Mastronarde, Analisi retorica negli scolii all Oreste di Euripide

Σχετικά έγγραφα
Ακαδημαϊκός Λόγος Εισαγωγή

Ιταλική Γλώσσα Β1. 6 η ενότητα: La famiglia italiana e la televisione. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Αποτελέσματα έρευνας σε συνδικαλιστές

IMPARA LE LINGUE CON I FILM AL CLA

Un calcolo deduttivo per la teoria ingenua degli insiemi. Giuseppe Rosolini da un università ligure

!Stato di tensione triassiale!stato di tensione piano!cerchio di Mohr

TRIGONOMETRIA: ANGOLI ASSOCIATI

G. Parmeggiani, 15/1/2019 Algebra Lineare, a.a. 2018/2019, numero di MATRICOLA PARI. Svolgimento degli Esercizi per casa 12

LESSON 14 (ΜΑΘΗΜΑ ΔΕΚΑΤΕΣΣΕΡΑ) REF : 202/057/34-ADV. 18 February 2014

ΤΕΧΝΟΛΟΓΙΚΟ ΠΑΝΕΠΙΣΤΗΜΙΟ ΚΥΠΡΟΥ ΤΜΗΜΑ ΝΟΣΗΛΕΥΤΙΚΗΣ

S.Barbarino - Esercizi svolti di Campi Elettromagnetici. Esercizi svolti di Antenne - Anno 2004 I V ...

Cirillus Alexandrinus - De synagogae defectu

ΤΕΛΟΣ 1ης ΑΠΟ 5 ΣΕΛΙΔΕΣ

I am. Present indicative

εἶμι, φημί, Indirect Discourse Intensive Classical Greek Prof. Kristina Chew June 28, 2016

IL LEGAME COVALENTE. Teoria degli orbitali molecolari

LIVELLO A1 & A2 (secondo il Consiglio d Europa)

Chapter 2 * * * * * * * Introduction to Verbs * * * * * * *

Stato di tensione triassiale Stato di tensione piano Cerchio di Mohr

Ιταλική Γλώσσα Β1. 5 η ενότητα: L abbigliamento e la casa. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

ECONOMIA MONETARIA (parte generale) Prof. Guido Ascari LEZIONE 3 LA DOMANDA DI MONETA

14 Lesson 2: The Omega Verb - Present Tense

Corrispondenza Auguri

Writing for A class. Describe yourself Topic 1: Write your name, your nationality, your hobby, your pet. Write where you live.

Athanasius Alexandrinus - Magnus - Epistula ad Palladium

Πώς μπορεί κανείς να έχει έναν διερμηνέα κατά την επίσκεψή του στον Οικογενειακό του Γιατρό στο Ίσλινγκτον Getting an interpreter when you visit your

Esercizi sui circoli di Mohr

Lungo una curva di parametro λ, di vettore tangente. ;ν = U ν [ V µ. ,ν +Γ µ ναv α] =0 (2) dλ +Γµ να U ν V α =0 (3) = dxν dλ

LESSON 26 (ΜΑΘΗΜΑ ΕΙΚΟΣΙ ΕΞΙ) REF : 102/030/ November 2014

Gregorius Nyssenus - De deitate filii et spiritus sancti

Adjectives. Describing the Qualities of Things. A lesson for the Paideia web-app Ian W. Scott, 2015

Ιταλική Γλώσσα Β1. 11 η ενότητα: Appuntamenti nel tempo libero. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Ταξίδι Γενικά. Γενικά - Τα απαραίτητα. Γενικά - Συνομιλία. Παράκληση για βοήθεια. Ερώτηση σε πρόσωπο αν μιλά αγγλικά

CONFIGURAZIONE DELLA CASELLA DI POSTA ELETTRONICA CERTIFICATA (P.E.C.)

LESSON 6 (ΜΑΘΗΜΑ ΕΞΙ) REF : 201/045/26-ADV. 10 December 2013

2 Composition. Invertible Mappings

derivation of the Laplacian from rectangular to spherical coordinates

Ιταλική Γλώσσα Β1. 12 η ενότητα: Giorno e notte estate. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

The Accusative Case. A Target for the Action. A lesson for the Paideia web-app Ian W. Scott, 2015

Dove posso trovare il modulo per? Dove posso trovare il modulo per? Για να ρωτήσετε που μπορείτε να βρείτε μια φόρμα

Chapter 29. Adjectival Participle

Herodian and the Greek language: rules of thumb for accenting Greek enclitics. Stephanie Roussou (a joint project with Philomen Probert)

Ιταλική Γλώσσα Β1 Θεωρία: Γραμματική

Origenes - Adnotationes in Judices

Phys460.nb Solution for the t-dependent Schrodinger s equation How did we find the solution? (not required)

ΟΙ ΑΞΙΕΣ ΤΗΣ ΖΩΗΣ THE VALUES OF LIFE Η ΥΠΕΥΘΥΝΟΤΗΤΑ..THE RESPONSIBILITY ΔΗΜΗΤΡΑ ΚΩΝΣΤΑΝΤΙΝΟΥ

ΑΡΧΑΙΟ ΚΕΙΜΕΝΟ. ΕΝΟΤΗΤΑ 4η

ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΣ ΠΑΛΛΗΣ SCHOOLTIME E-BOOKS

CHAPTER 25 SOLVING EQUATIONS BY ITERATIVE METHODS

άπο πρώτη ς Οκτωβρίου 18 3"] μέ/ρι τοΰ Πάσ/α 1838 τυροωμιάσατ ο Π 1 Ν Α S Τ Ω Ν Ε Ν Τ Ω Ι Β. Ο Θ Ω Ν Ε Ι Ω Ι Π Α Ν Ε Π Ι Σ Ί Ή Μ Ε Ι Ω Ι

ΕΠΙΧΕΙΡΗΣΙΑΚΗ ΑΛΛΗΛΟΓΡΑΦΙΑ ΚΑΙ ΕΠΙΚΟΙΝΩΝΙΑ ΣΤΗΝ ΑΓΓΛΙΚΗ ΓΛΩΣΣΑ

Επιβλέπουσα Καθηγήτρια: ΣΟΦΙΑ ΑΡΑΒΟΥ ΠΑΠΑΔΑΤΟΥ

7 Present PERFECT Simple. 8 Present PERFECT Continuous. 9 Past PERFECT Simple. 10 Past PERFECT Continuous. 11 Future PERFECT Simple

department listing department name αχχουντσ ϕανε βαλικτ δδσϕηασδδη σδηφγ ασκϕηλκ τεχηνιχαλ αλαν ϕουν διξ τεχηνιχαλ ϕοην µαριανι

ΑΡΧΗ 1ης ΣΕΛΙΔΑΣ ΕΞΕΤΑΖΟΜΕΝΟ ΜΑΘΗΜΑ : ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΑ ΤΑΞΗ / ΤΜΗΜΑ : Γ ΛΥΚΕΙΟΥ ΔΙΑΓΩΝΙΣΜΑ ΠΕΡΙΟΔΟΥ : ΑΠΡΙΛΙΟΥ 2017 ΣΥΝΟΛΟ ΣΕΛΙΔΩΝ: 7

Il testo è stato redatto a cura di: Daniele Ferro (Tecnico della prevenzione - S.Pre.S.A.L. - ASL 12 Biella)

ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΗ ΚΛΙΜΑΚΑ ΑΡΧΗ 1ΗΣ ΣΕΛΙ ΑΣ

Integrali doppi: esercizi svolti

UNIVERSITY OF CAMBRIDGE INTERNATIONAL EXAMINATIONS International General Certificate of Secondary Education

Ιταλική Γλώσσα Β1. 3 η ενότητα: Οrientarsi in città. Ελένη Κασάπη Τμήμα Ιταλικής Γλώσσας και Φιλολογίας ΑΝΟΙΚΤΑ ΑΚΑΔΗΜΑΪΚΑ ΜΑΘΗΜΑΤΑ

Code Breaker. TEACHER s NOTES

Paper Reference. Paper Reference(s) 1776/04 Edexcel GCSE Modern Greek Paper 4 Writing. Thursday 21 May 2009 Afternoon Time: 1 hour 15 minutes

Section 8.3 Trigonometric Equations

ΔΙΔΑΓΜΕΝΟ ΚΕΙΜΕΝΟ. Αριστοτέλους Πολιτικά, Θ 2, 1 4)

ΚΕΙΜΕΝΑ. Α. Το τέχνασμα του Θεμιστοκλή

Αρχαία Ελληνικά ΔΙΔΑΓΜΕΝΟ ΚΕΙΜΕΝΟ. Ἐπειδὴ πᾶσαν πόλιν ὁρῶμεν κοινωνίαν τινὰ οὖσαν καὶ πᾶσαν κοινωνίαν ἀγαθοῦ

Ιταλική Γλώσσα Β1 Θεωρία: Γραμματική

Περὶ Εἰρήνης Λόγος ή Συµµαχικὸς Προοίµιο (απόσπασµα)

Οι αδελφοί Montgolfier: Ψηφιακή αφήγηση The Montgolfier Βrothers Digital Story (προτείνεται να διδαχθεί στο Unit 4, Lesson 3, Αγγλικά Στ Δημοτικού)

FINAL TEST B TERM-JUNIOR B STARTING STEPS IN GRAMMAR UNITS 8-17

ΑΓΓΛΙΚΗ ΓΛΩΣΣΑ ΣΕ ΕΙΔΙΚΑ ΘΕΜΑΤΑ ΔΙΕΘΝΩΝ ΣΧΕΣΕΩΝ & ΟΙΚΟΝΟΜΙΑΣ

MACCHINE A FLUIDO 2 CORRELAZIONE RENDIMENTO TURBINA A GAS S.F. SMITH

Ι ΑΓΜΕΝΟ ΚΕΙΜΕΝΟ Αριστοτέλους Πολιτικά (Γ1, 1-2, 3-4/6/12) Τῷ περὶ πολιτείας ἐπισκοποῦντι, καὶ τίς ἑκάστη καὶ ποία

ΠΡΩΤΑΓΟΡΑ 322Α - 323Α

ΔΙΠΛΩΜΑΤΙΚΗ ΕΡΓΑΣΙΑ. Τα γνωστικά επίπεδα των επαγγελματιών υγείας Στην ανοσοποίηση κατά του ιού της γρίπης Σε δομές του νομού Λάρισας

ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΦΙΛΟΣΟΦΙΑ: ΠΛΑΤΩΝ ΚΑΙ Η ΘΕΩΡΙΑ ΤΩΝ ΙΔΕΩΝ

3.4 SUM AND DIFFERENCE FORMULAS. NOTE: cos(α+β) cos α + cos β cos(α-β) cos α -cos β

STARTING STEPS IN GRAMMAR, FINAL TEST C TERM 2012 UNITS 1-18

Immigrazione Documenti

ΑΓΓΛΙΚΑ IV. Ενότητα 6: Analysis of Greece: Your Strategic Partner in Southeast Europe. Ιφιγένεια Μαχίλη Τμήμα Οικονομικών Επιστημών

LESSON 16 (ΜΑΘΗΜΑ ΔΕΚΑΕΞΙ) REF : 102/018/16-BEG. 4 March 2014

ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΓΛΩΑ Γ ΓΥΜΝΑΙΟΥ

ΑΡΧΗ 1ΗΣ ΣΕΛΙ ΑΣ. Ι ΑΓΜΕΝΟ ΚΕΙΜΕΝΟ Πλάτων, Πολιτεία 615C-616Α Αρδιαίος ο τύραννος

ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΦΙΛΟΣΟΦΙΑ: ΠΛΑΤΩΝ ΚΑΙ Η ΘΕΩΡΙΑ ΤΩΝ ΙΔΕΩΝ

Lesson Seven: ADULTERY Matthew 5:27-30

Ι ΑΓΜΕΝΟ ΚΕΙΜΕΝΟ Αριστοτέλους Ηθικά Νικομάχεια Β 1,5-8

Advanced Subsidiary Unit 1: Understanding and Written Response

ΠΡΟΣΟΜΟΙΩΣΗ ΑΠΟΛΥΤΗΡΙΩΝ ΕΞΕΤΑΣΕΩΝ Γ ΤΑΞΗΣ ΗΜΕΡΗΣΙΟΥ ΓΕΝΙΚΟΥ ΛΥΚΕΙΟΥ Μ.ΤΕΤΑΡΤΗ 11 ΑΠΡΙΛΙΟΥ 2012 ΕΞΕΤΑΖΟΜΕΝΟ ΜΑΘΗΜΑ: ΑΡΧΑΙΑ ΘΕΩΡΗΤΙΚΗΣ ΚΑΤΕΥΘΥΝΣΗΣ

Δειγματική Διδασκαλία του αδίδακτου αρχαιοελληνικού κειμένου στη Β Λυκείου με διαγραμματική παρουσίαση και χρήση της τεχνολογίας

Section 1: Listening and responding. Presenter: Niki Farfara MGTAV VCE Seminar 7 August 2016

ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΓΛΩΑ Β ΓΥΜΝΑΙΟΥ

Verklarte Nacht, Op.4 (Εξαϋλωμένη Νύχτα, Έργο 4) Arnold Schoenberg ( )

1. ιδαγμένο κείμενο από το πρωτότυπο Πλάτωνος Πρωταγόρας (323Α-Ε)

C.S. 430 Assignment 6, Sample Solutions

ΑΡΧΗ 1ης ΣΕΛΙΔΑΣ ΕΞΕΤΑΖΟΜΕΝΟ ΜΑΘΗΜΑ : ΑΡΧΑΙΑ ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΓΛΩΣΣΑ ΤΑΞΗ / ΤΜΗΜΑ : Γ ΛΥΚΕΙΟΥ ΔΙΑΓΩΝΙΣΜΑ ΠΕΡΙΟΔΟΥ : ΙΑΝΟΥΑΡΙΟΥ 2019 ΣΥΝΟΛΟ ΣΕΛΙΔΩΝ: 6

Finite Field Problems: Solutions

ΚΕΙΜΕΝΟ: Υπερείδης, Επιτάφιος, 23-26

Right Rear Door. Let's now finish the door hinge saga with the right rear door

bab.la Φράσεις: Προσωπική Αλληλογραφία Ευχές ελληνικά-ιταλικά

Transcript:

R. Hunter, The Rhetorical Criticism of Homer : (689) One of the things which is most striking about these exercises [Libanios 8.123-128 Foerster, 8.143-150 Foerster] is the psychological depth and the level of calculation ascribed to Homeric characters; this may be a fruit of rhetorical invention, but it is also very instructive about how poetical works were read and the sort of characters that one expected to find there. (cioè, i critici e insegnanti davano per scontato che uomini rinomati sapevano come fare) (692) Rhetorical criticism is fundamentally the examination of why the characters of literature act and speak as they do; it is not limited merely to the formal analysis of speeches into their constituent parts. (699) Great men do not make mistakes ; one merely has to try to understand their stratagems. 1. Sch. Phoen. 584 ἄλλως ἐν τούτοις Ἰοκάστη οὐδὲν συμβεβούλευκε τοῖς παισὶ κοινωφελές, ἀλλὰ τῷ μὲν λέγει εἰς τί φιλοτιμῇ τυραννεῖν, τῷ δέ εἰς τί πολεμεῖς τὴν πατρίδα. ἐχρῆν δὲ τοῦτο συμβουλεῦσαι, διελομένους τὰ πατρῷα καὶ τὴν βασιλείαν παύσασθαι τῆς διχοστασίας, ὥσπερ ὑπέστησαν ἐξ ἀρχῆς ἀνὰ μέρος ἄρχειν. καὶ γὰρ ἐπὶ τῷ ποιητῇ ἦν ποιῆσαι αὐτοὺς μὴ πειθομένους, ὅπως τὰ τῆς ἱστορίας μένῃ βέβαια εἵμαρτο γὰρ αὐτοὺς ἀλληλοκτόνους γενομένους κατὰ τὰς ἀρὰς τοῦ πατρὸς ἀποθανεῖν. νῦν δὲ οὐδὲν τούτων πεποίηκεν. MCVB Con queste parole Giocasta non ha offerto un consiglio egualmente vantaggioso a entrambi i figli. A uno dice perché desideri la tirannide? e all altro: perché fai guerra alla tua stessa patria? Invece avrebbe dovuto offrire questo tipo di consiglio: che dividino i possedimenti e il regno di vostro padre e ponino fine alla guerra, come avevano inizialmente stabilito di alternarsi nel governare. Infatti, il poeta avrebbe potuto rappresentare la loro contrarietà a essere persuasi dalla madre, così che i dettagli del racconto mitico sarebbe stati mantenuti (era destino, infatti, che l uno uccidesse l altro in accordo con la maledizione del loro padre). Ma il poeta ha evitato di fare tutto questo. 2. Phoen. arg 3 τὸ δρᾶμα ἔστι μὲν ταῖς σκηνικαῖς ὄψεσι καλόν, ἔστι δὲ καὶ παραπληρωματικόν ἥ τε ἀπὸ τῶν τειχέων Ἀντιγόνη θεωροῦσα μέρος οὐκ ἔστι δράματος, καὶ ὑπόσπονδος Πολυνείκης οὐδενὸς ἕνεκα παραγίνεται, ὅ τε ἐπὶ πᾶσι μετ ᾠδῆς ἀδολέσχου φυγαδευόμενος Οἰδίπους προσέρραπται διὰ κενῆς. MCVBR Il dramma è pregevole a causa di effetti scenici; ma è sovraccarico. Antigone che guarda dalle mura non è una parte del dramma; protetto dalla tregua, Polinice arriva in scena senza motivo; e, come se non bastasse, Edipo è appiccicato alla fine inutilmente mentre si avvia in esilio con un canto prolisso. 3. Phoen. arg. 2 περιπαθεῖς ἄγαν αἱ Φοίνισσαι τῇ τραγῳδίᾳ. ἀπώλετο γὰρ ὁ Κρέοντος υἱὸς ἀπὸ τοῦ τείχους ὑπὲρ τῆς πόλεως ἀποθανών, ἀπέθανον δὲ καὶ οἱ δύο ἀδελφοὶ ὑπ ἀλλήλων, καὶ Ἰοκάστη ἡ μήτηρ ἀνεῖλεν ἑαυτὴν ἐπὶ τοῖς παισὶ, καὶ οἱ ἐπὶ Θήβας στρατευσάμενοι Ἀργεῖοι ἀπώλοντο, καὶ ἄταφος Πολυνείκης πρόκειται, καὶ ὁ Οἰδίπους τῆς πατρίδος ἐκβάλλεται καὶ σὺν αὐτῷ ἡ θυγάτηρ Ἀντιγόνη. ἔστι δὲ τὸ δρᾶμα καὶ πολυπρόσωπον καὶ γνωμῶν μεστὸν πολλῶν τε καὶ καλῶν. MVCBR Le Fenicie sono fortemente toccanti per gli effetti tragici. Infatti, il figlio di Creonte muore, cadendo dalle mura per salvare la città; anche i due fratelli muoiono, l uno per mano dell altro, e la loro madre Giocasta si toglie la vita sul corpo dei figli, e gli Argivi che attaccarono Tebe muoiono, Polinico giace insepolto, ed Edipo è bandito dalla patria, e insieme a lui la figlia Antigone. Il dramma ha molti personaggi ed è pieno di pregevoli massime. 1

4. Andromache arg. ἡ μὲν σκηνὴ τοῦ δράματος ὑπό κειται ἐν Φθίᾳ, ὁ δὲ χορὸς συνέστηκεν ἐκ Φθιωτίδων γυναικῶν. προλογίζει Ἀνδρομάχη. τὸ δὲ δρᾶμα τῶν δευτέρων. ὁ πρόλογος σαφῶς καὶ εὐλόγως εἰρημένος ἔστι δὲ καὶ τὰ ἐλεγεῖα τὰ ἐν τῷ θρήνῳ τῆς Ἀνδρομάχης ἐν τῷ δευτέρῳ μέρει ῥῆσις Ἑρμιόνης τὸ βασιλικὸν ὑποφαίνουσα καὶ ὁ πρὸς Ἀνδρομάχην λόγος οὐ κακῶς ἔχων 8 εὖ δὲ καὶ ὁ Πηλεὺς ὁ τὴν Ἀνδρομάχην ἀφελόμενος. V 1 NALP L azione del dramma si svolge in Ftia. Il coro è composto da donne di Ftia. Andromaca pronuncia il prologo. Il dramma appartiene al gruppo secondo. Il prologo è espresso in maniera chiara ed elegante. <Notevoli??> anche i distici elegiaci nel pianto di Andromaca. Nel secondo atto si trovano un lungo discorso in cui Ermione mostra dignità regale e un altro suo discorso contro Andromaca che non è male. Anche Peleo che libera Andromaca dalla presa di Menelao (si esprime) bene. 5. Alcuni termini retorici che si trovano nei manoscritti del tredicesimo secolo e piu tardi. (H) indica che il termine è spiegato o impiegato nelle opere di Ermogene o nei suoi commentatori bizantini. πρότασις (H), πρότασις προσφωνη(μα)τική SaV 3 T προοίμιον (H) Y rubr T τετράκωλος περίοδος (H), τετράκωλος, περίοδος τελεία ἁπλῆ SaT διμερής προδιόρθωσις (H), προδιόρθωσις καὶ προκατάστασις, MnTZmGu προδιόρθωσις καὶ προκατασκευή (H) ἐπιδιόρθωσις (H), ἐπίκρισις (H)... ἡ καὶ ἐπιδιόρθωσις καλουμένη AaRfZuGu παρασιώπησις SaZmZuGu παράλειψις (H) [talvolta παράληψις, itacismo] VV 1 SaGu, Thomas παρήχησις (H) V 3 AaMnPrSTGu σύντομος εἰκών, σύντομος παραβολὴ MnPr σύντομος ἀπάντησις Gr μετάστασις (H) AaRf μετάληψις (quale στάσις in un argumento) (H) GY 2 Gu ὑποθετικὸν (H), καθ ὑπόθεσιν (H) VV 1 MnSY 2 ἀνθυποφορά (H) Y 2 (once in discursive old sch. on Or. 423) προκατάστασις (H) V 3 T προβολή (H) V 3 FPrY 2 διάνοια (H) λυτικὴ (H) τῆς προβολῆς καὶ τῶν ἀπ ἀρχῆς ἄχρι V 3 τέλους (H), διάνοια διαλυτική ὑποβολή (H) R ἐπιστροφὴ, ὑποστροφὴ (H) καὶ ἐπιστροφὴ PrS ἀντινομία (H) SSaY 2 σχῆμα σεμνότητος (H) Pr ἀντίφρασις (quale ironia) V 3 σχῆμα ἐσχηματισμένον (significato nascosto) (H) Pr σχῆμα ἐμφαντικὸν (locuzione allusiva, indiretta) (H) V θέσις/ἄρσις (due parti di ἀντίθετον) (H) SaZZmTGu σχῆμα ἀντιθετικὸν (H), ἀντίθετον (H) SY 2 Gr σχῆμα ῥητορικὸν PrS 6a. Sch. Or. 5.13 ὡς λέγουσι καλῶς τὸ ὡς λέγουσι οὐ γὰρ πείθομαι τὸν Δία τοὺς ἰδίους παῖδας οὕτως αἰκίζεσθαι. 2

MBOCV a V b R a R b Sa a Sa b La frase come dicono è ben scelta: in fatti quello che Electra sta pensando è Non credo che Zeus maltratti i suoi figli in questo modo. 6b. Sch. Or. 5.14 ἄλλως τὸ ὡς λέγουσι οὐκ ἐνδοιάζουσά φησιν εἰ παῖς ἦν τοῦ Διὸς ὁ Τάνταλος, ἀλλ ὀνειδίζουσα τῷ δαίμονι ὅτι τοὺς ἰδίους ἐκγόνους τοσοῦτον ἐν ταῖς δυσδαιμονίαις παρορᾷ. MBCV a V b R a R b Sa Elettra non dice come dicono perchè non sa se Tantalo sia il figlio di Zeus, ma piuttosto perchè rimprovera il dio per aver trascurato fino a questo punto i suoi discendenti in momenti di difficoltà. 7. Sch. Or. 15.15 ἀτρεύς ἐπειδὴ κακῆς πράξεως ὑπεμνήσθη, διὰ τοῦτο οὐκ εἶπεν ὁ πάππος ὁ ἐμός, ἀλλ ὁ Ἀτρεύς. MCVRaRb 1 Rb 2 Siccome Elettra ha evocato una cattiva azione, non ha detto mio nonno, ma Atreo. 8. Sch. Or. 18.01 Μενέλεως τε Κρήσσης οὐ γὰρ ἂν Ἑλληνὶς γυνὴ τοιαῦτα ἔπραξε. τοῦτο οὖν προσέθηκεν ἐλευθερῶν μὲν τὰς Ἑλληνίδας, κωμῳδῶν δὲ τὰς Κρήσσας. MM i CVR a R b Sa Infatti, una donna greca non avrebbe commesso azioni del genere. Per questa ragione il poeta ha aggiunto l epiteto cretese, perchè voleva mostrare rispetto verso le donne greche ma disprezzare quelle cretesi. 9. Sch. Or. 87 ἥκετον ἐφ ἡμᾶς ἤλθετε πρὸς ἡμᾶς. τῇ προσθήκῃ δὲ τοῦ ἐφ ἡμᾶς τραχύτερον αὐτὸ ἐποίησεν ἁρπασόμενοι γὰρ ἤλθετε ἡμᾶς, φησίν. ἔοικε δὲ τῷ Ἑπτὰ ἐπὶ Θήβας. MCVBPrR b Rf Siete venuti da noi. L aggiunta di ἐφ ἡμᾶς rende l espressione più aspra. Quello che Elettra intende è, infatti: sei venuto a fare razzìa di noi. È lo stesso uso della preposizione epi che troviamo nel titolo dei Sette contro Tebe. 10. Sch. Or. 71 τοῦ προσήκοντος ἤθους ἐξέπεσεν ὁ Εὐριπίδης. νῦν γὰρ πρῶτον ἀλλήλας βλέπουσι καὶ ἀήθως πάνυ οὔτε ἀσπάζονται ἀλλήλας οὔτε προσφωνοῦσι. 3 καὶ ἡ μὲν Ἑλένη ἔξεισιν ἔχουσα χοὰς καὶ τὸν βόστρυχον ἀποτετμημένον, 4 ἅμα δὲ δυσωπεῖ τὴν Ἠλέκτραν καὶ λυπεῖ ὑπομιμνήσκουσα τοῦ ὀνόματος Κλυταιμνήστρας καὶ προτάσσουσα.... MCVBPrR b RfRwSSa Euripide non ha saputo dare adeguata êthos ai personaggi. Infatti, Elettra ed Elena si vedono ora per la prima volta, e, senza adeguata espressione dell êthos, non si abbracciano o salutano affettuosamente. Per di più, Elena appare con libagioni e una sua ciocca di capelli (da mandare alla tomba), e irrita e offende Elettra menzionando il nome di Clitemnestra all inizio del suo discorso.... 11. Sch. Or. 72 ἄλλως παρθένε μακρὸν δὴ μῆκος ὅ ἐστι πολλῷ χρόνῳ παρθενευομένη. τοῦτο δὲ ὑβρίζουσα αὐτήν φησιν ὡς αἰτίαν ἐχούσης καὶ διὰ τοῦτο μὴ γαμουμένης. καὶ διὰ τούτου παρεμφαίνει ὅτι εὐμοιρίας νομίζει τέλος τὸν γάμον. MCVBCrPrRfRwOx Cioè vivendo come vergine per tanto tempo. Elena dice vergine per un lungo perìodo di tempo insultandola, come se fosse lei da biasimare, e non fosse sposata precisamente per questa ragione. E attraverso questa espressione Elena (o il poeta?) ci fa indirettamente capire di considerare il matrimonio il fine ultimo di una vita felice. 12. Sch. Phoen. 946 ἢ καθὸ ἐμνηστεύσατο, ἢ ἐπεὶ, ὡς λέγουσι, λάθρα αὐτῇ συνῆλθε. τοῦτον δὲ ὡς μάντιν εἰδότα 3

εὐφήμως εἰπεῖν MCVB O poiche era fidanzato, o per il fatto che, come dicono, ebbe secretamente rapporti sessuali con Antigone, e Tiresia, in quanto indovino, ne è al corrente, e vi allude solo indirettamente per questioni di decenza. 13. Sch. Or. 73 πῶς ὦ τάλαινα διὰ τούτου ὠνείδισεν αὐτὴν ὡς μητροφόνου ἀδελφήν. οἱ δὲ τοῖς ἐναγέσι προσφθεγγόμενοι καὶ αὐτοὶ δοκοῦσι μιαίνεσθαι, ὡς καὶ ἐν Ἡρακλεῖ [Eur. Her. 1219] καὶ Ἰξίονι [Eur. fr. 427] δέδεικται VR b RwSSa Attraverso questa espressione Elena rimproverava Elettra in quanto sorella di un matricida. Quelli che parlano con individui impuri a causa di spargimento di sangue sembrano loro stessi contaminati, come è dimostrato nell Eracle e nell Issione. 14. Sch. Or. 76 εἰς Φοῖβον ἀναφέρουσα τὴν ἁμαρτίαν καὶ τοῦτο πανούργως ἀναμάρτητον γὰρ τὸ θεῖον. ἐμφαίνει ὡς καταψευδομένων αὐτῶν τοῦ Ἀπόλλωνος. MCVBPrR a R b RfRwSSaOx Anche questo è detto con cattive intenzioni. La divinità è infallibile. Di conseguenza, Elena sta insinuando che (Oreste e Elettra) accusano falsamente Apollo. 15. Sch. Or. 81 Ἑλένη, τί σοι λέγοιμ ἄν πρὸς πάσας τὰς ὕβρεις ἀντέθηκε τὸ Ἑλένη, ὅθεν καὶ χιάζεται ὁ στίχος σεσημείωται γὰρ τὸ ὄνομα τῆς Ἑλένης. αἰνίττεται δὲ ὅτι πονηρῶς κερτομεῖ περὶ τούτων πυνθανομένη ὧν παροῦσα ὁρᾷ. MCVBPrRfRwOx In risposta a tutti gli insulti ricevuti, Elettra ha usato la parola Elena, ragion per cui la lettera chi è inserita accanto al verso. In fatti, il nome di Elena è stato presentato come significativo. Inoltre, Elettra suggerisce indirettamente che Elena stia maliziosamente criticandola quando fa domande riguardo a cose che sono lapalissiane. 16. Sch. Or. 94 βούλει τάφον μοι πρὸς κασιγνήτης μολεῖν ἁπλούστερον αὐτῇ διαλέγεται, ὅτι μέλλει δεῖσθαι αὐτῆς, ἐν ταὐτῷ δὲ καὶ παραφυλάττεται {καὶ} μητρὸς εἰπεῖν, ἵνα μὴ δόξῃ ὀνειδίζειν αὐτῇ. δεῖ γὰρ εἶναι κολακικὸν τὸν δεόμενον. MCVBPr Elena si esprime in una maniera più diretta per il fatto che sta per fare una richiesta; è anche attenta a non dire ( va alla tomba ) di (tua) madre, perchè altrimenti sembrerebbe che la stia insultando. In fatti, quando si fa una richiesta ci si deve comportare da adulatori. 17a. Sch. Or. 95 μητρὸς κελεύεις τῆς ἐμῆς νῦν μητέρα αὐτὴν ἐκάλεσε δεικνύουσα ὅτι οὐδὲ τὴν πρώτην λοιδορίαν προσήκατο. MCVBPrPr s R b S Ora Elettra menziona sua madre, dimostrando di non aver digerito la precedente affermazione offensiva. 17b. Sch. Or. 95 ἢ ὅτι διὰ τοῦ ὀνόματος τῆς ἐχθρᾶς μητρὸς παραιτεῖται τὴν αἴτησιν. MCBPr O per il fatto che, usando il nome di sua madre, sta declinando la richiesta. 17c. Sch. Or. 95 ἄλλως ἡ μὲν κολακεύουσα συγγενικῷ ὀνόματι ἐχρήσατο, ἡ δὲ παραιτουμένη τὴν κολακείαν εἶπε μητρός. 4

MCBPr L una, cercando di adulare, ha usato un termine di parentela (cioè, sorella), l altra, nel rifiutare l adulazione, ha pronunciato la parola madre. 18. Sch. Or. 120 ἐμοί τε καὶ σοὶ καὶ πόσει γνώμην ἔχειν ἐνταῦθα ἡ βελτίστη οὐδὲ τὴν θυγατέρα ἑαυτῆς προέκρινε τοῦ γὰρ ἀνδρὸς μικροῦ δεῖν καὶ ἐπελάθετο. MCMn s R a R b S s Sa s Qui, la meravigliosa donna non ha nemmeno pensato alla figlia prima che a se stessa. Quanto al marito, l ha praticamente dimenticato. 19. Sch. Or. 121 τοῖν τ ἀθλίοιν καὶ αὐτῶν μέμνηται, ἵνα μὴ δόξῃ παντελῶς λιθοκάρδιος εἶναι, ὅμως μετὰ ἀρᾶς. τὸ γὰρ οὓς ἀπώλεσεν θεός δοκεῖ μὲν συναχθομένη λέγειν, πανούργως δὲ ἐμφαίνει ὅτι θεοῖς ἀπηχθημένοι εἰσίν. οὐ γὰρ ἀπολλύει εἶπεν, ἀλλ ἀπώλεσεν, ὡς ἐγνωσμένης ἤδη τῆς παρὰ θεῶν δυσμενείας. MCVBPrRw, partial H Elena menziona anche Oreste ed Elettra, per non sembrare del tutto insensibile [non dare l impressione di avere un cuore di pietra], ma lo fa con una maledizione. Quando pronuncia la frase che [riferito a Oreste ed Elettra] il dio ha distrutto sembra partecipare alla loro sofferenza, ma in realtà maliziosamente insinua che fratello e sorella sono odiati dagli dei. Infatti non dice sta distruggendo ma ha distrutto, come se l ostilità da parte degli dei sia già stata decisa. 20. Sch. Or. 32 οἷα δὴ γυνὴ ὡς γυνὴ, συμβουλεύσασα, παραθαρρύνασα, ὑπομνήσασα τοῦ πατρός. οὐ γὰρ αὐτόχειρ γέγονε τῆς μητρὸς, ἀλλὰ λόγοις παρώρμησε κατ αὐτῆς τὸν ἀδελφόν. τάχα δὲ διὰ τοῦ οἷα δὴ γυνή παρονειδίζει τῇ μητρί ἐκείνη γὰρ αὐτόχειρ γέγονε τοῦ Ἀγαμέμνονος οὐ κατὰ γυναῖκα. MCVBR a R b Rf a Rf b S Alla maniera di una donna, avendo consigliato, incoraggiato Oreste, e avergli ricordato suo padre. Infatti Elettra non uccise sua madre con le sue mani, ma attraverso le sue parole instigò suo fratello contro di lei. Forse attraverso l espressione οἷα δὴ γυνή Elettra rivolge implicitamente un rimprovero contro sua madre. Sua madre, infatti, uccise Agamennone con le sue mani, trasgredendo il comportamento che ci si aspetta da una donna. 21. Sch. Or. 108 ἕρπειν ταῖς νεάνισιν οὐ γὰρ ταῖς ἀγάμοις. ἄγαμος γὰρ καὶ ἡ Ἠλέκτρα. παρθένος δέ ἐστιν ἥ τε ἀμιγὴς καὶ ἡ ἄρτι ἡβῶσα. ἢ πάλιν κακονόως [κακοηθῶς HV] οὐ παρθένον βούλεται δεῖξαι τὴν Ἠλέκτραν, ὅτι οὐκ ἐπείσθη αὐτῇ. MCVBPrR b Rw, H partial (Con parthenioisin indica qui) ragazze, non donne sposate. Infatte, Elettra non è sposata. Parthenos indica sia una donna vergine sia una donna che ha da poco raggiunto la pubertà. O di nuovo Elena vuole mostrare, maliziosamente, che Elettra non è vergine, per il fatto che Elettra ha negato la sua richiesta. 22. Sch. Or. 371 δοκῶν Ὀρέστην ὕπουλα πάντα τὰ ῥήματα Μενελάου, ἀφ οὗ ὁ ποιητὴς τὸ ἄστατον τῆς Λακεδαιμονίων γνώμης κωμῳδεῖ, ὡς καὶ ἐν Ἀνδρομάχῃ [445 sq.] ὦ πᾶσιν ἀνθρώποισιν ἔχθιστοι βροτῶν, Σπάρτης ἔνοικοι, δόλια βουλευτήρια. πρὸ γὰρ Διοκλέους, ἐφ οὗ τὸν Ὀρέστην ἐδίδαξε, Λακεδαιμονίων πρεσβευσαμένων περὶ εἰρήνης ἀπιστήσαντες Ἀθηναῖοι οὐ προσήκαντο, ἐπὶ ἄρχοντος Θεοπόμπου, ὅ ἐστι ἔτεσιν β πρὸ Διοκλέους. οὕτως ἱστορεῖ Φιλόχορος [FGrHist 328 F 139a]. MCVRw, partial OMnPrR b Sa 5

Tutte le parole di Menelao sono ingannevoli un ritratto con il quale il poeta si prende gioco dell inaffidabilità della mente degli Spartani, come anche fa nell Andromaca infatti, prima di Diocle, sotto il cui arcontato Euripide produsse l Oreste, quando gli Spartani mandarono ambasciatori per contrattare una pace, gli Ateniani, non avendo fiducia in loro, non l hanno accettata. Questo accadde durante l arcontato di Teopompo, cioè due anni prima di Diocle, come riporta Filocoro. 23. Sch. Or. 356 ὦ δῶμα ἀπὸ πρώτης παρόδου σημειοῦται τὸ κακόηθες τῆς γνώμης Μενελάου. καὶ γὰρ οὐδὲ εἰς Σπάρτην ἀνήχθη, ἀλλὰ πρότερον εἰς Ἄργος ὡς ἐξελάσων Ὀρέστην, ὡς ἐν τοῖς ἑξῆς δῆλός ἐστι. καίτοι παρὰ τῷ ποιητῇ εὑρίσκεται τῶν πάλαι πολεμίων φειδόμενος ἐν γὰρ τῇ Ζ ῥαψῳδίᾳ [Il. 6.37-65] κωμῳδεῖται συγχωρῶν ζῆν τὸν Ἄδραστον δόσιν χρημάτων ἐπαγγειλάμενον. MCVBRwH(partial, line-ends only) Sin dalla sua prima apparizione, le malevoli intenzioni di Menelao sono notate. Infatti, non è nemmeno sbarcato a Sparta, ma ha attraccato prima ad Argo per scaricare Oreste, come emerge nei versi successivi. Eppure in Omero Menelao è presentato come colui che è in grado di risparmiare anche nemici cronici. Nel libro sesto dell Iliade viene preso in giro per aver risparmiato la vita ad Adrasto in cambio di denaro. 24a. Sch. Or. 373 εὐτυχοῦντας τὸ εὐτυχοῦντας κακοήθως MC (Dice) di buona sorte maliziosamente. 24b. Sch. Or. 373 ὡς εὐτυχοῦντας κακοήθως, ὡς ὑγιῶς ἔχοντας VMnPrR b SSa Maliziosamente, come fossero in buona salute. 24c. Sch. Or. 373 ὡς εὐτυχοῦντας εἰώθασιν οἱ ἄνθρωποι τὰς τῶν ἐχθρῶν ἀτυχίας εὐτελεῖς λογίζεσθαι βουλόμενοι μέχρι θανάτου τὴν ἀτυχίαν αὐτῶν προκόπτειν. καὶ ὁ Μενέλαος τοίνυν ἔφεδρος ὢν τῇ τοῦ Ὀρέστου ἀρχῇ μόνον τὸ ζῆν αὐτὸν εὐτυχίαν ὁρίζεται MCVBOR b SSa Quando si vuole liquidare le sofferenze dei propri nemici come non importanti, si ha la tendenza di spingere il concetto di sofferenza al punto estremo della morte (vale a dire, a non considerare come sofferenza nulla che sia inferiore alla morte stessa). E, di conseguenza, Menelao, il successore che minaccia l eredità di Oreste, definisce una buona sorte il solo fatto di essere vivo. 25. Sch. Or. 374 ἀνόσιον φόνον δέον εἰπεῖν εὐσεβῆ φόνον, κακοήθως ἀνόσιον καὶ ἀσεβῆ φόνον καλεῖ τὴν τιμωρίαν Κλυταιμνήστρας. CB i Rw, partial O s Anche se avrebbe dovuto dire pio delitto, chiama malevolmente la punizione di Clitemnestra empio e sacrìlego delitto. 26. Sch. Or. 376 ὃς τὰ δείν ἔτλη καὶ ἐκ τούτου δῆλός ἐστιν ὁ Μενέλαος πονηρῶς ταῦτα λέγων. δέον γὰρ εἰπεῖν ὃς ἤμυνε τῷ πατρί, φησὶν ὃς τὰ δεινὰ εἰργάσατο κακά. MCB i, partial O Anche da questo dettaglio diventa chiaro che Menelao dice queste cose con un intenzione malevola. Infatti, avrebbe dovuto dire il quale vendicò suo padre ma invece dice il quale portò a compimento terribili delitti. 6

27. Sch. Or. 401.01 ἤρξω δὲ λύσσης πότε καὶ τοῦτο πονηρῶς. θέλων γὰρ ἐλέγξαι ὡς θεομισῆ φησιν ἤρξω δὲ λύσσης πότε. ἤθελε γὰρ μαθεῖν εἰ χρόνιόν ἐστι τὸ νόσημα καὶ δυσίατον. MCVB, partial O Anche questo lo dice con malevolenza. Proprio per il fatto che lo vuole accusare di essere odiato dagli dei gli chiede: quando hai cominciato a essere pazzo? Perchè vuole scoprire se la malattia sia cronica e difficile da curare. 28. Sch. Or. 403.01 πότερα κατ οἴκους ἀπὸ κοινοῦ τὸ ἤρξω, τουτέστιν ἐν ποίᾳ ἡμέρᾳ ἤρξω καὶ ἐν ποίῳ τόπῳ. κακοήθως δὲ καὶ τοῦτο. MBCV Hai cominciato va interpretato in accordo con il suo uso precedente: vale a dire, in quale giorno e quale luogo hai cominciato. Anche questa osservazione è fatta con malevolenza. 29. Sch. Or. 411.01 αὗταί σε βακχεύουσι κακοήθως τῷ ὀνόματι ἐχρήσατο ἀντὶ τῆς μανίας. κακόηθες δὲ καὶ τὸ ὑπομιμνήσκειν αὐτὸν τοῦ φόνου τῆς μητρός. ἤρκει γὰρ αὗταί σε βακχεύουσι. λείπει δὲ ἡ διά, ἵν ᾖ διὰ τὸν συγγενῆ φόνον. MBCVR b Sa, partial H Con malevolenza usa la parola βακχεύουσι [ affliggere con pazzia divina ] invece di μανία. Un altra forma di malevolenza consiste nel ricordargli l omicidio della madre. Infatti sarebbe stato sufficiente dire: queste dee ti affliggono con la pazzia [cioè, senza aggiungere συγγενῆ φόνον]. 30. Sch. Or. 413.01 οὐ δεινὰ γυμνὸν ἐνταῦθα δείκνυται τὸ ἦθος τοῦ Μενελάου κατέκρινε γὰρ αὐτὸν χώρις κρίσεως. MBCR b Sa Qui il carattere di Menelao si mostra per quello che è: ha, in fatti, condannato Oreste senza un processo. 31. Sch. Or. 421.01 πόσον χρόνον δὲ μητρὸς οἴχονται πνοαί ἐχρῆν εἰπεῖν πόσῳ χρόνῳ. τὸ δὲ μητρός κακοήθως καὶ δυσωπητικῶς. MBC La parola madre è scelta con malevolenza, e in una maniera che ha l intenzione di umiliare e offendere Oreste. 32. Sch. Or. 427 τὰ πρὸς πόλιν δὲ πῶς ἔχεις πονηρῶς πάλιν ἐρωτᾷ, ἵνα, εἰ μὲν εὐμενεῖς ἔχει τοὺς πολίτας, ἀφέξηται τοῦ ἐπιχειρήματος, εἰ δὲ ἐχθραίνοντας, ἐπιθέμενος κρατήσῃ. MCVBO Pr Rw Fa un altra domanda maliziosa, in modo tale che, se Oreste ha i concittadini favorevolmente disposti nei suoi confronti, Menelao può evitare di attaccarlo, mentre se i concittadini lo detestano, può, al contrario, attaccarlo e sottometterlo. 33. Sch. Or. 437 πάλιν φιλοπράγμονος [Schwartz; -μονως or -μονεῖ codd.] ὁ Μενέλαος παραγυμνοῖ τὸ ἦθος φροντίζων περὶ τῆς βασιλείας. M s CVBMnPrR b RwSSaY 2 Ancora una volta Menelao rivela indirettamente il suo carattere calcolatore, mostrando quanto sia interessato al regno. 34. Sch. Or. 482 ἄλλως φίλου μοι πατρός ὅ ἐστι συγγενοῦς μοι πατρὸς υἱός. πάλιν δὲ τὸ κακόηθες τοῦ ἀνδρὸς δείκνυται, ὅτι τὸν ἀδελφὸν φίλον εἶπεν. 7

MCBPrRw Cioè, figlio di un padre imparentato con me. Ancora una volta emerge la malevolenza del personaggio, quando chiama suo fratello caro. 35. Sch. Or. 447 τάχα θλίβεται, πλὴν κακοήθως ἀπὸ τοῦ νῦν ἦλθες εἰς τὴν τελευταίαν ψῆφον τοῦ θανάτου Pr Forse Menelao è afflitto (θλίβεται, una parola amata dai Bizantini), ma quello che dice a partire da ora sei arrivato al momento del giudizio finale di morte è detto con malizia. 36. Sch. Or. 97 σοὶ δ οὐχὶ θεμιτόν οὐκ ἐν καιρῷ παρρησιάζεται ἡ Ἠλέκτρα, καὶ ταῦτα πρὸ ὀλίγου φάσκουσα ἐλπίδα ἔχειν εἰς τὸν Μενέλαον. ἐὰν μὲν ἐν ἐρωτήσει ᾖ ὁ λόγος, μετριώτερός ἐστιν ἐὰν δὲ ἑτέρως, ἄντικρυς ἐναγῆ καὶ μὴ ἀξίαν οὖσαν προσπελάζειν τῷ τάφῳ ἀποδεικνύει τὴν Ἑλένην διὰ τὰ πεπραγμένα αὐτῇ {τοῖς φίλοις}. MCVBPr Elettra parla liberamente quando non dovrebbe, e questo nonostante poco prima abbia detto che ripone le sue speranze in Menelao. Se il verso è una domanda, la sua affermazione suona più moderata. Ma se non lo è, sta apertamente notando che Èlena è impura e non è degna di avvicinarsi alla tomba a causa delle sue azioni. 37a. Sch. Or. 351-2 ὦ χιλιόναυν στρατὸν ὁρμήσας δι ὧν δοκεῖ αὐτὸν ἐπαινεῖν, διὰ τούτων λυπεῖ ἀναμιμνήσκουσα τῶν ἀπολομένων ἐν τῇ Τροίᾳ. MCVBMnPrR b Rw a Rw b SaH marg Gu Con le stesse parole con cui sembra elogiarlo il Coro lo ferisce ricordandogli gli uomini uccisi a Troia. 37b. Sch. Or. 351-2 ὦ χιλιόναυν στρατὸν ὁρμήσας ἀπὸ τούτων αὐτὸν ἐγκωμιάζει, ἀφ ὧν ἐμεγαλύνετο.... MCVBPrR a R b RwSSaH[small traces of line-ends] Il Coro lo elogia per quelle imprese di cui va fiero.... 37c. Sch. Or. 355 θεόθεν πράξας ἅπερ ηὔχου τὸν γὰρ πόλεμον κατορθώσας ἔλαβε τὴν Ἑλένην. σὺ μὲν οὖν, φησὶν, εὐτυχῶς ἀπηλλάχθης, ὁ δὲ Ὀρέστης δυστυχεῖ. MM s CC i C s VBH[small traces only, line-ends]prr b SSa Infatti, dopo aver concluso la guerra vittoriosamente, Menelao riconquista Elena. Il coro dice Tu, certo, hai ottenuto felicità e successo, mentre Oreste è nei guai. 38a. Or. 417.01 ἀμαθέστερός γ ὤν εἰ τοῦτο ἐκέλευσεν, ἀμαθής ἐστιν, ἵνα ἐκ τῶν ἐναντίων δηλώσῃ ὅτι οὐκ ἐκέλευσεν ὁ θεός οὐ γάρ ἐστιν ὁ θεὸς ἀμαθής MBCVMnPrR b RwSSa Se ha ordinato il matricidio, è ignorante: Menelao dice questo per dimostrare e contrario che il dio non l ha ordinato. Il dio, infatti, (per definizione) non è ignorante. 38b. Sch. Or. 417.02 ἄλλως μετὰ συλλογισμοῦ τοῦτο εἴρηκεν εἰ γὰρ οὐκ ἀμαθὴς ὁ θεός, δῆλον ὅτι οὐδὲ προσέταξε τοῦτο ποιεῖν. MBCVR b Sa Menealo dice questo servendosi di un (implicito) sillogismo. Se, infatti, il dio non è ignorante, è chiaro che non gli può aver ordinato di commettere tale atto. 8

39. Sch. Or. 414 ἄλλως ὅρα τὸ εὐφυὲς τοῦ ποιητοῦ, πῶς δι ἀμφοτέρων τῶν προσώπων τούτων, τοῦ Ὀρέστου καὶ τοῦ Μενελάου, τὰς ἐναντίας τῶν ἀνθρώπων δόξας ὑποδηλοῖ. ἐπεὶ γὰρ οἱ μὲν τῶν ἀνθρώπων λέγουσι τιμωρεῖν τὸ θεῖον τοῖς πάσχουσιν, οἱ δ ὅτι οἱ θεοὶ ἀδιαφοροῦσι, διὰ μὲν τοῦ Ὀρέστου τὸ βοηθεῖσθαι παρὰ τοῦ θείου τοὺς κάμνοντας συνίστησι, διὰ δὲ τοῦ Μενελάου σοφιστικῶς ἀπαγορεύει. ἐκεῖθεν δὲ τὴν ὑφὴν τοῦ λόγου προὐκατεσκεύασεν. εἰπόντος γὰρ τοῦ Μενελάου ἀπὸ τοῦ οἶδα μὲν αὐτὰς, ὀνομάσαι δ οὐ βούλομαι καὶ καθεξῆς, τοῦ Ὀρέστου εἰς μομφὴν τῶν Εὐμενίδων κινηθέντος ὁ Μενέλαος τρόπον τινὰ τοῦτον ἀπεστρέψατο εἰπὼν αὗταί σε βακχεύουσι συγγενεῖ φόνῳ, δηλονότι ἃς κατευτελίζεις καὶ οὐ θέλεις καλεῖσθαι Εὐμενίδας, λέγων εὐπαίδευτα δ ἀποτρέπου λέγειν, ἤτοι ἀπόφευγε τὸ προστιθέμενον αὐταῖς ὄνομα, τὸ Εὐμενίδες, παρὰ τῶν εὖ πεπαιδευμένων καὶ σοφῶν λέγειν, καὶ λέγε δήπουθεν τὸ οἰκεῖον αὐταῖς ὄνομα ἤγουν αἱ ἀλάστορες, αἱ Τελχῖνες, αἱ φονεύτριαι. πρὸς τὸ βακχεύουσιν ὁ Ὀρέστης ἐπιτατικῶς εἶπε τὸ οἴμοι διωγμῶν οἷς ἐλαύνομαι τάλας, ὁ δ ἀντεῖπεν οὐ δεινὰ πάσχειν δεινὰ τοὺς εἰργασμένους ἤγουν μὴ τὰς θεὰς μέμφου, ἑαυτὸν δὲ τὸν αἴτιον τοῦ πάσχειν τὰ δεινὰ ὡς δεινὰ ἐργασάμενον. εἶτα ἐκείνου φεύγοντος τὴν πρᾶξιν καὶ πρὸς τὸν Φοῖβον ταύτην ἀναφέροντος ὁ Μενέλαος ἀπεστρέψατο μὴ εἶναι λέγων τὸ θεῖον ἀμαθὲς τοῦ καλοῦ καὶ τοῦ δικαίου. ἐκείνου δὲ ἐπιμείναντος τῇ ἐνστάσει καὶ λέξαντος ὅτι δουλεύομεν τοῖς θεοῖς, ἤτοι ποιοῦμεν ἃ παρ αὐτῶν κελευόμεθα κἂν μὴ λίαν ἐπιστάμεθα τί πρᾶγμά εἰσιν οἱ θεοί, ὁ Μενέλαος τὸν οἰκεῖον βουλόμενος συστῆσαι λόγον ὅτι οὐκ ἐκ θεοῦ ἐκεῖνο, ἀλλ ἐκ θυμοῦ τὸ πραχθέν, φησὶν ὅτι πάντως ἂν ἐβοήθησέ σοι ὁ θεὸς, εἴπερ καὶ προσέταξεν. ὡς δ εἶπεν ἐκεῖνος μέλλει τὸ θεῖον, ἤτοι βραδύνει ἐν ταῖς ἀντιδόσεσι ταῖς φαύλαις τε καὶ ταῖς ἀγαθαῖς ὡς ὂν φύσει τοιοῦτον, σοφιστικῶς ἐκεῖνος ἐπήγαγε τὸ ὡς ταχὺ μετῆλθόν σ αἷμα μητρὸς αἱ θεαί, ἤτοι ἀπῄτησαν. ἔκλεψε δ αὐτὸν διὰ τῆς μέσης ἐρωτήσεως τῆς πόσον χρόνον δὲ μητρὸς οἴχονται πνοαί. ἀποκριθέντος δ ἐκείνου τὸ πόσον τοῦ καιροῦ, ἀνεῖλεν ἐκεῖ τὸ μέλλει τὸ θεῖον διὰ τοῦ ὡς ταχὺ μετῆλθόν σ αἷμα μητρός. V Differently explained: observe the natural talent of the poet, how through both these characters, Orestes and Menelaus, he suggests the contradictory opinions of humans. For since some people say that the divine avenges those who suffer, while others say that the gods are indifferent, through Orestes he affirms the view that those in distress are rescued by the divine, but through Menelaus he denies this through sophistic argumentation. From that point he made a preliminary exposure of the web of the argument. For after Menelaus has made his statements, from the line I know them, but I do not want to name them and what follows that, and Orestes has been moved toward reproach of the Eumenides, Menelaus in a certain way turned Orestes away from his point, by saying these goddesses drive you mad because of kindred bloodshed, namely the goddesses whom you (Orestes) disparage and do not want to be called Eumenides when you say avoid speaking in the manner of a well-educated person, in other words, shun the name, Eumenides, that is applied to them by those who are well educated and are clever speakers, and say rather the name that is proper to them, that is, alastores (avenging demons), Telchines, murderesses. In response to they drive you mad Orestes said with intensity Woe is me for the pursuit by which I am driven, wretched man, and the other said in contradiction it is not a shocking thing for those who have done terrible things to suffer the same, meaning don t reproach the goddesses, but rather yourself, the one responsible for suffering terrible things because you did them. Next, when Orestes disowns the deed and refers it to Phoebus, Menelaus rejected this point by saying the divine is not ignorant of what is good and just. When Orestes persisted in the objection and said we are slaves to the gods, that is, we do what we are commanded to do by them even if we don t really understand what the gods are, Menelaus, desiring to confirm his own argument that the act did not come from a god, but from strong emotion, says that by all means the god would have come to his rescue if he had in fact given the order. And when Orestes said the divine procrastinates, that is, acts slowly both in bad and good repayments (for human action), because the divine is such by nature, Menelaus introduced sophistically the 9

point how swiftly the goddesses pursued you for the bloodshed of your mother, that is, demanded their due. He deceived Orestes with the intervening question, how long since your mother breathed her last? When Orestes replied with the quantity of time, Menelaus refuted at that point the claim the divine procrastinates with his how swiftly the goddesses pursued you for the bloodshed of your mother. Select Bibliography Cribiore, Raffaella, Gymnastics of the mind: Greek education in Hellenistic and Roman Egypt. Princeton 2001. Hunter, Richard, The Rhetorical Criticism of Homer, in Brill s Companion to Ancient Greek Scholarship, ed. F. Montanari et al., 2015: 673-705. Meijering, Roos, Literary and rhetorical theories in Greek scholia. Groningen 1987. Morgan, Teresa, Literate education in the Hellenistic and Roman worlds. Cambridge 1998. Nünlist, René, The Ancient Critic at Word: Terms and Concepts of Literary Criticism in Greek Scholia. Cambridge 2009. Nünlist, René, Homer as a Blueprint for Speechwriters: Eustathius Commentaries and Rhetoric, GRBS 52 (2012) 493 509 Webb, Ruth, A Slavish Art? Language and Grammar in Late Byzantine Education and Society, Dialogos. Hellenic Studies Review 1 (1994) 81-103. Webb, Ruth, Between poetry and rhetoric: Libanios use of Homeric subjects in his progymnasmata, QUCC 95 (2010) 131-152. 10