GENESIS 22 1 And it came to pass after these things, that Elohim did prove Abraham, and said unto him: 'Abraham'; and he said: 'Here am I.' 1 ויהי אחר הדברים האלה והאלהים נסה את אברהם ויאמר אליו אברהם ויאמר הנני vay hi a char had de va rim ha 'el leh ve ha 'e lo him nis sah et-av ra ham vai yo mer e lav av ra ham vai yo mer hin ne ni. 1 : x / Q#-! :! ^ 1 י #' v+ : / Q#-! r : =! _ x 1- '! v Y! #! Xv! - ': G! { : % '! y ' # wayühî ahar haddübärîm hä ëºllè wühäº élöhîm nissâ et- abrähäm wayyöº mer ëläyw abrähäm wayyöº mer hinnëºnî 1 και εγενετο μετα τα ρηματα ταυτα ο θεος επειραζεν τον αβρααμ και ειπεν προς αυτον αβρααμ αβρααμ ο δε ειπεν ιδου εγω kai egeneto meta ta rēmata tauta o theos epeirazen ton abraam kai eipen pros auton abraam abraam o de eipen idou egō 2 And He said: 'Take now thy son, thine only son, whom thou lovest, even Isaac, and get thee into the land of Moriah; and offer him there for a burnt-offering upon one of the mountains which I will tell thee of.' 2 ויאמר קח נא את בנך את יחידך אשר אהבת את יצחק ולך לך אל ארץ המריה והעלהו שם לעלה על אחד ההרים אשר אמר אליך vai yo mer kach-na et-bin cha et-ye chi de cha a sher-a hav ta et-yitz chak ve lech-le cha el-e retz ham mo ri yah ve ha 'a le hu sham le 'o lah al a chad he ha rim a sher o mar e lei cha. 2 { - fk! +4! #! rq : ]! 7 : + x vu+ T+# v%8 ' = k{!{ : fu ' % ' = {U1C = 1 % : / Q# ªU' + : / : fx - ': v!! % + 4! v+3 + wayyöº mer qah-nä et-binkä et-yühî dkä ášer- ähaºbtä et-yichäq wülek-lükä el- eºrec hammöriyyâ wüha`álëºhû šäm lü`ölâ `al ahad he härîm ášer ömar ëlêºkä 2 και ειπεν λαβε τον υιον σου τον αγαπητον ον ηγαπησας τον ισαακ και πορευθητι εις την γην την υψηλην και ανενεγκον αυτον εκει εις ολοκαρπωσιν εφ' εν των ορεων ων αν σοι ειπω 1
kai eipen labe ton uion sou ton agapēton on ēgapēsas ton isaak kai poreuthēti eis tēn gēn tēn upsēlēn kai anenegkon auton ekei eis olokarpōsin eph' en tōn oreōn ōn an soi eipō 3 And Abraham rose early in the morning, and saddled his ass, and took two of his young men with him, and Isaac his son; and he cleaved the wood for the burnt-offering, and rose up, and went unto the place of which Elohim had told him. 3 וישכם אברהם בבקר ויחבש את חמרו ויקח את שני נעריו אתו ואת יצחק בנו ויבקע עצי עלה ויקם וילך אל המקום אשר אמר לו האלהים vai yash kem av ra ham bab bo ker vai ya cha vosh et-cha mo rov vai yik kach et-she nei ne 'a rav it tov ve 'et yitz chak be nov vay vak ka a tzei o lah vai ya kam vai ye lech el-ham ma ko vm a sher-a mar-lov ha 'e lo him. 3 ו יּ שׁ כּ ם א ב ר ה ם בּ בּ ק ר ו יּ ח ב שׁ א ת ח מ ר וֹ ו יּ קּ ח א ת שׁ נ י נ ע ר יו א תּ וֹ ו א ת י צ ח ק בּ נ וֹ ו י ב קּ ע ע צ י ע ל ה ª- '! Y! L+ : / : f- Lx ]! + T+vQ#- ÛQ# wayyaškëm abrähäm BaBBöºqer wa yyaháböš et-hámörô wayyiqqah et-šünê nü`äräyw ittô wü ët yichäq Bünô wayübaqqa` `ácê `ölâ wayyäºqom wayyëºlek el-hammäqôm ášer- ä mar-lô hä élöhîm 3 αναστας δε αβρααμ το πρωι επεσαξεν την ονον αυτου παρελαβεν δε μεθ' εαυτου δυο παιδας και ισαακ τον υιον αυτου και σχισας ξυλα εις ολοκαρπωσιν αναστας επορευθη και ηλθεν επι τον τοπον ον ειπεν αυτω ο θεος anastas de abraam to prōi epesaξen tēn onon autou parelaben de meth' eautou duo paidas kai isaak ton uion autou kai schisas ξula eis olokarpōsin anastas eporeuthē kai ēlthen epi ton topon on eipen autō o theos 4 On the third day Abraham lifted up his eyes, and saw the place afar off. 4 ביום השלישי וישא אברהם את עיניו וירא את המקום מרחק bai yo vm ha she li shi vai yis sa av ra ham et-ei nav vai yar et-ham ma ko vm me ra chok. 4 בּ יּ וֹם ה שּׁ ל ישׁ י ו יּ שּׂ א א ב ר ה ם א ת ע ינ יו ו יּ ר א א ת ה מּ ק וֹם מ ר ח ק Bayyôm haššülîšî wayyissä abrähäm et-`ênäyw wayyaºr et-hammäqôm mërähöq 4 2
τη ημερα τη τριτη και αναβλεψας αβρααμ τοις οφθαλμοις ειδεν τον τοπον μακροθεν tē ēmera tē tritē kai anablepsas abraam tois ophthalmois eiden ton topon makrothen 5 And Abraham said unto his young men: 'Abide ye here with the ass, and I and the lad will go yonder; and we will worship, and come back to you.' 5 ויאמר אברהם אל נעריו שבו לכם פה עם החמור ואני והנער נלכה עד כה ונשתחוה ונשובה אליכם vai yo mer av ra ham el-ne 'a rav she vu-la chem poh im-ha cha mo vr va 'a ni ve han na 'ar ne le chah ad-koh ve nish ta cha veh ve na shu vah a lei chem. 5 ו יּ אמ ר א ב ר ה ם א ל נ ע ר יו שׁ בוּ ל כ ם פּ ה ע ם ה ח מ וֹר ו א נ י ו ה נּ ע ר נ ל כ ה ע ד כּ ה ו נ שׁ תּ ח ו ה ו נ שׁ וּב ה א ל יכ ם wayyöº mer abrähäm el-nü`äräyw šübû-läkem Pò `i m-hahámôr wa ánî wühannaº`ar nëlkâ `ad-kò wüni štaháwè wünäšûºbâ álêkem 5 και ειπεν αβρααμ τοις παισιν αυτου καθισατε αυτου μετα της ονου εγω δε και το παιδαριον διελευσομεθα εως ωδε και προσκυνησαντες αναστρεψωμεν προς υμας kai eipen abraam tois paisin autou kathisate autou meta tēs onou egō de kai to paidarion dieleusometha eōs ōde kai proskunēsantes anastrepsōmen pros umas 6 And Abraham took the wood of the burnt-offering, and laid it upon Isaac his son; and he took in his hand the fire and the knife; and they went both of them together. 6 ויקח אברהם את עצי העלה וישם על יצחק בנו ויקח בידו את האש ואת המאכלת וילכו שניהם יחדו vai yik kach av ra ham et-a tzei ha 'o lah vai ya sem al-yitz chak be nov vai yik kach be ya dov et-ha 'esh ve 'et-ham ma 'a che let vai ye le chu she nei hem yach dav. 6 ו יּ קּ ח א ב ר ה ם א ת ע צ י ה ע ל ה ו יּ שׂ ם ע ל י צ ח ק בּ נ וֹ ו יּ קּ ח בּ י ד וֹ א ת ה א שׁ ו א ת ה מּ א כ ל ת ו יּ ל כ וּ שׁ נ יה ם י ח דּ ו wayyiqqah abrähäm et-`ácê hä`ölâ wayyäºsem `al-yichäq Bünô wayyiqqah Büyädô et-hä ëš 3
wü et-ha mma ákeºlet wayyëlkû šünêhem yahdäw 6 ελαβεν δε αβρααμ τα ξυλα της ολοκαρπωσεως και επεθηκεν ισαακ τω υιω αυτου ελαβεν δε και το πυρ μετα χειρα και την μαχαιραν και επορευθησαν οι δυο αμα elaben de abraam ta ξula tēs olokarpōseōs kai epethēken isaak tō uiō autou elaben de kai to pur meta cheira kai tēn machairan kai eporeuthēsan oi duo ama 7 And Isaac spoke unto Abraham his father, and said: 'My father.' And he said: 'Here am I, my son.' And he said: 'Behold the fire and the wood; but where is the lamb for a burnt-offering?' 7 ויאמר יצחק אל אברהם אביו ויאמר אבי ויאמר הנני בני ויאמר הנה האש והעצים ואיה השה לעלה vai yo mer yitz chak el-av ra ham a viv vai yo mer a vi vai yo mer hin nen ni ve ni vai yo mer hin neh ha 'esh ve ha 'e tzim ve 'ai yeh has seh le 'o lah. 7 ו יּ אמ ר י צ ח ק א ל א ב ר ה ם א ב יו ו יּ אמ ר א ב י ו יּ אמ ר ה נּ נּ י ב נ י ו יּ אמ ר ה נּ ה ה א שׁ ו ה ע צ ים ו א יּ ה ה שּׂ ה ל ע ל ה wayyöº mer yichäq el- abrähäm äbîw wayyöº mer äbî wayyöº mer hinneºnnî bünî wayyöº mer hinnë hä ëš wühäº`ëcîm wü ayyë hassè lü`ölâ 7 ειπεν δε ισαακ προς αβρααμ τον πατερα αυτου ειπας πατερ ο δε ειπεν τι εστιν τεκνον λεγων ιδου το πυρ και τα ξυλα που εστιν το προβατον το εις ολοκαρπωσιν eipen de isaak pros abraam ton patera autou eipas pater o de eipen ti estin teknon legōn idou to pur kai ta ξula pou estin to probaton to eis olokarpōsin 8 And Abraham said: 'Elohim will provide Himself the lamb for a burnt-offering, my son.' So they went both of them together. 8 ויאמר אברהם אלהים יראה לו השה לעלה בני וילכו שניהם יחדו vai yo mer av ra ham e lo him yir 'eh-lov has seh le 'o lah be ni vai ye le chu she nei hem yach dav. 8 {j 3 +ה x!+ בּ נ י ו יּ ל כ וּ שׁ נ יה ם י ח דּ ו! LX! : '- '! Y-! v : { : / Q{# 4
wayyöº mer abrähäm élöhîm yir è-llô hassè lü`ölâ Bünî wayyëlkû šünêhem yahdäw 8 ιπεν δε αβρααμ ο θεος οψεται εαυτω προβατον εις ολοκαρπωσιν τεκνον πορευθεντες δε αμφοτεροι αμα eipen de abraam o theos opsetai eautō probaton eis olokarpōsin teknon poreuthentes de amphoteroi ama And they came to the place which Elohim had told him of; and Abraham built the altar there, and laid the wood in order, and bound Isaac his son, and laid him on the altar, upon the wood. ויבאו אל המקום אשר אמר לו האלהים ויבן שם אברהם את המזבח ויערך את העצים ויעקד את יצחק בנו וישם אתו על המזבח ממעל לעצים vai ya vo 'u el-ham ma ko vm a sher a mar-lov ha 'e lo him vai yi ven sham av ra ham et-ham miz be ach vai ya 'a roch et-ha 'e tzim vai ya 'a kod et-yitz chak be nov vai ya sem o tov al-ham miz be ach mim ma 'al la 'e tzim. vc$ = T : x4 QÛ#! ע צ ים ו יּ ע ק ד ]! = { -! : - f 0 {Q#t- '! Y! L+ : / : f z- L ]! + K yq# ª- ' 8 4 ++ 4 ] x / vc$ ]! +4{L=- g Q#Lv1C %8 ' = wayyäböº û e l-hammäqôm ášer ä mar-lô hä élöhîm wayyìºben šäm abrähäm et-hammizbëªh wa yya`árök et-hä`ëcîm wa yya`áqöd et-yichäq Bünô wayyäºsem ötô `al-hammizbëªh mimmaº`al lä`ëcîm λθον επι τον τοπον ον ειπεν αυτω ο θεος και ωκοδομησεν εκει αβρααμ θυσιαστηριον και επεθηκεν τα ξυλα και συμποδισας ισαακ τον υιον αυτου επεθηκεν αυτον επι το θυσιαστηριον επανω των ξυλων ēlthon epi ton topon on eipen autō o theos kai ōkodomēsen ekei abraam thusiastērion kai epethēken ta ξula kai sumpodisas isaak ton uion autou epethēken auton epi to thusiastērion epanō tōn ξulōn 10 And Abraham stretched forth his hand, and took the knife to slay his son. 10 וישלח אברהם את ידו ויקח את המאכלת לשחט את בנו vai yish lach av ra ham et-ya dov vai yik kach et-ham ma 'a che let lish chot et-be nov. 10 ו יּ שׁ ל ח א ב ר ה ם א ת י ד וֹ ו יּ קּ ח א ת ה מּ א כ ל ת ל שׁ ח ט א ת בּ נ וֹ wayyišlah abrähäm et-yädô wayyiqqah et-ha mma ákeºlet lišhö et-bünô 5
10 και εξετεινεν αβρααμ την χειρα αυτου λαβειν την μαχαιραν σφαξαι τον υιον αυτου kai eξeteinen abraam tēn cheira autou labein tēn machairan sphaξai ton uion autou 11 And the messenger of Yahowah called unto him out of heaven, and said: 'Abraham, Abraham.' And he said: 'Here am I.' 11 ויקרא אליו מלאך יהוה מן השמים ויאמר אברהם אברהם ויאמר הנני vai yik ra e lav mal 'ach yhvh min-ha sha ma yim vai yo mer av ra ham av ra ham vai yo mer hin ne ni. א ב ר ה ם ו יּ אמ ר ה נּ נ י 11 0! i מ י ם ו יּ אמ ר א ב ר ה ם / {! #! 'T + / #' ~+ :{ Q# wayyiqrä ëläyw mal ak yhwh( ädönäy) min-haššämaºyim wayyöº mer abrähäm abrähäm wayyöº mer hinnëºnî 11 και εκαλεσεν αυτον αγγελος (יהוה) κυριου εκ του ουρανου και ειπεν αυτω αβρααμ αβρααμ ο δε ειπεν ιδου εγω kai ekalesen auton aggelos kuriou(yhvh) ek tou ouranou kai eipen autō abraam abraam o de eipen idou egō 12 And he said: 'Lay not thy hand upon the lad, neither do thou any thing unto him; for now I know that thou art a Elohim fearing man, seeing thou hast not withheld thy son, thine only son, from Me.' 12 ויאמר אל תשלח ידך אל הנער ואל תעש לו מאומה כי עתה ידעתי כי ירא אלהים אתה ולא חשכת את בנך את יחידך ממני vai yo mer al-tish lach ya de cha el-han na 'ar ve 'al-ta 'as lov me 'um mah ki at tah ya da' ti ki-ye re e lo him at tah ve lo cha sach ta et-bin cha et-ye chi de cha mim men ni. 12 +#! k { v - '! Y : ' ' V' k 4 y '! k + תּ ע שׂ ל וֹ מ א וּמּ ה כּ י 4 #: 4 v^! + {U Û '% + fk + : / Q# y ª' ^ ] / xu ' % ' = U1C = k) g } % wayyöº mer al-tišlah yä dkä el-hannaº`ar wü al-taº`as lô mü ûºmmâ Kî `attâ yädaº`tî Kî -yürë élöhîm aºttâ wülö HäSaºkTä et-binkä et-yühîdkä mimmeºnnî 12 6
και ειπεν μη επιβαλης την χειρα σου επι το παιδαριον μηδε ποιησης αυτω μηδεν νυν γαρ εγνων οτι φοβη τον θεον συ και ουκ εφεισω του υιου σου του αγαπητου δι' εμε kai eipen mē epibalēs tēn cheira sou epi to paidarion mēde poiēsēs autō mēden nun gar egnōn oti phobē ton theon su kai ouk epheisō tou uiou sou tou agapētou di' eme 13 And Abraham lifted up his eyes, and looked, and behold behind him a ram caught in the thicket by his horns. And Abraham went and took the ram, and offered him up for a burnt-offering in the stead of his son. 13 וישא אברהם את עיניו וירא והנה איל אחר נאחז בסבך בקרניו וילך אברהם ויקח את האיל ויעלהו לעלה תחת בנו vai yis sa av ra ham et-ei nav vai yar ve hin neh-a yil a char ne 'e chaz bas se vach be kar nav vai ye lech av ra ham vai yik kach et-ha 'a yil vai ya 'a le hu le 'o lah ta chat be nov. 13 v י ל! = % dq#{ -! : T+Q##'r 1: CTx _ C$% ו יּ שּׂ א א ב ר ~! - 4 = y1' 1: w% + '! v ^! #{ : Q##' ו יּ ע ל הוּ ל ע ל ה תּ ח ת בּ נ וֹ wayyissä abrähäm et-`ênäyw wayyar wühinnë- aºyil ahar ne éhaz Bassübak Büqarnäyw wayyëºlek abrähäm wayyiqqah et-hä aºyil wayya`álëºhû lü`ölâ TaºHat Bünô 13 και αναβλεψας αβρααμ τοις οφθαλμοις αυτου ειδεν και ιδου κριος εις κατεχομενος εν φυτω σαβεκ των κερατων και επορευθη αβρααμ και ελαβεν τον κριον και ανηνεγκεν αυτον εις ολοκαρπωσιν αντι ισαακ του υιου αυτου kai anablepsas abraam tois ophthalmois autou eiden kai idou krios eis katechomenos en phutō sabek tōn keratōn kai eporeuthē abraam kai elaben ton krion kai anēnegken auton eis olokarpōsin anti isaak tou uiou autou 14 And Abraham called the name of that place Yahowah Yireh; as it is said to this day: 'In the mount where Yahowah is seen.' 14 ויקרא אברהם שם המקום ההוא יהוה יראה אשר יאמר היום בהר יהוה יראה vai yik ra av ra ham shem-ham ma ko vm ha hu yhvh yir 'eh a sher ye 'a mer hai yo vm be har yhvh ye ra 'eh. 14 ו יּ ק ר א א ב ר ה ם שׁ ם המּ ק וֹם ה ה וּא י הו ה י ר א ה א שׁ ר י א מ ר ה יּ וֹם בּ ה ר י הו ה י ר א ה 7
wayyiqrä abrähäm šë m-hammäqôm hahû yhwh( ädönäy) yir è ášer yë ämër hayyôm Bühar yhwh( ädönäy) yërä è 14 και εκαλεσεν αβρααμ το ονομα του τοπου εκεινου (יהוה) κυριος ειδεν ινα ειπωσιν σημερον εν τω ορει (יהוה) κυριος ωφθη kai ekalesen abraam to onoma tou topou ekeinou kurios(yhvh) eiden ina eipōsin sēmeron en tō orei kurios(yhvh) ōphthē 15 And the messenger of Yahowah called unto Abraham a second time out of heaven, 15 ויקרא מלאך יהוה אל אברהם שנית מן השמים vai yik ra mal 'ach yhvh el-av ra ham she nit min-ha sha ma yim. 15 ª- ' / i! 0 / ='x 1f -! r : +! x#! 'T + / :} Q# wayyiqrä mal ak yhwh( ädönäy) el- abrähäm šënît min-haššämäºyim 15 και εκαλεσεν αγγελος (יהוה) κυριου τον αβρααμ δευτερον εκ του ουρανου kai ekalesen aggelos kuriou(yhvh) ton abraam deuteron ek tou ouranou 16 and said: 'By Myself have I sworn, saith Yahowah, because thou hast done this thing, and hast not withheld thy son, thine only son, 16 ויאמר בי נשבעתי נאם יהוה כי יען אשר עשית את הדבר הזה ולא חשכת את בנך את יחידך vai yo mer bi nish ba' ti ne 'um-yhvh ki ya 'an a sher a si ta et-had da var haz zeh ve lo cha sach ta et-bin cha et-ye chi de cha. ªU ' % ' = U1 16 ו יּ אמ ר בּ י נ שׁ בּ ע תּ י נ א ם י הו ה כּ י י ע ן א שׁ ר ע שׂ ית א ת ה דּ ב ר ה זּ ה ו ל א ח שׂ כ תּ א ת בּ wayyöº mer Bî nišbaº`tî nü um-yhwh( ädönäy) Kî yaº`an ášer `äsîºtä et-haddäbär hazzè wülö HäSaºkTä et-binkä et-yühîdeºkä 16 λεγων κατ' εμαυτου ωμοσα λεγει (יהוה) κυριος ου εινεκεν εποιησας το ρημα τουτο και ουκ εφεισω του υιου σου 8
του αγαπητου δι' εμε legōn kat' emautou ōmosa legei kurios(yhvh) ou eineken epoiēsas to rēma touto kai ouk epheisō tou uiou sou tou agapētou di' eme 17 that in blessing I will bless thee, and in multiplying I will multiply thy seed as the stars of the heaven, and as the sand which is upon the seashore; and thy seed shall possess the gate of his enemies; 17 כי ברך אברךך והרבה ארבה את זרעך ככוכבי השמים וכחול אשר על שפת הים וירש זרעך את שער איביו ki-va rech a va rech cha ve har bah ar beh et-zar 'a cha ke cho vch vei ha sha ma yim ve cha cho vl a sher al-se fat hai yam ve yi rash zar 'a cha et sha 'ar o ye vav. 17 vu 4: $f : ' #- rq! = 6g +4: fx +Lw% ) #- ' / v i! ' )L) V{U4 : $ =! C :! {C :! #yu ) : T : ' V א ת שׁ ע ר א י ב יו Kî -bärëk ábärekükä wüharbâ arbè e t-zar`ákä Kükôkbê haššämaºyim wükahôl ášer `al-süpat hayyäm wüyìraš zar`ákä ët šaº`ar öybäyw 17 η μην ευλογων ευλογησω σε και πληθυνων πληθυνω το σπερμα σου ως τους αστερας του ουρανου και ως την αμμον την παρα το χειλος της θαλασσης και κληρονομησει το σπερμα σου τας πολεις των υπεναντιων ē mēn eulogōn eulogēsō se kai plēthunōn plēthunō to sperma sou ōs tous asteras tou ouranou kai ōs tēn ammon tēn para to cheilos tēs thalassēs kai klēronomēsei to sperma sou tas poleis tōn upenantiōn 18 and in thy seed shall all the nations of the earth be blessed; because thou hast hearkened to My voice.' 18 והתברכו בזרעך כל גויי הארץ עקב אשר שמעת בקלי ve hit ba ra chu ve zar 'a cha kol go v yei ha 'a retz e kev a sher sha ma' ta be ko li. 18 ª' + C k 4 / x f: f w47 : r! ' 'LE+ VvU4 x : $ K ) : C =! # wühitbärákû büzar`ákä Köl Gôyê hä äºrec `ëºqeb ášer šämaº`tä Büqölî 18 και ενευλογηθησονται εν τω σπερματι σου παντα τα εθνη της γης ανθ' ων υπηκουσας της εμης φωνης
kai eneulogēthēsontai en tō spermati sou panta ta ethnē tēs gēs anth' ōn upēkousas tēs emēs phōnēs 1 So Abraham returned unto his young men, and they rose up and went together to Beer-sheba; and Abraham dwelt at Beer- sheba. 1 וישב אברהם אל נעריו ויקמו וילכו יחדו אל באר שבע וישב אברהם בבאר שבע ף vai ya shav av ra ham el-ne 'a rav vai ya ku mu vai ye le chu yach dav el-be 'er sha va vai ye shev av ra ham biv 'er sha va. f 1 ו יּ שׁ ב א ב ר ה ם א ל נ ע ר יו ו יּ ק מוּ ו יּ ל כ וּ י ח דּ ו א ל בּ א ר שׁ ב ע ו יּ שׁ ב א ב ר ה ם בּ ב א ר שׁ ב ע פ wayy亚ob abrähäm el-nü`äräyw wayyäquºmû wayyëlkû yahdäw el-bü ër šäºba` wayy뺚eb abrähäm Bib ër šäºba` P 1 απεστραφη δε αβρααμ προς τους παιδας αυτου και ανασταντες επορευθησαν αμα επι το φρεαρ του ορκου και κατωκησεν αβρααμ επι τω φρεατι του ορκου apestraphē de abraam pros tous paidas autou kai anastantes eporeuthēsan ama epi to phrear tou orkou kai katōkēsen abraam epi tō phreati tou orkou 20 And it came to pass after these things, that it was told Abraham, saying: 'Behold, Milcah, she also hath borne children unto thy brother Nahor: 20 ויהי אחרי הדברים האלה ויגד לאברהם לאמר הנה ילדה מלכה גם הוא בנים לנחור אחיך vay hi a cha rei had de va rim ha 'el leh vai yug gad le 'av ra ham le mor hin neh ya le dah mil kah gam-hi v ba nim le na cho vr a chi cha. 20 ªU' % : -+L%1 x' {#1C! - ו י ה י א ח ר י ה דּ ב ר ים ה א לּ ה ו יּ גּ ד ל א ב ר ה ם ל אמ ר ה נּ ה י ל ד ה מ ל! V wayühî ahárê haddübärîm hä ëºllè wayyuggad lü abrähäm lë mör hinnë yäldâ milkâ gam-hiw Bänîm lünähôr ähîºkä 20 εγενετο δε μετα τα ρηματα ταυτα και ανηγγελη τω αβρααμ λεγοντες ιδου τετοκεν μελχα και αυτη υιους ναχωρ τω αδελφω σου egeneto de meta ta rēmata tauta kai anēggelē tō abraam legontes idou tetoken mencha kai autē uious nachōr tō adelphō sou 10
21 Uz his first-born, and Buz his brother, and Kemuel the father of Aram; 21 את עוץ בכרו ואת בוז אחיו ואת קמואל אבי ארם et-utz be cho rov ve 'et-buz a chiv ve 'et-ke mu 'el a vi a ram. 21 א ת ע וּץ בּ כ ר וֹ ו א ת בּ וּז א ח יו ו א ת ק מוּא ל א ב י א ר ם et-`ûc Bükörô wü et-bûz ähîw wü et-qümû ël ábî áräm 21 τον ωξ πρωτοτοκον και τον βαυξ αδελφον αυτου και τον καμουηλ πατερα συρων ton ōξ prōtotokon kai ton bauξ adelphon autou kai ton kamouēl patera surōn 22 and Chesed, and Hazo, and Pildash, and Jidlaph, and Bethuel.' 22 ואת כשד ואת חזו ואת פלדש ואת ידלף ואת בתואל ve 'et-ke sed ve 'et-cha zov ve 'et-pil dash ve 'et-yid laf ve 'et be tu 'el. 22 ו א ת כּ שׂ ד ו א ת ח ז וֹ ו א ת פּ ל דּ שׁ ו א ת י ד ל ף ו א ת בּ תוּא ל wü et-keºsed wü et-házô wü et-pildäš wü et-yidläp wü ët Bütû ël 22 και τον χασαδ και τον αζαυ και τον φαλδας και τον ιεδλαφ και τον βαθουηλ kai ton chasad kai ton azau kai ton phaldas kai ton iedlaph kai ton bathouēl 23 And Bethuel begot Rebekah; these eight did Milcah bear to Nahor, Abraham's brother. 23 ובתואל ילד את רבקה שמנה אלה ילדה מלכה לנחור אחי אברהם u ve tu 'el ya lad et-riv kah she mo nah el leh ya le dah mil kah le na cho vr a chi av ra ham. 23 11
וּב תוּא ל י ל ד א ת ר ב ק ה שׁ מ נ ה א לּ ה י ל ד ה מ ל כּ ה ל נ ח וֹר א ח י א ב ר ה ם ûbütû ël yälad et-ribqâ šümönâ ëºllè yäldâ milkâ lünähôr áhî abrähäm 23 και βαθουηλ εγεννησεν την ρεβεκκαν οκτω ουτοι υιοι ους ετεκεν μελχα τω ναχωρ τω αδελφω αβρααμ kai bathouēl egennēsen tēn rebekkan oktō outoi uioi ous eteken mencha tō nachōr tō adelphō abraam 24 And his concubine, whose name was Reumah, she also bore Tebah, and Gaham, and Tahash, and Maacah. 24 ופילגשו ושמה ראומה ותלד גם הוא את טבח ואת גחם ואת תחש ואת מעכה ס u fi lag shov u she mah re 'u mah vat te led gam-hi v et-te vach ve 'et-ga cham ve 'et-ta chash ve 'et-ma 'a chah. s 24 וּפ יל ג שׁ וֹ וּשׁ מ הּ ר אוּמ ה ו תּ ל ד גּ ם ה וא א ת ט ב ח ו א ת גּ ח ם ו א ת תּ ח שׁ ו א ת מ ע כ ה ס ûpî lagšô ûšümäh rü ûmâ wattëºled Gam-hiw et- eºbah wü et-gaºham wü et-taºhaš wü e t-ma`ákâ s 24 και η παλλακη αυτου η ονομα ρεημα ετεκεν και αυτη τον ταβεκ και τον γααμ και τον τοχος και τον μωχα kai ē pangakē autou ē onoma reēma eteken kai autē ton tabek kai ton gaam kai ton tochos kai ton mōcha 12