὁ υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου. 24 ἀμὴν ἀμὴν λέγω ὑμῖν, ἐὰν μὴ ὁ κόκκος τοῦ σίτου πεσὼν εἰς τὴν γῆν ἀποθάνῃ, L Un altro. Tono 1. I soldati a guardia. a meretrice in pianto levava grida, o pietoso, asciugando con ardore i tuoi piedi immacolati con i capelli del suo capo e gemeva dal profondo dell anima: Non respingermi, non avere orrore di me, o mio Dio, ma accoglimi pentita e salvami, o solo amico degli uomini. Gloria. E ora. Di nuovo lo stesso. Vangelo secondo Giovanni (12, 17-50). I n quel tempo, la gente che era stata con Gesù quando chiamò Lazzaro fuori dal sepolcro e lo risuscitò dai morti, gli rendeva testimonianza. Anche per questo la folla gli andò incontro, perché aveva udito che aveva compiuto quel segno. I farisei allora dissero tra di loro: Vedete che non concludete nulla? Ecco che il mondo gli è andato dietro! Tra quelli che erano saliti per il culto durante la festa, c erano anche alcuni greci. Questi si avvicinarono a Filippo, che era di Betsaida di Galilea e gli chiesero: Signore, vogliamo vedere Gesù. Filippo andò a dirlo ad Andrea e poi Andrea e Filippo andarono a dirlo a Gesù. Gesù rispose: È giunta l ora che sia glorificato il Figlio dell uomo. In verità, in verità vi dico: se il chicco di grano caduto in terra non muore, rimane solo; se invece muore, produce molto frutto. Chi ama la sua vita la perde e chi odia la sua vita in questo mondo la conserverà per la vita eterna. 3

αὐτὸς μόνος μένει ἐὰν δὲ ἀποθάνῃ, πολὺν καρπὸν φέρει. 25 ὁ φιλῶν τὴν ψυχὴν αὐτοῦ ἀπολέσει αὐτήν, καὶ ὁ μισῶν τὴν ψυχὴν αὐτοῦ ἐν τῷ κόσμῳ τούτῳ, εἰς ζωὴν αἰώνιον φυλάξει αὐτήν. 26 ἐὰν ἐμοί διακονῇ τις, ἐμοὶ ἀκολουθείτω, καὶ ὅπου εἰμὶ ἐγὼ, ἐκεῖ καὶ ὁ διάκονος ὁ ἐμὸς ἔσται καὶ ἐάν τις ἐμοὶ διακονῇ, τιμήσει αὐτὸν ὁ πατήρ. 27 Νῦν ἡ ψυχή μου τετάρακται, καὶ τί εἴπω; Πάτερ, σῶσόν με ἐκ τῆς ὥρας ταύτης. ἀλλὰ διὰ τοῦτο ἦλθον εἰς τὴν ὥραν ταύτην. 28 πάτερ, δόξασόν σου τὸ ὄνομα. ἦλθεν οὖν φωνὴ ἐκ τοῦ οὐρανοῦ Καὶ ἐδόξασα καὶ πάλιν δοξάσω. 29 ὁ οὖν ὄχλος ὁ ἑστὼς καὶ ἀκούσας ἔλεγε βροντὴν γεγονέναι ἄλλοι ἔλεγον Ἄγγελος αὐτῷ λελάληκεν. 30 ἀπεκρίθη ὁ Ἰησοῦς καὶ εἶπεν Οὐ δι' ἐμὲ αὕτη ἡ φωνὴ γέγονεν, ἀλλὰ δι' ὑμᾶς. 31 νῦν κρίσις ἐστὶ τοῦ κόσμου τούτου, νῦν ὁ ἄρχων τοῦ κόσμου τούτου ἐκβληθήσεται ἔξω 32 κἀγὼ ἐὰν ὑψωθῶ ἐκ τῆς γῆς, πάντας ἑλκύσω πρὸς ἐμαυτόν. 33 τοῦτο δὲ ἔλεγεν σημαίνων ποίῳ θανάτῳ ἤμελλεν ἀποθνήσκειν. 34 ἀπεκρίθη αὐτῷ ὁ ὄχλος Ἡμεῖς ἠκούσαμεν ἐκ τοῦ νόμου ὅτι ὁ Χριστὸς μένει εἰς τὸν αἰῶνα, καὶ πῶς σὺ λέγεις, δεῖ ὑψωθῆναι τὸν υἱὸν τοῦ ἀνθρώπου; τίς ἐστιν οὗτος ὁ υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου; 35 εἶπεν οὖν αὐτοῖς ὁ Ἰησοῦς Ἔτι μικρὸν χρόνον τὸ φῶς μεθ' ὑμῶν ἐστι περιπατεῖτε ἕως τὸ φῶς ἔχετε, ἵνα μὴ σκοτία ὑμᾶς καταλάβῃ καὶ ὁ περιπατῶν ἐν τῇ σκοτίᾳ οὐκ οἶδεν ποῦ ὑπάγει. 36 ἕως τὸ φῶς ἔχετε, πιστεύετε εἰς τὸ φῶς ἵνα υἱοὶ φωτὸς γένησθε. Ταῦτα ἐλάλησεν Ἰησοῦς, καὶ ἀπελθὼν ἐκρύβη ἀπ' αὐτῶν. 37 Τοσαῦτα δὲ αὐτοῦ σημεῖα πεποιηκότος ἔμπροσθεν αὐτῶν οὐκ Se uno mi vuol servire mi segua e dove sono io, là sarà anche il mio servo. Se uno mi serve, il Padre lo onorerà. Ora l anima mia è turbata; e che devo dire? Padre, salvami da quest ora? Ma per questo sono giunto a quest ora! Padre, glorifica il tuo nome. Venne allora una voce dal cielo: L ho glorificato e di nuovo lo glorificherò! La folla che era presente e aveva udito diceva che era stato un tuono. Altri dicevano: Un angelo gli ha parlato. Rispose Gesù: Questa voce non è venuta per me, ma per voi. Ora è il giudizio di questo mondo; ora il principe di questo mondo sarà gettato fuori. Io, quando sarò elevato da terra, attirerò tutti a me. Questo diceva per indicare di qual morte doveva morire. Allora la folla gli rispose: Noi abbiamo appreso dalla Legge che il Cristo rimane in eterno; come dunque tu dici che il Figlio dell uomo deve essere elevato? Chi è questo Figlio dell uomo? Gesù allora disse loro: Ancora per poco tempo la luce è con voi. Camminate mentre avete la luce, perché non vi sorprendano le tenebre; chi cammina nelle tenebre non sa dove va. Mentre avete la luce credete nella luce, per diventare figli della luce. Gesù disse queste cose, poi se ne andò e si nascose da loro. Sebbene avesse compiuto tanti segni davanti a loro, non credevano in lui; perché si adempisse la parola detta dal profeta Isaia: Signore, chi ha creduto alla nostra parola? E il braccio del Signore a chi è stato rivelato? E non potevano credere, per il fatto che Isaia aveva detto ancora: Ha reso ciechi i loro occhi e ha indurito il loro cuore, perché non vedano con gli occhi 4

ἐπίστευον εἰς αὐτόν, 38 ἵνα ὁ λόγος Ἡσαΐου τοῦ προφήτου πληρωθῇ ὃν εἶπε Κύριε, τίς ἐπίστευσε τῇ ἀκοῇ ἡμῶν; καὶ ὁ βραχίων Κυρίου τίνι ἀπεκαλύφθη; 39 διὰ τοῦτο οὐκ ἠδύναντο πιστεύειν, ὅτι πάλιν εἶπεν Ἡσαΐας 40 Τετύφλωκεν αὐτῶν τοὺς ὀφθαλμοὺς καὶ πεπώρωκεν αὐτῶν τὴν καρδίαν, ἵνα μὴ ἴδωσι τοῖς ὀφθαλμοῖς καὶ νοήσωσι τῇ καρδίᾳ καὶ ἐπιστραφῶσι, καὶ ἰάσομαι αὐτούς. 41 ταῦτα εἶπεν Ἡσαΐας ὅτε εἶδεν τὴν δόξαν αὐτοῦ καὶ ἐλάλησε περὶ αὐτοῦ. 42 ὅμως μέντοι καὶ ἐκ τῶν ἀρχόντων πολλοὶ ἐπίστευσαν εἰς αὐτόν, ἀλλὰ διὰ τοὺς Φαρισαίους οὐχ ὡμολόγουν, ἵνα μὴ ἀποσυνάγωγοι γένωνται 43 ἠγάπησαν γὰρ τὴν δόξαν τῶν ἀνθρώπων μᾶλλον ἤπερ τὴν δόξαν τοῦ Θεοῦ. 44 Ἰησοῦς δὲ ἔκραξε καὶ εἶπεν Ὁ πιστεύων εἰς ἐμὲ οὐ πιστεύει εἰς ἐμὲ, ἀλλ' εἰς τὸν πέμψαντά με, 45 καὶ ὁ θεωρῶν ἐμὲ θεωρεῖ τὸν πέμψαντά με. 46 ἐγὼ φῶς εἰς τὸν κόσμον ἐλήλυθα, ἵνα πᾶς ὁ πιστεύων εἰς ἐμὲ ἐν τῇ σκοτίᾳ μὴ μείνῃ. 47 καὶ ἐάν τίς μου ἀκούσῃ τῶν ῥημάτων καὶ μὴ πιστεύσῃ, ἐγὼ οὐ κρίνω αὐτόν οὐ γὰρ ἦλθον ἵνα κρίνω τὸν κόσμον, ἀλλ' ἵνα σώσω τὸν κόσμον. 48 ὁ ἀθετῶν ἐμὲ καὶ μὴ λαμβάνων τὰ ῥήματά μου, ἔχει τὸν κρίνοντα αὐτόν ὁ λόγος ὃν ἐλάλησα, ἐκεῖνος κρινεῖ αὐτὸν ἐν τῇ ἐσχάτῃ ἡμέρᾳ 49 ὅτι ἐγὼ ἐξ ἐμαυτοῦ οὐκ ἐλάλησα, ἀλλ' ὁ πέμψας με πατὴρ αὐτός μοι ἐντολὴν ἔδωκε τί εἴπω καὶ e non comprendano con il cuore e si convertano e io li guarisca. Questo disse Isaia quando vide la sua gloria e parlò di lui. Tuttavia, anche tra i capi, molti credettero in lui, ma non lo riconoscevano apertamente a causa dei farisei, per non essere espulsi dalla sinagoga; amavano infatti la gloria degli uomini più della gloria di Dio. Gesù allora gridò a gran voce: Chi crede in me, non crede in me, ma in colui che mi ha mandato; chi vede me, vede colui che mi ha mandato. Io come luce sono venuto nel mondo, perché chiunque crede in me non rimanga nelle tenebre. Se qualcuno ascolta le mie parole e non le osserva, io non lo condanno; perché non sono venuto per condannare il mondo, ma per salvare il mondo. Chi mi respinge e non accoglie le mie parole, ha chi lo condanna: la parola che ho annunziato lo condannerà nell ultimo giorno. Perché io non ho parlato da me, ma il Padre che mi ha mandato egli stesso mi ha ordinato che cosa devo dire e annunziare. E io so che il suo comandamento è vita eterna. Le cose dunque che io dico, le dico come il Padre le ha dette a me. τί λαλήσω 50 καὶ οἶδα ὅτι ἡ ἐντολὴ αὐτοῦ ζωὴ αἰώνιός ἐστιν. ἃ οὖν λαλῶ ἐγὼ, καθὼς εἴρηκέ μοι ὁ πατήρ, οὕτω λαλῶ. 5

ᾨδὴ γ' Ἦχος β' Ὁ Εἱρμὸς «Τῆς Πίστεως ἐν πέτρᾳ με στερεώσας, ἐπλάτυνας τὸ στόμα μου ἐπ' ἐχθρούς μου εὐφράνθη γὰρ τὸ πνεῦμά μου ἐν τῷ ψάλλειν, οὐκ ἔστιν ἅγιος, ὡς ὁ Θεὸς ἡμῶν, καὶ οὐκ ἔστι δίκαιος, πλήν σου Κύριε». Ἐν κενοῖς τὸ συνέδριον τῶν ἀνόμων, καὶ γνώμῃ συναθροίζεται κακοτρόπῳ, κατάκριτον τὸν ῥύστην σε ἀποφῆναι Χριστέ, ᾧ ψάλλομεν Σὺ εἶ Θεὸς ἡμῶν, καὶ οὐκ ἔστιν ἅγιος, πλήν σου Κύριε. Τὸ δεινὸν βουλευτήριον τῶν ἀνόμων, σκέπτεται, θεομάχου ψυχῆς ὑπάρχον, ὡς δύσχρηστον τὸν δίκαιον ἀποκτεῖναι, Χριστόν, ᾧ ψάλλομεν Σὺ εἶ Θεὸς ἡμῶν, καὶ οὐκ ἔστιν ἅγιος, πλήν σου Κύριε. Καταβασία «Τῆς Πίστεως ἐν πέτρᾳ με στερεώσας, C Poi il salmo 50, la synaptì e il canone triodion. Ode 3. Tono 2. Irmòs. onfermandomi sulla pietra della fede, hai dilatato la mia bocca contro i miei nemici; si è rallegrato il mio spirito nel salmeggiare: Non c è santo come il nostro Dio, non c è giusto all infuori di te, Signore (2). Invano si riunisce il sinedrio degli empi con la malvagia intenzione di condannare il nostro liberatore, te, o Cristo, a cui noi cantiamo: tu sei il nostro Dio e non c è giusto all infuori di te, o Signore. L orrendo consiglio degli empi, la cui anima lotta contro Dio, pensa di uccidere come molesto il giusto, il Cristo a cui noi cantiamo: tu sei il nostro Dio e non c è giusto all infuori di te, o Signore. Katavasìa. Confermandomi sulla pietra. ἐπλάτυνας τὸ στόμα μου ἐπ' ἐχθρούς μου εὐφράνθη γὰρ τὸ πνεῦμά μου ἐν τῷ ψάλλειν οὐκ ἔστιν ἅγιος, ὡς ὁ Θεὸς ἡμῶν, καὶ οὐκ ἔστι δίκαιος, πλήν σου Κύριε». Κοντάκιον Ἦχος δ' Ὁ ὑψωθεὶς Ὑπὲρ τὴν Πόρνην Ἀγαθὲ ἀνομήσας, δακρύων ὄμβρους οὐδαμῶς σοι προσῆξα, ἀλλὰ σιγῇ δεόμενος προσπίπτω σοι, πόθῳ ἀσπαζόμενος, τοὺς ἀχράντους σου πόδας, ὅπως μοι τὴν ἄφεσιν, ὡς Δεσπότης παράσχῃς, τῶν ὀφλημάτων κράζοντι Σωτήρ. Ἐκ τοῦ βορβόρου τῶν ἔργων μου ῥῦσαί με. H Synaptì ed ekfonisis. Kontàkion. Tono 2. Tu che volontariamente. o peccato più della meretrice, o buono e non ti ho per nulla offerto piogge di lacrime: ma pregando in silenzio, mi prostro davanti a te, abbracciando con amore i tuoi piedi immacolati, perché tu, come Sovrano, mi conceda la remissione dei debiti; a te io grido, o Salvatore: Strappami al fango delle mie opere. 6

Ὁ Οἶκος Ὁ μετὰ τρίτον οὐρανον Ἡ πρῴην ἄσωτος Γυνή, ἐξαίφνης σώφρων ὤφθη, μισήσασα τὰ ἔργα, τῆς αἰσχρᾶς ἁμαρτίας, καὶ ἡδονὰς τοῦ σώματος, διενθυμουμένη τὴν αἰσχύνην τὴν πολλήν, καὶ κρίσιν τῆς κολάσεως, ἣν ὑποστῶσι πόρνοι καὶ ἄσωτοι, ὧν περ πρῶτος πέλω, καὶ πτοοῦμαι, ἀλλ' ἐμμένω τῇ φαύλῃ συνηθείᾳ ὁ ἄφρων, ἡ Πόρνη δὲ γυνή, καὶ πτοηθεῖσα, καὶ σπουδάσασα ταχύ, ἦλθε βοῶσα πρὸς τὸν Λυτρωτήν Φιλάνθρωπε καὶ οἰκτίρμον, ἐκ τοῦ Ikos. La donna che prima era dissoluta, improvvisamente si mostra casta, prendendo in odio le opere del suo turpe peccato e i piaceri della carne, considerando la vergogna e il grande dolore del castigo a cui soggiacciono fornicatori e dissoluti: di questi io sono il primo e temo, ma nella mia follia rimango nella consuetudine dei miei vizi. La donna meretrice invece, presa da timore si affrettò subito a venire e a gridare al Redentore: O amico degli uomini e pietoso, strappami al fango delle mie opere. βορβόρου τῶν ἔργων μου ῥῦσαί με. Συναξάριον Τῇ ἁγίᾳ καὶ μεγάλῃ Τετάρτῃ, τῆς ἀλειψάσης τὸν Κύριον μύρῳ Πόρνης γυναικός, μνείαν ποιεῖσθαι οἱ θειότατοι Πατέρες ἐθέσπισαν, ὅτι πρὸ τοῦ σωτηρίου Πάθους μικρὸν τοῦτο γέγονε. Στίχοι Γυνή, βαλοῦσα σώματι Χριστοῦ μύρον, Τὴν Νικοδήμου προὔλαβε σμυρναλόην. Ἀλλ' ὁ τῷ, νοητῷ μύρῳ χρισθείς, Χριστὲ ὁ Θεός, τῶν ἐπιρρύτων παθῶν ἐλευθέρωσον, καὶ ἐλέησον ἡμᾶς, ὡς μόνος ἅγιος, καὶ φιλάνθρωπος. Ἀμήν. ᾨδὴ η' Ὁ Εἱρμὸς «Ῥῆμα τυράννου, ἐπεὶ ὑπερίσχυσεν, ἑπταπλασίως κάμινος, ἐξεκαύθη ποτέ, ἐν ᾗ Παῖδες οὐκ ἐφλέχθησαν, βασιλέως πατήσαντες δόγμα, ἀλλ' ἐβόων Πάντα τὰ ἔργα Κυρίου, τὸν Κύριον ὑμνεῖτε, καὶ ὑπερυψοῦτε εἰς πάντας τοὺς αἰῶνας». Il minologhion e la seguente memoria: I padri divinissimi hanno stabilito che il santo e grande mercoledì si faccia memoria della meretrice che unse il Signore con unguento profumato, perché questo avvenne poco prima della passione salvifica. Stichi. Una donna versò l unguento profumato sul corpo di Cristo. Prevenne così l unzione di Nicodemo con l aloe e la mirra. O Cristo Dio, tu che sei l Unto con unguento spirituale, liberaci dalle tante nostre passioni e abbi pietà di noi, tu che solo sei buono e amico degli uomini. Amìn. Ode 8. Irmòs. oiché fu durissima la parola del P tiranno, la fornace fu infuocata sette volte tanto, ma in essa non furono arsi i fanciulli che avevano calpestato il comando del re essi anzi acclamavano: Opere del Signore, celebrate il Signore e sovresaltatelo per tutti i secoli. 7

Ἀποκενοῦσα, Γυνὴ μύρον ἔντιμον, δεσποτικῇ καὶ θείᾳ, φρικτῇ κορυφῇ, Χριστὲ τῶν ἰχνῶν σου ἐπελάβετο, τῶν ἀχράντων, κεχραμέναις παλάμαις, καὶ ἐβόα Πάντα τὰ ἔργα Κυρίου, τὸν Κύριον ὑμνεῖτε, καὶ ὑπερυψοῦτε εἰς πάντας τοὺς αἰῶνας. Δάκρυσι πλύνει, τοὺς πόδας ὑπεύθυνος, ἁμαρτίαις τοῦ πλάσαντος, καὶ ἐκμάσσει θριξί διὸ τῶν ἐν βίῳ οὐ διήμαρτε, πεπραγμένων τῆς ἀπολυτρώσεως, ἀλλ' ἐβόα Πάντα τὰ ἔργα Κυρίου, τὸν Κύριον ὑμνεῖτε, καὶ ὑπερυψοῦτε εἰς πάντας τοὺς αἰῶνας. Ἱερουργεῖται, τὸ λύτρον εὐγνώμονι, ἐκ σωτηρίων σπλάγχνων τε, καὶ δακρύων πηγῆς, ἐν ᾗ διὰ τῆς ἐξαγορεύσεως, ἐκπλυθεῖσα οὐ κατῃσχύνετο, ἀλλ' ἐβόα Πάντα τὰ ἔργα Κυρίου, τὸν Κύριον ὑμνεῖτε, καὶ ὑπερυψοῦτε εἰς πάντας τοὺς αἰῶνας. Αἰνοῦμεν, εὐλογοῦμεν, καὶ προσκυνοῦμεν τὸν Κύριον Καταβασία «Ῥῆμα τυράννου, ἐπεὶ ὑπερίσχυσεν, ἑπταπλασίως κάμινος, ἐξεκαύθη ποτέ, ἐν ᾗ Una donna versò il prezioso unguento sul tuo divino, tremendo capo sovrano, o Cristo, poi strinse con le sue mani impure i tuoi piedi immacolati e acclamava: Opere tutte del Signore, celebrate il Signore e sovresaltatelo per tutti i secoli. Con lacrime lava i piedi del Creatore colei che era rea di molti peccati e li asciuga con i capelli; non viene perciò delusa la sua speranza e ottiene la remissione delle colpe commesse nella sua vita e acclama: Opere del Signore, celebrate il Signore e sovresaltatelo per tutti i secoli. Per la donna riconoscente ecco che divinamente è operato il riscatto dalle viscere del Salvatore e dalla fonte delle lacrime di lei: in essa, mediante la confessione, venne lavata, perciò non arrossiva, ma acclamava: Opere tutte del Signore, celebrate il Signore e sovresaltatelo per tutti i secoli. Lodiamo, benediciamo e adoriamo il Signore. Katavasìa. Poiché fu durissima. Παῖδες οὐκ ἐφλέχθησαν, βασιλέως πατήσαντες δόγμα, ἀλλ' ἐβόων Πάντα τὰ ἔργα Κυρίου, τὸν Κύριον ὑμνεῖτε, καὶ ὑπερυψοῦτε εἰς πάντας τοὺς αἰῶνας». ᾨδὴ θ' Ὁ Εἱρμὸς «Ψυχαῖς καθαραῖς, καὶ ἀρρυπώτοις χείλεσι, δεῦτε μεγαλύνωμεν τὴν ἀκηλίδωτον, καὶ ὑπέραγνον Μητέρα τοῦ Ἐμμανουήλ, δι' αὐτῆς τῷ ἐξ αὐτῆς, προσφέροντες πρεσβείαν τεχθέντι. Φεῖσαι τῶν ψυχῶν ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεός, καὶ σῶσον ἡμᾶς». Ode 9. Irmòs. enite, con anime pure e labbra V senza macchia, magnifichiamo l incontaminata e purissima Madre dell Emmanuele, offrendo per mezzo di lei la supplica a colui che da lei è nato. Risparmia, o Cristo Dio, le anime nostre e salvaci. 8

Ἀγνώμων φανείς, καὶ πονηρὸς ζηλότυπος, δῶρον ἀξιόθεον λογοπραγεῖ, δι' οὗ ὀφειλέσιον ἐλύθη ἁμαρτημάτων, καπηλεύων ὁ δεινός, Ἰούδας τὴν φιλόθεον χάριν. Φεῖσαι τῶν ψυχῶν ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεός, καὶ σῶσον ἡμᾶς. Λέγει πορευθείς, τοῖς παρανόμοις ἄρχουσι Τί μοι δοῦναι θέλετε κᾀγὼ Χριστὸν ὑμῖν, τὸν ζητούμενον, τοῖς θέλουσι παραδώσω; οἰκειότητα Χριστοῦ, Ἰούδας ἀντωσάμενος χρυσοῦ. Φεῖσαι τῶν ψυχῶν ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεός, καὶ σῶσον ἡμᾶς. Ὢ πηρωτικής, φιλαργυρίας ἄσπονδε! λήθης ὅθεν ἔτυχες, ὅτι ψυχῆς, ουδ' ὃς ἰσοστάσιος ὁ Κόσμος, ὡς ἐδιδάχθης ἀπογνώσει γὰρ σαυτόν, ἑβρόχισας ἀνάψας προδότα. Φεῖσαι τῶν ψυχῶν ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεός, καὶ σῶσον ἡμᾶς. Ingrato e perfidamente invidioso, Giuda fa dei conti sul degno dono della peccatrice, col quale essa è sciolta dai suoi debiti, mentre l infame svende la grazia della divina amicizia. Risparmia, o Cristo Dio, le anime nostre e salvaci. Recatosi dagli iniqui capi egli dice: Che volete darmi perché io vi consegni il Cristo che volete, il ricercato? Così Giuda scambia con l oro la sua famigliarità con Cristo. Risparmia, o Cristo Dio, le anime nostre e salvaci. O cieca avarizia! O uomo senza pietà! Come sei giunto a dimenticare che nemmeno il mondo intero vale quanto l anima, come ti è stato insegnato? Infatti per la disperazione, ti sei appeso al cappio, o traditore. Risparmia, o Cristo Dio, le anime nostre e salvaci. Καταβασία «Ψυχαῖς καθαραῖς, καὶ ἀρρυπώτοις χείλεσι, δεῦτε μεγαλύνωμεν τὴν ἀκηλίδωτον, καὶ Katavasìa. Venite, con anime pure. ὑπέραγνον Μητέρα τοῦ Ἐμμανουήλ, δι' αὐτῆς τῷ ἐξ αὐτῆς, προσφέροντες πρεσβείαν τεχθέντι. Φεῖσαι τῶν ψυχῶν ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεός, καὶ σῶσον ἡμᾶς». Ἐξαποστειλάριον Ἦχος γ' Τὸν νυμφῶνά σου βλέπω, Σωτήρ μου κεκοσμημένον, καὶ ἔνδυμα οὐκ ἔχω, ἵνα εἰσέλθω ἐν αὐτῷ, λάμπρυνόν μου τὴν στολὴν τῆς ψυχῆς, Φωτοδότα καὶ σῶσόν με. (ἐκ γ') Exapostilarion 3 volte. Tono 3. l tuo talamo adorno vedo, mio I Salvatore, e non ho veste per entrarvi: rischiara l abito dell anima mia, datore di luce e salvami (3). 9

Εἰς τοὺς Α ἲ ν ο υ ς Ἰδιόμελα Ἦχος α' Σὲ τὸν τῆς Παρθένου Υἱόν, Πόρνη ἐπιγνοῦσα Θεὸν ἔλεγεν, ἐν κλαυθμῷ δυσωποῦσα, ὡς δακρύων ἄξια πράξασα. Διάλυσον τὸ χρέος, ὡς κᾀγὼ τοὺς πλοκάμους, ἀγάπησον φιλοῦσαν, τὴν δικαίως μισουμένην, καὶ πλησίον τελωνῶν σε κηρύξω, Εὐεργέτα φιλάνθρωπε. Τὸ πολυτίμητον μύρον, ἡ Πόρνη ἔμιξε μετὰ δακρύων, καὶ ἐξέχεεν εἰς τοὺς ἀχράντους πόδας σου, καταφιλοῦσα ἐκείνην εὐθὺς ἐδικαίωσας, ἡμῖν δὲ συγχώρησιν δώρησαι ὁ παθῶν ὑπὲρ ἡμῶν, καὶ σῶσον ἡμᾶς. Ὅτε ἡ ἁμαρτωλός, προσέφερε τὸ μύρον, τότε ὁ μαθητής, συνεφώνει τοῖς παρανόμοις ἡ μὲν ἔχαιρε κενοῦσα τὸ πολύτιμον, ὁ δὲ ἔσπευδε πωλῆσαι τὸν ἀτίμητον, αὕτη τὸν Δεσπότην ἐπεγίνωσκεν, οὗτος τοῦ Δεσπότου ἐχωρίζετο, αὕτη ἠλευθεροῦτο, καὶ ὁ Ἰούδας δοῦλος ἐγεγόνει τοῦ ἐχθροῦ, δεινὸν ἡ ῥαθυμία! μεγάλη ἡ μετάνοια! ἥν μοι δώρησαι Σωτήρ, ὁ παθὼν ὑπὲρ ἡμῶν, καὶ σῶσον ἡμᾶς. Ὢ τῆς Ἰούδα ἀθλιότητος! ἐθεώρει τὴν Πόρνην φιλοῦσαν τὰ ἴχνη, καὶ ἐσκέπτετο δόλῳ, τῆς προδοσίας τὸ φίλημα ἐκείνη τοὺς πλοκάμους διέλυσε, καὶ οὗτος τῷ θυμῷ ἐδεσμεῖτο, φέρων ἀντὶ μύρου, τὴν δυσώδη κακίαν φθόνος γὰρ οὐκ οἶδε, προτιμᾶν τὸ συμφέρον. Ὢ τῆς Ἰούδα ἀθλιότητος! ἀφ' ἧς ῥῦσαι ὁ Θεὸς τὰς ψυχὰς ἡμῶν. I Alle lodi cantiamo questi idiòmela Tono 1. n te, Figlio della Vergine, la meretrice riconobbe Dio e diceva, supplicando in pianto, poiché aveva commesso azioni degne delle lacrime: Scioglimi dal debito, come io sciolgo i miei capelli; ama colei che, benché degna di odio, ti ama e io ti proclamerò amico dei pubblicani, o benefattore amico degli uomini. La meretrice mescolò alle lacrime il preziosissimo unguento, e lo versò sui tuoi piedi immacolati coprendoli di baci. Tu dunque che subito la rendesti giusta, dona anche a noi il perdono e salvaci, tu che per noi hai patito. Mentre la peccatrice offriva il profumato unguento, proprio allora il discepolo si accordava con gli iniqui; essa si rallegrava versando l olio preziosissimo, mentre l altro si studiava di vendere colui che non ha prezzo; essa riconosceva in lui il Sovrano, mentre quello se ne separava; essa fu liberata, mentre Giuda divenne schiavo del nemico. Quanto è orrenda la noncuranza e quanto grande il pentimento! Concedicelo tu, o Salvatore, che per noi hai patito e salvaci. Oh, la scelleratezza di Giuda! Vedeva la meretrice baciare i piedi del Signore e meditava il falso bacio del tradimento. La donna scioglieva i capelli e lui veniva legato dalla rabbia, offrendo malizia maleodorante in luogo di profumato unguento. L invidia non sa infatti scegliere ciò che giova. Oh la scelleratezza di Giuda! Da essa libera, o Dio, le anime nostre. 10

Δόξα... Ἦχος β' Ἡ ἁμαρτωλὸς ἔδραμε πρὸς τὸ μύρον πριάσασθαι, πολύτιμον μύρον, τοῦ μυρίσαι τὸν εὐεργέτην, καὶ τῷ μυρεψῷ ἐβόα Δός μοι τὸ μύρον, ἵνα ἀλείψω κᾀγὼ τὸν ἐξαλείψαντά μου πάσας τὰς ἁμαρτίας. L Gloria. Tono 2. a peccatrice correva ad acquistare l unguento, un preziosissimo unguento, per profumarne il benefattore e gridava al profumiere: Dammi l unguento con cui io possa ungere colui che ha cancellato i miei peccati. E ora. Tono pl. 2. Καὶ νῦν... Ἦχος πλ. β' Ἡ βεβυθισμένη τῇ ἁμαρτίᾳ, εὗρέ σε λιμένα τῆς σωτηρίας, καὶ μύρον σὺν δάκρυσι κενοῦσά σοι ἐβόα Ἴδε ὁ τῶν ἁμαρτανόντων τὴν μετάνοιαν φέρων ἀλλὰ Δέσποτα διάσωσόν με, ἐκ τοῦ κλύδωνος τῆς ἁμαρτίας, διὰ τὸ μέγα σου ἔλεος. Εἰς τὰ Ἀπόστιχα Ἰδιόμελα Ἦχος πλ. β' Σήμερον ὁ Χριστός, παραγίνεται ἐν τῇ οἰκίᾳ τοῦ Φαρισαίου, καὶ γυνὴ ἁμαρτωλὸς προσελθοῦσα, τοῖς ποσὶν ἐκυλινδοῦτο βοῶσα Ἴδε τὴν βεβυθισμένην τῇ ἁμαρτίᾳ, τὴν ἀπηλπισμένην διὰ τὰς πράξεις, τὴν μὴ βδελυχθεῖσαν παρὰ τῆς σῆς ἀγαθότητος καὶ δός μοι Κύριε, τὴν ἄφεσιν τῶν κακῶν, καὶ La donna immersa nel peccato trovò in te il porto della salvezza, e versando su di te unguento con lacrime esclamava: Ecco colui che ha il potere di perdonare i peccati! Ecco colui che attende la conversione dei peccatori! Salvami dunque, o Sovrano, dai marosi del peccato, nella tua grande misericordia. O Quindi: A te si deve gloria. Dossologia e synaptì. Apòstica idiòmela. Tono pl. 2. ggi il Cristo viene nella casa del fariseo e una donna peccatrice, accostandosi a lui, si butta ai suoi piedi gridando: Vedi come sono immersa nel peccato, disperata per le mie azioni, ma non oggetto di orrore da parte della tua bontà. Concedimi dunque, o Signore, la remissione dei peccati e salvami. σῶσόν με. Ἥπλωσεν ἡ Πόρνη, τὰς τρίχας σοι τῷ Δεσπότῃ, ἥπλωσεν Ἰούδας, τὰς χεῖρας τοῖς παρανόμοις ἡ μέν, λαβεῖν τὴν ἄφεσιν, ὁ δέ, λαβεῖν ἀργύρια. Διό σοι βοῶμεν, τῷ πραθέντι καὶ ἐλευθερώσαντι ἡμᾶς, Κύριε δόξα σοι. La meretrice, o Sovrano, stendeva davanti a te i capelli, mentre Giuda tendeva le mani agli iniqui: l una per ricevere la remissione, l altro, il denaro. Perciò noi acclamiamo a te, che sei stato venduto e ci hai salvati: Signore, gloria a te. 11

Προσῆλθε Γυνὴ δυσώδης καὶ βεβορβορωμένη, δάκρυα προχέουσα ποσί σου Σωτήρ, τὸ Πάθος καταγγέλλουσα. Πῶς ἀτενίσω σοι τῷ Δεσπότῃ; αὐτὸς γὰρ ἐλήλυθας, σῶσαι πόρνην, ἐκ βυθοῦ θανοῦσάν με ἀνάστησον, ὁ τὸν Λάζαρον ἐγείρας, ἐκ τάφου τετραήμερον, δέξαι μὲ τὴν τάλαιναν, Κύριε καὶ σῶσόν με. Ἡ ἀπεγνωσμένη διὰ τὸν βίον, καὶ ἐπεγνωσμένη διὰ τὸν τρόπον, τὸ μύρον βαστάζουσα, προσῆλθέ σοι βοῶσα. Μή με τὴν πόρνην ἀπορρίψῃς, ὁ τεχθεὶς ἐκ Παρθένου, μή μου τὰ δάκρυα παρίδῃς, ἡ χαρὰ τῶν Ἀγγέλων ἀλλὰ δέξαι με μετανοουσαν, ἣν οὐκ ἀπώσω ἁμαρτάνουσαν Κύριε, διὰ τὸ μέγα σου ἔλεος. Δόξα... Καὶ νῦν... Ἰδιόμελον Ἦχος πλ. δ' Ποίημα Κασσιανὴς Μοναχῆς Κύριε, ἡ ἐν πολλαῖς ἁμαρτίαις περιπεσοῦσα Γυνή, τὴν σὴν αἰσθομένη Θεότητα, μυροφόρου ἀναλαβοῦσα τάξιν, ὀδυρομένη μύρα σοι, πρὸ τοῦ ἐνταφιασμοῦ κομίζει. Οἴμοι! λέγουσα, ὅτι νύξ μοι, ὑπάρχει, οἶστρος ἀκολασίας, ζοφώδης τε καὶ ἀσέληνος, ἔρως τῆς ἁμαρτίας. Δέξαι μου τὰς πηγὰς τῶν δακρύων, ὁ νεφέλαις διεξάγων τῆς θαλάσσης τὸ ὕδωρ κάμφθητί μοι πρὸς τοὺς στεναγμοὺς τῆς καρδίας, ὁ κλίνας τοὺς οὐρανούς, τῇ ἀφάτῳ σου κενώσει καταφιλήσω τοὺς ἀχράντους σου πόδας, ἀποσμήξω τούτους δὲ πάλιν, τοῖς τῆς κεφαλῆς μου βοστρύχοις, ὧν ἐν τῷ Παραδείσῳ Εὔα τὸ δειλινόν, κρότον τοῖς ὠσὶν ἠχηθεῖσα, τῷ φόβῳ ἐκρύβη. Ἁμαρτιῶν Si avvicinò una donna maleodorante e coperta di fango, che versava lacrime sui tuoi piedi, o Salvatore, confessando la sua passione: Come potrò fissare gli occhi su di te, mio Sovrano? Sì, tu sei venuto per salvare dall abisso la meretrice! Sono morta, ma tu fammi risorgere, tu che hai risuscitato dalla tomba Lazzaro morto da quattro giorni. Accoglimi nella mia miseria, Signore, e salvami. Degna di essere ignorata per la sua vita e ben conosciuta per i suoi costumi, colei che portava l unguento si avvicinò a te gridando: Non respingere questa meretrice, o nato dalla Vergine! Non disprezzare le mie lacrime, o gioia degli angeli, ma accoglimi penitente, tu che peccatrice non mi hai respinta, o Signore, nella tua grande misericordia. Gloria. E ora. Idiòmelon. Tono pl. 4. Poema di Cassianí monaca. a donna caduta in molti peccati, L Signore, percependo la tua divinità, si assume l ufficio di mirofòra e facendo lamento porta per te l unguento profumato prima della tua sepoltura, dicendo: Ahimè, sono prigioniera di una notte tenebrosa e senza luna: furore di incontinenza, amore di peccato! Accetta le fonti delle mie lacrime, tu che fai passare nelle nubi l acqua del mare; piègati ai gemiti del mio cuore, tu che hai piegato i cieli con il tuo ineffabile annientamento. Bacerò i tuoi piedi immacolati e poi asciugherò con i riccioli del mio capo questi piedi di cui Eva intese la sera con le sue orecchie il suono dei passi e per il timore si nascose. Chi mai potrà scrutare la moltitudine dei miei peccati e gli abissi dei tuoi giudizi, o tu 12

μου τὰ πλήθη καὶ κριμάτων σου ἀβύσσους, τίς ἐξιχνιάσει ψυχοσῶστα Σωτήρ μου; Μή με τὴν σὴν δούλην παρίδῃς, ὁ ἀμέτρητον ἔχων τὸ ἔλεος. che salvi le anime, o mio Salvatore? Non disprezzare questa tua schiava, tu che possiedi smisurata la grande misericordia. ΕΙΣ ΤΗΝ ΤΡΙΘΕΚΤΗΝ Τροπάριον τῆς Προφητείας Ἦχος β' Σήμερον τὸ πονηρὸν συνήχθη συνέδριον, καὶ κατὰ σοῦ κενὰ ἐμελέτησε, σήμερον ἐκ συμφώνου, τὸν βρόχον Ἰούδας ἀρραβωνίζεται. Καϊάφας δὲ ἄκων ὁμολογεῖ, ὅτι εἷς ὑπὲρ πάντων ἀναδέχῃ τὸ πάθος ἑκούσιον. Λυτρωτὰ ἡμῶν, Χριστὲ ὁ Θεὸς δόξα σοι. Δόξα... Καὶ νῦν... Τὸ αὐτὸ Προκείμενον Ἦχος πλ. δ' Ψαλμὸς ρλγ' Εὐλογῆσαί σε Κύριος ἐκ Σιών, ὁ ποιήσας τὸν οὐρανὸν καὶ τὴν γῆν. Στίχ. Ἰδοὺ δή, εὐλογεῖτε τὸν Κύριον πάντες οἱ δοῦλοι Κυρίου. Προφητείας Ἰεζεκιὴλ τὸ Ἀνάγνωσμα (Κεφ. Β', 3 - Γ', 3) Εἶπε Κύριος πρός με Υἱὲ ἀνθρώπου, ἐξαποστελῶ ἐγὼ σὲ πρὸς τοὺς υἱοὺς Ἰσραήλ, τοὺς παραπικραίνοντάς με, οἵ τινες παρεπίκρανάν με, αὐτοὶ καὶ οἱ πατέρες αὐτῶν ἠθέτησαν εἰς ἐμέ, ἕως, τῆς σήμερον ἡμέρας, καὶ υἱοὶ σκληροπρόσωποι, καὶ στερεοκάρδιοι ἐγένοντο. Ἐγὼ ἀποστελῶ σε, καὶ ἐρεῖς πρὸς αὐτούς Τάδε λέγει Κύριος Ἐάν ἄρα O A terza-sesta tropario della profezia. Tono 2. ggi si riunisce il malvagio sinedrio e contro di te medita cose vane; oggi Giuda come pegno per il suo accordo riceve il cappio e Caifa involontariamente confessa che tu solo per tutti volontariamente accetti la passione. O nostro Redentore, o Cristo Dio, gloria a te. Prokìmenon. Tono pl. 4. Da Sion ti benedica il Signore che ha fatto il cielo e la terra. Stico. Ed ecco, benedite il Signore, voi tutti servi del Signore. E Lettura della profezia di Ezechiele (2,3-3,3). il Signore mi disse: Figlio dell uomo, io ti mando alla casa di Israele, a quanti mi provocano, a quelli che mi hanno provocato essi e i loro padri, sino al giorno di oggi; e tu dirai loro: Questo dice il Signore. Ascoltino o si mettano in agitazione (perché sono una casa di gente provocante) sapranno che tu sei profeta in mezzo a loro. E tu, figlio dell uomo, non temerli e non lasciarti prendere da sbigottimento di fronte a loro: perché si infurieranno e insorgeranno tutti intorno a te e tu abiti in mezzo a scorpioni. Non temere le loro 13

ἀκούσωσιν, ἢ πτοηθῶσι, διότι, οἶκος παραπικραίνων ἐστί, καὶ γνώσονται, ὅτι προφήτης εἶ σὺ ἐν μέσῳ αὐτῶν. Καὶ σύ, υἱὲ ἀνθρώπου, μὴ φοβηθῇς αὐτούς, μηδὲ ἐκστῇς ἀπὸ προσώπου αὐτῶν, διότι παροιστρήσουσι, καὶ ἐπιστήσονται ἐπὶ σὲ κύκλῳ, καὶ ἐν μέσῳ σκορπίων σὺ κατοικεῖς, τοὺς λόγους αὐτῶν μὴ φοβηθῇς, καὶ ἀπὸ προσώπου αὐτῶν μὴ ἐκστῇς, διότι οἶκος παραπικραίνων ἐστί, καὶ λαλήσεις τοὺς λόγους μου πρὸς αὐτούς, ἐὰν ἄρα ἀκούσωσιν ἢ πτοηθῶσιν, ὅτι οἶκος παραπικραίνων ἐστί. Καὶ σύ, υἱὲ ἀνθρώπου, ἄκουε τοῦ λαλοῦντος πρὸς σέ, καὶ μὴ γίνου παραπικραίνων, καθὼς ὁ οἶκος ὁ παραπικραίνων χάνε τὸ στόμα σου καὶ φάγε, ἃ ἐγὼ δίδωμί σοι. Καὶ εἶδον, καὶ ἰδοὺ χεὶρ ἐκτεταμένη πρός με, καὶ ἐν αὐτῇ κεφαλὶς βιβλίου, καὶ ἀνείλισσεν αὐτὴν ἐνώπιόν μου, καὶ ἦν ἐν αὐτῇ γεγραμμένα τὰ ἔμπροσθεν, καὶ τὰ ὄπισθεν, καὶ ἐγέγραπτο ἐν αὐτῇ θρῆνος, parole e non lasciarti prendere da sbigottimento davanti a loro, perché sono una casa di gente provocante. Dirai loro le mie parole: sia che ascoltino o che si mettano in agitazione, perché sono una casa di gente provocante.e tu, figlio dell uomo, ascolta colui che ti parla: non essere provocante come quella casa provocante, apri la bocca e mangia ciò che ti do. Ed io vidi ed ecco una mano tesa verso di me e in essa il rotolo di un libro: lo svolse davanti a me e in esso vi erano parole scritte davanti e dietro. E vi erano scritti gemiti, lamenti e guai. E mi disse: Figlio dell uomo, mangia questo rotolo, poi vai e parla ai figli di Israele. Ed aprì la mia bocca e mi fece mangiare il rotolo e mi disse: Figlio dell uomo, la tua bocca mangerà e il tuo ventre si riempirà di questo libro che ti è stato dato. Io lo mangiai e fu dolce come miele alla mia bocca. καὶ μέλος, καὶ οὐαί. Καὶ εἶπε πρός με Υἱὲ ἀνθρώπου, κατάφαγε τὴν κεφαλίδα ταύτην, καὶ πορεύθητι καὶ λάλησον τοῖς υἱοὶς Ἰσραήλ. Καὶ διήνοιξε τὸ στόμα μου καὶ ἐψώμισέ με τὴν κεφαλίδα ταύτην, καὶ εἶπε πρός με Υἱὲ ἀνθρώπου, τὸ στόμα σου φάγεται, καὶ ἡ κοιλία σου πλησθήσεται τῆς κεφαλίδος ταύτης, τῆς δεδομένης εἰς σέ. Καὶ ἔφαγον αὐτήν, καὶ ἐγένετο ἐν τῷ στόματί μου ὡς μέλι γλυκάζον. Προκείμενον Ἦχος β' Ψαλμὸς ρλδ' Οἱ φοβούμενοι τὸν Κύριον, εὐλογήσατε τὸν Κύριον. Στίχ. Αἰνεῖτε τὸ ὄνομα Κυρίου, αἰνεῖτε δοῦλοι Κύριον. Prokìmenon. Tono 2. Voi che temete il Signore, benedite il Signore, Stico. Lodate il nome del Signore, lodate, servi, il Signore. 14