GENESIS 14 1 And it came to pass in the days of Amraphel king of Shinar, Arioch king of Ellasar, Chedorlaomer king of Elam, and Tidal king of Goiim, 1 ויהי בימי אמרפל מלך שנער אריוך מלך אלסר כדרלעמר מלך עילם ותדעל מלך גוים vay hi bi mei am ra fel me lech-shin 'ar ar yo vch me lech el la sar ke da re la 'o mer me lech ei lam ve tid 'al me lech go v yim. 1 ª- 'LET+ / +x 4 = #- v+' 4T+ / { : / 3 { + : V: 2r X T+ / TLx ': : v4 1 f T+ / + 6: / { ' / ' C'! y ' # wayühî Bîmê amräpel me lek-šin`är aryôk meºlek elläsär Küdorlä`öºmer meºlek `êläm wütid`äl meºlek Gôyìm 1 εγενετο δε εν τη βασιλεια τη αμαρφαλ βασιλεως σεννααρ αριωχ βασιλευς ελλασαρ και χοδολλογομορ βασιλευς αιλαμ και θαργαλ βασιλευς εθνων egeneto de en tē basileia tē amarphal basileōs sennaar ariōch basileus engasar kai chodongogomor basileus ailam kai thargal basileus ethnōn 2 that they made war with Bera king of Sodom, and with Birsha king of Gomorrah, Shinab king of Admah, and Shemeber king of Zeboiim, and the king of Bela - the same is Zoar. 2 עשו מלחמה את ברע מלך סדם ואת ברשע מלך עמרה שנאב מלך אדמה ושמאבר מלך [כ= צביים] [ק= צבויימ] ומלך בלע היא צער a su mil cha mah et-be ra me lech se dom ve 'et-bir sha me lech a mo rah shin 'av me lech ad mah ve shem 'e ver me lech [ch= tze vo yim] [k= tze vo v yim] u me lech be la hi-tzo 'ar. 2 { : { / f #! / y T+ / 1 f! : r / 4T+ / xע f : C = #- v2t+ / { 3: {C =! / y %+ / K g 4 ª: 4 8 '! 3 +x CT+ / K[ ב י ים) ] צ בוֹי ים (צ T+ / `äsû milhämâ et-beºra` meºlek südöm wü et-birša` meºlek `ámörâ šin äb meºlek admâ wüšem ëºber meºlek (cüböyîm) [cübôyîm] ûmeºlek Beºla` hî -cöº`ar 2 εποιησαν πολεμον μετα βαλλα βασιλεως σοδομων και μετα βαρσα βασιλεως γομορρας και σεννααρ βασιλεως αδαμα και συμοβορ βασιλεως σεβωιμ και βασιλεως βαλακ αυτη εστιν σηγωρ 1
epoiēsan polemon meta banga basileōs sodomōn kai meta barsa basileōs gomorras kai sennaar basileōs adama kai sumobor basileōs sebōim kai basileōs balak autē estin sēgōr 3 All these came as allies unto the vale of Siddim - the same is the Salt Sea. 3 כל אלה חברו אל עמק השדים הוא ים המלח kol-el leh cha ve ru el-e mek has sid dim hu yam ham me lach. 3 כּ ל א לּ ה ח ב ר וּ א ל ע מ ק ה שּׂ דּ ים ה וּא י ם ה מּ ל ח Kol- ëºllè Hä brû el-`ëºmeq hassiddîm hû yäm hammeºlah 3 παντες ουτοι συνεφωνησαν επι την φαραγγα την αλυκην αυτη η θαλασσα των αλων pantes outoi sunephōnēsan epi tēn pharagga tēn alukēn autē ē thalassa tōn alōn 4 Twelve years they served Chedorlaomer, and in the thirteenth year they rebelled. 4 שתים עשרה שנה עבדו את כדרלעמר ושלש עשרה שנה מרדו she teim es reh sha nah a ve du et-ke da re la 'o mer u she losh-es reh sha nah ma ra du. 4 ªK : /! x1 f! : g 4 f Yf K: / 4 r+ : V = Kx 4! v1 f{! : g 4- ' k f štêm `esrë šänâ `äbdû et-küdorlä`öºmer ûšülöš-`esrë šänâ märäºdû 4 δωδεκα ετη εδουλευον τω χοδολλογομορ τω δε τρισκαιδεκατω ετει απεστησαν dōdeka etē edouleuon tō chodongogomor tō de triskaidekatō etei apestēsan 5 And in the fourteenth year came Chedorlaomer and the kings that were with him, and smote the Rephaim in Ashteroth- karnaim, and the Zuzim in Ham, and the Emim in Shaveh-kiriathaim, 5 ובארבע עשרה שנה בא כדרלעמר והמלכים אשר אתו ויכו את רפאים בעשתרת קרנים 2
ואת הזוזים בהם ואת האימים בשוה קריתים u ve 'ar ba es reh sha nah ba che da re la 'o mer ve ham me la chim a sher it tov vai yak ku et-re fa 'im be 'ash te rot kar na yim ve 'et-haz zu zim be ham ve 'et ha 'ei mim be sha veh kir ya ta yim. 5 וּב א ר בּ ע ע שׂ ר ה שׁ נ ה בּ א כ ד ר ל ע מ ר ו ה מּ ל כ ים א שׁ ר א תּ וֹ ו יּ כּ וּ א ת ר פ א ים בּ ע שׁ תּ ר ת ו א ת ה זּוּז ים בּ ה ם ו א ת ה א ימ ים בּ שׁ ו ה ק ר י ת י ם ק ר נ י ם ûbü arba` `esrë šänâ Bä küdorlä`öºmer wühammüläkîm ášer ittô wayyakkû et-rüpä îm Bü`ašTüröt qarnaºyim wü et-hazzûzîm Bühäm wü ët hä êmîm BüšäwË qiryätäºyim 5 εν δε τω τεσσαρεσκαιδεκατω ετει ηλθεν χοδολλογομορ και οι βασιλεις οι μετ' αυτου και κατεκοψαν τους γιγαντας τους εν ασταρωθ καρναιν και εθνη ισχυρα αμα αυτοις και τους ομμαιους τους εν σαυη τη πολει en de tō tessareskaidekatō etei ēlthen chodongogomor kai oi basileis oi met' autou kai katekopsan tous gigantas tous en astarōth karnain kai ethnē ischura ama autois kai tous ommaious tous en sauē tē polei 6 and the Horites in their mount Seir, unto El-paran, which is by the wilderness. 6 ואת החרי בהררם שעיר עד איל פארן אשר על המדבר ve 'et-ha cho ri be har ram se 'ir ad eil pa ran a sher al-ham mid bar. 6 ו א ת ה ח ר י בּ ה ר ר ם שׂ ע יר ע ד א יל פּ אר ן א שׁ ר ע ל ה מּ ד בּ ר wü et-hahörî Büharüräm Së`îr `ad êl Pä rän ášer `al-hammidbär 6 και τους χορραιους τους εν τοις ορεσιν σηιρ εως της τερεμινθου της φαραν η εστιν εν τη ερημω kai tous chorraious tous en tois oresin sēir eōs tēs tereminthou tēs pharan ē estin en tē erēmō 7 And they turned back, and came to En-mishpat - the same is Kadesh - and smote all the country of the Amalekites, and also the Amorites, that dwelt in Hazazon-tamar. 7 וישבו ויבאו אל עין משפט הוא קדש ויכו את כל שדה העמלקי וגם את האמרי הישב בחצצן תמר vai ya shu vu vai ya vo 'u el-ein mish pat hi v ka desh vai yak ku et-kol-se deh ha 'a ma le ki ve gam 3
et-ha 'e mo ri hai yo shev be chatz tzon ta mar. 7 ו יּ שׁ בוּ ו יּ ב אוּ א ל ע ין מ שׁ פּ ט ה וא ק ד שׁ ו יּ כּ וּ א ת כּ ל שׂ ד ה ה ע מ ל ק י ו ג ם א ת ה א מ ר י ה יּ שׁ ב בּ ח צ צ ן תּ מ ר wayyäšubû wayyäböº û el-`ên mišpä hiw qädëš wayyakkû e t-kol-südë hä`ámälëqî wügam et-häº émörî hayyöšëb BüHa cücön Tämär 7 και αναστρεψαντες ηλθοσαν επι την πηγην της κρισεως αυτη εστιν καδης και κατεκοψαν παντας τους αρχοντας αμαληκ και τους αμορραιους τους κατοικουντας εν ασασανθαμαρ kai anastrepsantes ēlthosan epi tēn pēgēn tēs kriseōs autē estin kadēs kai katekopsan pantas tous archontas amalēk kai tous amorraious tous katoikountas en asasanthamar 8 And there went out the king of Sodom, and the king of Gomorrah, and the king of Admah, and the king of Zeboiim, and the king of Bela - the same is Zoar; and they set the battle in array against them in the vale of Siddim; 8 ויצא מלך סדם ומלך עמרה ומלך אדמה ומלך [כ= צביים] [ק= צבוים] ומלך בלע הוא צער ויערכו אתם מלחמה בעמק השדים vai ye tze me lech-se dom u me lech a mo rah u me lech ad mah u me lech [ch= tze vo yim] [k= tze vo v yim] u me lech be la hi v-tzo 'ar vai ya 'ar chu it tam mil cha mah be 'e mek has sid dim. K ) : 4 Q#: 4 8 # r! 3 +x CT+ צ ב י ים) ] צ בוֹי ם ]K / 8 ) T+ / K{! / T+ / K! : y / 4T+ / K- ~ 2 T+ / {8Q# א תּ ם מ ל ח מ ה בּ ע מ ק ה שּׂ דּ ים wayyëcë me lek-südöm ûmeºlek `ámörâ ûmeºlek admâ ûmeºlek (cüböyîm) [cübôyìm] ûmeºlek Beºla` hiw -cöº`ar wayya `arkû ittäm milhämâ Bü`ëºmeq hassiddîm 8 εξηλθεν δε βασιλευς σοδομων και βασιλευς γομορρας και βασιλευς αδαμα και βασιλευς σεβωιμ και βασιλευς βαλακ αυτη εστιν σηγωρ και παρεταξαντο αυτοις εις πολεμον εν τη κοιλαδι τη αλυκη eξēlthen de basileus sodomōn kai basileus gomorras kai basileus adama kai basileus sebōim kai basileus balak autē estin sēgōr kai paretaξanto autois eis polemon en tē koiladi tē alukē 4
9 against Chedorlaomer king of Elam, and Tidal king of Goiim, and Amraphel king of Shinar, and Arioch king of Ellasar; four kings against the five. 9 את כדרלעמר מלך עילם ותדעל מלך גוים ואמרפל מלך שנער ואריוך מלך אלסר ארבעה מלכים את החמשה et ke da re la 'o mer me lech ei lam ve tid 'al me lech go v yim ve 'am ra fel me lech shin 'ar ve 'ar yo vch me lech el la sar ar ba 'ah me la chim et-ha cha mi shah. 9 ft+ r 2 X T+ / TLx ': #: v4 1 ר א ר בּ ע ה / {+6 : / #- 'LET+ v / {+4 = #- y+' 4T+ / : / 3 ~ + : V= מ ל כ ים א ת ה ח מ שּׁ ה ët Küdorlä`öºmer meºlek `êläm wütid`äl meºlek Gôyìm wü amräpel meºlek šin`är wü aryôk meºlek elläsär arbä`â müläkîm et-hahámiššâ 9 προς χοδολλογομορ βασιλεα αιλαμ και θαργαλ βασιλεα εθνων και αμαρφαλ βασιλεα σεννααρ και αριωχ βασιλεα ελλασαρ οι τεσσαρες βασιλεις προς τους πεντε pros chodongogomor basilea ailam kai thargal basilea ethnōn kai amarphal basilea sennaar kai ariōch basilea engasar oi tessares basileis pros tous pente 10 Now the vale of Siddim was full of slime pits; and the kings of Sodom and Gomorrah fled, and they fell there, and they that remained fled to the mountain. 10 ועמק השדים בארת בארת חמר וינסו מלך סדם ועמרה ויפלו שמה והנשארים הרה נסו ve 'e mek ha sid dim be 'e rot be 'e rot che mar vai ya nu su me lech-se dom va 'a mo rah vai yip pe lu-sham mah ve han nish 'a rim he rah na su. ה ר ה נּ סוּ 10 - ': x f^! #! ] f r K+ a Q#! : x / 4 #- 2 T+ / K2} 1Q#: / v % =: { C= : C- ' yg g! 9 / 4 # wü`ëºmeq hasiddîm Be éröt Be éröt Hëmär wayyänuºsû me lek-südöm wa`ámörâ wayyippülû-šäºmmâ wühanniš ärîm heºrâ nnäºsû 10 η δε κοιλας η αλυκη φρεατα φρεατα ασφαλτου εφυγεν δε βασιλευς σοδομων και βασιλευς γομορρας και ενεπεσαν εκει οι δε καταλειφθεντες εις την ορεινην εφυγον ē de koilas ē alukē phreata phreata asphaltou ephugen de basileus sodomōn kai basileus gomorras kai enepesan ekei oi de kataleiphthentes eis tēn oreinēn ephugon 5
11 And they took all the goods of Sodom and Gomorrah, and all their victuals, and went their way. 11 ויקחו את כל רכש סדם ועמרה ואת כל אכלם וילכו vai yik chu et-kol-re chush se dom va 'a mo rah ve 'et-kol-a che lam vai ye le chu. 11 ו יּ ק חוּ א ת כּ ל ר כ שׁ ס ד ם ו ע מ ר ה ו א ת כּ ל א כ ל ם ו יּ ל כוּ wayyiqhû et-kol-rükùš südöm wa`ámörâ wü et-kol- okläm wayyëlëºkû 11 ελαβον δε την ιππον πασαν την σοδομων και γομορρας και παντα τα βρωματα αυτων και απηλθον elabon de tēn ippon pasan tēn sodomōn kai gomorras kai panta ta brōmata autōn kai apēlthon 12 And they took Lot, Abram's brother's son, who dwelt in Sodom, and his goods, and departed. 12 ויקחו את לוט ואת רכשו בן אחי אברם וילכו והוא ישב בסדם vai yik chu et-lo vt ve 'et-re chu shov ben-a chi av ram vai ye le chu ve hu yo shev bis dom. 12 ו יּ ק ח וּ א ת ל וֹט ו א ת ר כ שׁ וֹ בּ ן א ח י א ב ר ם ו יּ ל כוּ ו ה וּא י שׁ ב בּ ס ד ם wayyiqhû et-lô wü et-rükùšô Ben- áhî abräm wayyëlëºkû wühû yöšëb Bisdöm 12 ελαβον δε και τον λωτ υιον του αδελφου αβραμ και την αποσκευην αυτου και απωχοντο ην γαρ κατοικων εν σοδομοις elabon de kai ton lōt uion tou adelphou abram kai tēn aposkeuēn autou kai apōchonto ēn gar katoikōn en sodomois 13 And there came one that had escaped, and told Abram the Hebrew - now he dwelt by the terebinths of Mamre the Amorite, brother of Eshcol, and brother of Aner; and these were confederate with Abram. 13 ויבא הפליט ויגד לאברם העברי והוא שכן באלני ממרא האמרי אחי אשכל ואחי ענר והם בעלי ברית אברם 6
vai ya vo hap pa lit vai yag ged le 'av ram ha 'iv ri ve hu sho chen be 'e lo nei mam re ha 'e mo ri a chi esh kol va 'a chi a ner ve hem ba 'a lei ve rit-av ram. 13 }C0 1Y~ ' / / : א ה א מ ר י א ח י א שׁ כּ ל ו א ח י ע נ ר ו ה ם )f K! #' : r 4! - : +x EQ#&' v+ a! { Q# בּ ע ל י ב ר ית א ב ר ם wayyäbö happälî wayyaggëd lü abräm hä`ibrî wühû šökën Bü ë lönê mamrë hä émörî áhî ešköl wa áhî `änër wühëm Ba`álê bürît- abräm 13 παραγενομενος δε των ανασωθεντων τις απηγγειλεν αβραμ τω περατη αυτος δε κατωκει προς τη δρυι τη μαμβρη ο αμορις του αδελφου εσχωλ και αδελφου αυναν οι ησαν συνωμοται του αβραμ paragenomenos de tōn anasōthentōn tis apēggeilen abram tō peratē autos de katōkei pros tē drui tē mambrē o amoris tou adelphou eschōl kai adelphou aunan oi ēsan sunōmotai tou abram 14 And when Abram heard that his brother was taken captive, he led forth his trained men, born in his house, three hundred and eighteen, and pursued as far as Dan. 14 וישמע אברם כי נשבה אחיו וירק את חניכיו ילידי ביתו שמנה עשר ושלש מאות וירדף עד דן vai yish ma av ram ki nish bah a chiv vai ya rek et-cha ni chav ye li dei vei tov she mo nah a sar u she losh me 'o vt vai yir dof ad-dan. ª0 G 45 G x: Q#=Lv / f Y 14 ו יּ שׁ מ ע א ב ר ם כּ י נ שׁ בּ ה א ח יו ו יּ ר ק א ת ח נ יכ יו י ל יד י ב ית וֹ שׁ מ נ ה ע שׂ ר וּשׁ wayyišma` abräm Kî nišbâ ähîw wayyäºreq et-hánîkäyw yülîdê bêtô šümönâ `äsär ûšülöš më ôt wayyirdöp `ad-dän 14 ακουσας δε αβραμ οτι ηχμαλωτευται λωτ ο αδελφος αυτου ηριθμησεν τους ιδιους οικογενεις αυτου τριακοσιους δεκα και οκτω και κατεδιωξεν οπισω αυτων εως δαν akousas de abram oti ēchmalōteutai lōt o adelphos autou ērithmēsen tous idious oikogeneis autou triakosious deka kai oktō kai katediōξen opisō autōn eōs dan 15 And he divided himself against them by night, he and his servants, and smote them, and pursued them unto Hobah, which is on the left hand of Damascus. 15 7
ויחלק עליהם לילה הוא ועבדיו ויכם וירדפם עד חובה אשר משמאל לדמשק vai ye cha lek a lei hem lay lah hu va 'a va dav vai yak kem vai yir de fem ad-cho v vah a sher mis se mol le dam ma sek. 15 ו יּ ח ל ק ע ל יה ם ל י ל ה ה וּא ו ע ב ד יו ו יּ כּ ם ו יּ ר דּ פ ם ע ד חוֹב ה א שׁ ר מ שּׂ מ אל ל ד מּ שׂ ק wayyëhälëq `álêhem laºylâ hû wa`ábädäyw wayyakkëm wa yyirdüpëm `ad-hôbâ ášer missümö l lüdammäºseq 15 και επεπεσεν επ' αυτους την νυκτα αυτος και οι παιδες αυτου και επαταξεν αυτους και εδιωξεν αυτους εως χωβα η εστιν εν αριστερα δαμασκου kai epepesen ep' autous tēn nukta autos kai oi paides autou kai epataξen autous kai ediōξen autous eōs chōba ē estin en aristera damaskou 16 And he brought back all the goods, and also brought back his brother Lot, and his goods, and the women also, and the people. 16 וישב את כל הרכש וגם את לוט אחיו ורכשו השיב וגם את הנשים ואת העם vai ya shev et kol-ha re chush ve gam et-lo vt a chiv u re chu shov he shiv ve gam et-han na shim ve 'et-ha 'am. 16 ו יּ שׁ ב א ת כּ ל ה ר כ שׁ ו ג ם א ת ל וֹט א ח יו וּר כ שׁוֹ ה שׁ יב ו ג ם א ת ה נּ שׁ ים ו א ת ה ע ם wayy亚eb ët Kol-härükùš wügam et-lô ähîw ûrükùšô hëšîb wügam et-hannäšîm wü et-hä`äm 16 και απεστρεψεν πασαν την ιππον σοδομων και λωτ τον αδελφον αυτου απεστρεψεν και τα υπαρχοντα αυτου και τας γυναικας και τον λαον kai apestrepsen pasan tēn ippon sodomōn kai lōt ton adelphon autou apestrepsen kai ta uparchonta autou kai tas gunaikas kai ton laon 17 And the king of Sodom went out to meet him, after his return from the slaughter of Chedorlaomer and the kings that were with him, at the vale of Shaveh - the same is the King's Vale. 17 ויצא מלך סדם לקראתו אחרי שובו מהכות את כדר לעמר ואת המלכים אשר אתו אל עמק 8
שוה הוא עמק המלך vai ye tze me lech-se dom lik ra tov a cha rei shu vov me hak ko vt et-ke dar-la 'o mer ve 'et-ham me la chim a sher it tov el-e mek sha veh hu e mek ham me lech. 17 =LV = V : +v / 3 : ו א ת ה מּ ל כ ים א שׁ ר א תּ וֹ א ל ע מ ק {! / Ly Kf ' : % tl= : 9 +z- 2 T+ / 8Q# T+ ]! 9 / 4Kx!! v# f wayyëcë me lek-südöm liqrä tô ahárê šûbô më hakkôt et-küdor-lä`öºmer wü et-hammüläkîm ášer ittô el-`ëºmeq šäwë hû `ëºmeq hammeºlek 17 εξηλθεν δε βασιλευς σοδομων εις συναντησιν αυτω μετα το αναστρεψαι αυτον απο της κοπης του χοδολλογομορ και των βασιλεων των μετ' αυτου εις την κοιλαδα την σαυη τουτο ην το πεδιον βασιλεως eξēlthen de basileus sodomōn eis sunantēsin autō meta to anastrepsai auton apo tēs kopēs tou chodongogomor kai tōn basileōn tōn met' autou eis tēn koilada tēn sauē touto ēn to pedion basileōs 18 And Melchizedek king of Salem brought forth bread and wine; and he was priest of the El Most High. 18 ומלכי צדק מלך שלם הוציא לחם ויין והוא כהן לאל עליון u mal ki-tze dek me lech sha lem ho v tzi le chem va ya yin ve hu cho hen le 'el el yo vn. 18 ª0L ' +4+ +0x! ) K! #0 'Ûr ' #- % +' 8L! x - v+ ft+ / { 9 {8 ' V+ / K ûmalkî-ceºdeq meºlek šälëm hôcî leºhem wäyäºyin wühû köhën lü ël `elyôn 18 και μελχισεδεκ βασιλευς σαλημ εξηνεγκεν αρτους και οινον ην δε ιερευς του θεου του υψιστου kai menchisedek basileus salēm eξēnegken artous kai oinon ēn de iereus tou theou tou upsistou 19 And he blessed him, and said: 'Blessed be Abram of El Most High, Maker of heaven and earth; 19 ויברכהו ויאמר ברוך אברם לאל עליון קנה שמים וארץ vay va re che hu vai yo mar ba ruch av ram le 'el el yo vn ko neh sha ma yim va 'a retz. 19 9
א ב ר ם ל א ל ע ל י וֹן ק נ ה שׁ מ י ם ו א ר ץ TK : :C / r Q#K! ) x : #Û' wa yübärkëºhû wayyö mar Bärûk abräm lü ël `elyôn qönë šämaºyim wä äºrec 19 και ηυλογησεν τον αβραμ και ειπεν ευλογημενος αβραμ τω θεω τω υψιστω ος εκτισεν τον ουρανον και την γην kai ēulogēsen ton abram kai eipen eulogēmenos abram tō theō tō upsistō os ektisen ton ouranon kai tēn gēn 20 and blessed be El the Most High, who hath delivered thine enemies into thy hand.' And he gave him a tenth of all. 20 וברוך אל עליון אשר מגן צריך בידך ויתן לו מעשר מכל u va ruch el el yo vn a sher-mig gen tza rei cha be ya de cha vai yit ten-lov ma 'a ser mik kol. 20 ª+ V / : gx 4 / L+ 0 k Q#Ur ' CU' : x 80ÛE / : f0lv ' +4+ {TK: K ûbärûk ël `elyôn ášer-miggën cärêºkä Büyädeºkä wayyitten-lô ma`ásër mikköl 20 και ευλογητος ο θεος ο υψιστος ος παρεδωκεν τους εχθρους σου υποχειριους σοι και εδωκεν αυτω δεκατην απο παντων kai eulogētos o theos o upsistos os paredōken tous echthrous sou upocheirious soi kai edōken autō dekatēn apo pantōn 21 And the king of Sodom said unto Abram: 'Give me the persons, and take the goods to thyself.' 21 ויאמר מלך סדם אל אברם תן לי הנפש והרכש קח לך vai yo mer me lech-se dom el-av ram ten-li han ne fesh ve ha re chush kach-lach. 21 ªT + % 9f ) x :! #f 6 v^! ' + 0 k- : r + - x2 T+ / : / Q# wayyöº mer me lek-südöm el- abräm Ten-lî hanneºpeš wühärükùš qa H-läk 21 10
ειπεν δε βασιλευς σοδομων προς αβραμ δος μοι τους ανδρας την δε ιππον λαβε σεαυτω eipen de basileus sodomōn pros abram dos moi tous andras tēn de ippon labe seautō 22 And Abram said to the king of Sodom: 'I have lifted up my hand unto El Yahowah, El Most High, Maker of heaven and earth, 22 ויאמר אברם אל מלך סדם הרימתי ידי אל יהוה אל עליון קנה שמים וארץ vai yo mer av ram el-me lech se dom ha ri mo ti ya di el-yhvh el el yo vn ko neh sha ma yim va 'a retz. 22 ª7: #- ' / f! x190lv ' +4+ {! #! ' + ' '' = / {' :! - r2t+ / + - : x : / Q# wayyöº mer abräm el-meºlek südöm hárîmöºtî yädî el-yhwh( ädönäy) ël `elyôn qönë šämaºyim wä äºrec 22 ειπεν δε αβραμ προς βασιλεα σοδομων εκτενω την χειρα μου προς τον (אל יהוה) θεον τον υψιστον ος εκτισεν τον ουρανον και την γην eipen de abram pros basilea sodomōn ektenō tēn cheira mou pros ton theon(el-yhvh) ton upsiston os ektisen ton ouranon kai tēn gēn 23 that I will not take a thread nor a shoe-latchet nor aught that is thine, lest thou shouldest say: I have made Abram rich; 23 אם מחוט ועד שרוך נעל ואם אקח מכל אשר לך ולא תאמר אני העשרתי את אברם im-mi chut ve 'ad se ro vch-na 'al ve 'im-ek kach mik kol-a sher-lach ve lo to mar a ni he 'e shar ti et-av ram. 23 ª- : = ' k : f 4! 'x 1 : / v = +#Tr + : f +V / %x d - #+4 v1 TL : g 4 #{&K% / - im-mihû wü`ad Sürô k-naº`al wü im- eqqah mikkol- ášer-läk wülö tö mar ánî he`éšaºrtî et- abräm 23 ει απο σπαρτιου εως σφαιρωτηρος υποδηματος λημψομαι απο παντων των σων ινα μη ειπης οτι εγω επλουτισα τον αβραμ ei apo spartiou eōs sphairōtēros upodēmatos lēmpsomai apo pantōn tōn sōn ina mē eipēs oti egō eploutisa ton abram 11
24 save only that which the young men have eaten, and the portion of the men which went with me, Aner, Eshcol, and Mamre, let them take their portion.' 24 בלעדי רק אשר אכלו הנערים וחלק האנשים אשר הלכו אתי ענר אשכל וממרא הם יקחו חלקם bil 'a dai rak a sher a che lu han ne 'a rim ve che lek ha 'a na shim a sher ha le chu it ti a ner esh kol u mam re hem yik chu chel kam. s 24 בּ ל ע ד י ר ק א שׁ ר א כ ל וּ ה נּ ע ר ים ו ח ל ק ה א נ שׁ ים א שׁ ר ה ל כ וּ א תּ י ע נ ר א שׁ כּ ל וּמ מ ר א י ק ח וּ ח ל ק ם ס ה ם Bil`äday raq ášer ä klû hannü`ärîm wühëºleq hä ánäšîm ášer hälkû ittî `änër ešköl ûmamrë hëm yiqhû Helqäm s 24 πλην ων εφαγον οι νεανισκοι και της μεριδος των ανδρων των συμπορευθεντων μετ' εμου εσχωλ αυναν μαμβρη ουτοι λημψονται μεριδα plēn ōn ephagon oi neaniskoi kai tēs meridos tōn andrōn tōn sumporeuthentōn met' emou eschōl aunan mambrē outoi lēmpsontai merida 12