Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav klasických studií. Novořecký jazyk a literatura. Ivana Konrádová

Transcript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Novořecký jazyk a literatura Ivana Konrádová Vnitřní augment po dvouslabičných předložkových a adverbiálních prefixech Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Bc. Kateřina Loudová, Ph.D. 2008

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Podpis autora práce 1

3 Zde bych chtěla vyjádřit své upřímné poděkování paní dr. Loudové za nevšední ochotu, laskavý přístup, cenné rady a připomínky, jimiž mi velice pomohla při psaní této práce. 2

4 Obsah Úvod... s. 1 I. Obecné informace, vznik a historický vývoj augmentu... s. 2-5 II. Typy augmentů. s. 5-6 II. 1. Slabičný augment (συλλαβική αύξηση).... s. 6-7 II. 2. Časový augment (φωνηεντική nebo χρονική αύξηση). s. 7-8 II. 3. Vnitřní augment (εσωτερική αύξηση).... s II. 4. Dvojí augment (διπλή αύξηση)... s. 12 III. Výskyt augmentu u sloves s dvouslabičnými předložkovými a adverbiálními prefixy. s. 12 III. 1. Způsob vyhledávání v databázi ETHEG.... s III. 2. Slovesa s dvouslabičnými předložkovými prefixy αµφι-, ανα-, αντι-, απο-, δια-, επι-, κατα-, µετα-, περι-, υπερ- a υπο-... s. 13 III Složená slovesa s prefixem αµφι- s III Složená slovesa s prefixem ανα-.. s III Složená slovesa s prefixem αντι-. s III Složená slovesa s prefixem απο-.. s III Složená slovesa s prefixem δια-... s III Složená slovesa s prefixem επι-... s III Složená slovesa s prefixem κατα- s III Složená slovesa s prefixem µετα-. s III Složená slovesa s prefixem περι-. s III Složená slovesa s prefixem υπερ-. s. 32 III Složená slovesa s prefixem υπο- s III. 3. Složená slovesa s adverbiálními prefixy κακο-, καλο-, ξανα-, παρα-, πολυ-.. s. 34 III Složená slovesa s prefixem κακο- s III Složená slovesa s prefixem καλο- s III Složená slovesa s prefixem ξανα-... s III Složená slovesa s prefixem παρα- s III Složená slovesa s prefixem πολυ-... s Závěr.... s

5 Resumé (Περίληψη).. s. 48 Bibliografie s

6 Úvod Cílem předkládané bakalářské práce je vysledování frekvencí výskytů vnitřního slabičného či časového augmentu po dvouslabičných předložkových a adverbiálních prefixech. Zkoumání bude omezeno pouze na tvary indikativů aoristu aktiva složených sloves, u nichž je výskyt tohoto typu augmentu v gramatikách a slovnících uváděn jako standardní. Jako standardní jsou však často uváděny i dvě (v několika málo případech dokonce tři) varianty aoristu u jednoho slovesa. Často se jedná o podobu s augmentem či bez něj (tzv. nulový augment). A právě proto, že gramatiky a slovníky mnohdy neuvádějí, která z možných variant je rozšířenější, dává si tato práce rovněž za úkol zjistit, která z podob aoristu je v moderní řečtině užívanější. Zkoumání frekvencí výskytů různých variant aoristů bude ještě zúženo na publicistický styl. Jako zdroj dat pro vyhledávání bude sloužit rozsáhlá elektronická databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας Národní poklad řeckého jazyka ), která obsahuje textů uveřejněných mezi léty Více jak polovina z těchto textů pochází právě z publicistické oblasti (přesné procentuální údaje složení databáze ETHEG jsou uvedeny v podkapitole III. 1.), v níž je možné sledovat současné tendence ve vývoji soudobého standardu řečtiny. Práce bude rozdělena do tří kapitol. V první z nich bude věnována pozornost obecnému vymezení augmentu, jeho vzniku a stručnému popisu jeho historického vývoje od nejstarších dob po současnost. V následující druhé kapitole se zaměříme na podrobnější popis typů augmentů. V jednotlivých podkapitolách (II. 1. II. 4.) budou osvětleny principy přiřazování typů augmentu ke slovesům. Poslední kapitola bude založena na vyhledávání dat v databázi ETHEG. Způsob vyhledávání v této databázi je objasněn v podkapitole III. 1. Dále bude výklad rozdělen podle druhu prefixu. Výsledky vyhledávání sloves s dvouslabičnými předložkovými předponami budou uvedeny v podkapitolách III III Podrobný popis výsledků vyhledávání složených sloves s adverbiálními prefixy uvedeme v následujících podkapitolách (III III ). V závěru pak budou vyčísleny procentuální údaje výskytů jednotlivých typů augmentů a budou rovněž shrnuty i celkové výsledky vyhledávání v ETHEGu do dvou tabulek 5

7 I. Obecné informace, vznik a historický vývoj augmentu Augment neboli přímnožek (řec. αύξηση) je samohláskovou předponou, která se v současné řečtině objevuje v indikativech imperfekta a aoristu aktiva. Je znakem minulého času, který se zachoval ze staré řečtiny, ale na rozdíl od jeho užívání v předchozích staletích se dnes objevuje ve vetšině případů jen u dvojslabičných sloves, a to za podmínky, že tvoří třetí slabiku od konce, a stává se tak podle pravidel o přízvuku sloves 1 přízvučný. Protože k vyjádření minulosti stačily již ve staré řečtině zvláštní osobní přípony, docházelo k tomu, že augment byl jakoby navíc, zasiloval dojem o minulosti, množil ( augēbat odtud latinský termín augment) 2, a proto byl zejména v koiné často vypouštěn. Byl vlastně redundantním k pochopení ústního či písemného projevu, i bez jeho přítomnosti bylo zřejmé, že se jedná o minulý děj. Augment rozšiřuje ( αυξάνει 3 - odtud řecký termín αύξηση) jednoslabičný kořen slovesa o slabiku a umožňuje tak kladení přízvuku na třetí slabiku od konce (tzv. προπαραλήγουσα). Jeho funkce ukazatele minulých časů byla postupně nahrazena potřebami pravidel o přízvukování sloves a dnes slouží, jak už bylo zmíněno, jen jako samohláska, na niž se klade přízvuk. V současné řečtině se tedy augment 4 : A, nalézá jen u sloves 1. konjugace, která mají jednoslabičný kořen (např. λύν-ω řešit ), a to ve všech osobách jednotného čísla a ve třetí osobě plurálu indikativu imperfekta a aoristu aktiva. B, nevyskytuje se u sloves 2. konjugace, a to nezávisle na počtu slabik (µι-λώ mluvit, α-γαπώ milovat ), neobjevuje se ani u sloves 1. konjugace, jejichž kmen je tvořen více než jednou slabikou (χτε-νί-ζω česat ) augmentu zde není zapotřebí, aby bylo zachováno pravidlo přízvukování třetí slabiky od konce (χτέ-νι-σα). Navíc se přímnožek nevyskytuje u několika nepravidelných sloves v aoristu aktiva: př. οd παίρνω brát -> πήρα (ale imperfektum έπαιρνα), βρίσκω nacházet -> βρήκα ( impf. έβρισκα). C, augment se rovněž nepoužívá v aoristu mediopasiva např. ντύθηκα oblékl jsem se, διαµαρτυρήθηκα vzepřel jsem se. D, neobjevuje se ani v mediopasivních tvarech imperfekta sloves 1. konjugace δενόµουν vázal jsem, δενόσουν vázal jsi, δενόταν. Nepoužívá se rovněž v imperfektu mediopasiva sloves 2. konjugace ρωτιόµουν byl jsem dotazován, κινούνταν hýbalo se s nimi etc. 1 V indikativech aoristu se klade přízvuk co nejdále (max. však na třetí slabiku) od konce. Existují ale výjimky (např. βρήκα, µπήκα etc.). 2 Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Κλαίρης, Χ., Μπαµπινιώτης, Γ.. Γραµµατική της Νέας Ελληνικής. Αθήνα: Ελληνικά Γράµµατα, 2005, s Tamtéž, s

8 E, u sloves s předložkovou předponou se klade augment mezi prefix a kořen slovesa. V tomto případě se jedná o tzv. εσωτερική αύξηση vnitřní augment, který může být jak slabičný, tak časový. Př. δι-έ-φε-ρα odlišil jsem se, περι-έ-βα-λα zahrnul jsem, εν-έ-πνευ-σα inspiroval jsem, παρ-ήλθα přešel jsem etc. F, zvláštní druh augmentu (tzv. časový) se objevuje u dvouslabičných sloves začínajích na samohlásku. Např. od ελέγχω kontrolovat ήλεγξα nebo od αγγέλλω oznamovat ήγγειλα. Existence augmentu není pouze řeckou jazykovou zvláštností, vyskytuje se i v některých jiných starých indoevropských jazycích 1, např. ve frýžštině, indoíránštině a arménštině, kde byl rovněž používán k vyjádření minulého děje. Původně byl slabičný přímnožek adverbiální částicí 2, která mohla přistupovat ke slovesu, avšak nebyla povinnou součástí výrazu. Znamenala buď kdysi, dříve, čímž byl děj posunován do minulosti, nebo mohla znamenat skutečně, jistě, v tomto případě pak sloužila ke zdůraznění tvrzení o ději. Vznik časového přímnožku 3 je vysvětlován tak, že původně slabičný augment přistupoval rovněž ke slovesům, která začínala samohláskou. S touto samohláskou poté splynul, čímž vznikaly dlouhé samohlásky a dvojhlásky (např. η-, ω-, ηυ-). Přímnožek býval užíván při tvorbě minulých slovesných tvarů již v prvních textech psaných řeckým jazykem, a to počínaje mykénskými tabulkami. V této vývojové fázi řečtiny však nebyl augment ještě příliš rozšířeným jevem, slovesné tvary minulých časů byly často tvořeny bez jeho pomoci. 4 Používání augmentu kolísalo i u Homéra, který jej vypouštěl především z důvodů dodržení básnického metra. Například místo pro attičtinu typického tvaru ἔβη šel mnohdy volil variantu bez augmentu βῆ. 5 V předklasické fázi řečtiny přímnožek býval v zásadě zachováván tehdy, jestliže na něm ležel přízvuk, v ostatních případech byl obvykle vypouštěn. Vynecháván byl rovněž častěji v narativních pasážích, v dialozích většinou zůstával. 6 Docházelo k tomu zřejmě z toho důvodu, že už ze samotného vyprávění bylo čtenáři či spíše posluchači jasné, v které časové rovině se děj odehrává, a proto zde nebylo augmentu zapotřebí. Naopak v dialozích se časy spíše prolínaly, mohlo docházet k jejich střídání, 1 Χριστίδης, Α.-Φ. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας. Θεσσαλονίκη: Κέντρο Ελληνικής Γλώσσας & Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 2004, s Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Rovněž v Μπαµπινιώτης, Γ.. Το ρήµα της ελληνικής. Αθήνα: Βιβλιοθήκη Σοφίας Ν. Σαριπόλου, 1972, s Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Bartoněk, A. Písmo a jazyk mykénské řečtiny ( př. Kr.). Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Χριστίδης, Α.-Φ. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας. Θεσσαλονίκη: Κέντρο Ελληνικής Γλώσσας & Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 2004, s Μπαµπινιώτης, Γ.. Το ρήµα της ελληνικής. Αθήνα: Βιβλιοθήκη Σοφίας Ν. Σαριπόλου, 1972, s

9 mluvčí náhle na něco vzpomíná, pak se obrací k přítomným v prézentu apod., proto bylo přehlednější užít přímnožku, aby bylo patrné, kdy se jedná o minulost a kdy o současnost. Nejčastějšímu výskytu se těšil přímnožek v klasické řečtině. Byl užíván ve všech indikativech minulých časů, a to i v jejich mediopasivních tvarech. V této fázi řeckého jazyka můžeme nalézt všechny typy přímnožků, včetně dvojího. Na rozdíl od novořečtiny byl běžným jevem augment i v případech minulých časů tzv. samohláskových stažených sloves (τιµῶ ctít, φιλῶ milovat ). Dnes jsou obvyklé tvary bez augmentu φίλησα, τίµησα. Docházelo i ke zdvojení náslovného ρ po přímnožku - > ἔρρῑπτον. Za časový augment byla v této době rovněž považována samohláska ω- (např. u slovesa ὤρυττον kopal jsem ). 1 V souvislosti s augmentem je v řeckých gramatikách velmi často uváděna i tzv. reduplikace, jinak nazývaná též zdvojka (ο αναδιπλασιασµός). Tento jazykový jev, který se do současné řečtiny téměř nedochoval, byl obvyklým prvkem ve všech způsobech perfekta, plusquamperfekta a futura III. klasické řečtiny. Ve většině případů jde o opakování první souhlásky kořene slovesa spolu se samohláskou ε, umístěnými před kořenem daného slovesa - např. od λύω řešit dostáváme tvar λέλυκα, od γράφω psát pak γέγραφα. V případě sloves začínajících aspirovanou souhláskou (φ, θ, χ) se před kořen spolu se samohláskou ε klade jejich neaspirovaná podoba, tedy π, τ, κ, dostáváme potom např. tvary jako πέφευγα uprchl jsem (od φεύγω), τέθυµαι jsem obětován (od θύω) apod. U plusquamperfekta se ještě před zdvojku kladl slabičný augment. V koiné byla zdvojka vynechávána nebo nahrazována augmentem, př. γραµένος napsaný (13 n.l.) namísto starého γεγραµµένος, nebo ἐπλήρωκα naplnil jsem (4. stol. n. l. ) místo dřívějšího πεπλήρωκα. 2 Od helénistického a římského období docházelo ve vývoji řečtiny k čím dál tím častějšímu vypouštění augmentu v minulých časech. Tato tendence se začala nejprve projevovat u složených sloves s předložkovou předponou, př. διάγραψεν přepsal (91 n. l.), a později i u jednoduchých sloves bez předpon, př. πλήρωσεν zaplatil (308 n. l.). 3 Avšak ještě v novozákonní řečtině býval augment běžně používán i v případech, kdy na něm neležel přízvuk, př. ἐπιστεύοµεν věřili jsme, προσεκύνησα poklonil jsem se apod. Stejně tak ve středověké fázi řečtiny je přímnožek velice rozšířeným jevem, častý je i dvojí přímnožek u sloves s předložkovými předponami. Kathareusa, která si bere za vzor attičtinu, je plná slovesných výrazů i s nepřízvučnými augmenty. Zato soudobý standard řečtiny se 1 Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Χριστίδης, Α.-Φ. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας. Θεσσαλονίκη: Κέντρο Ελληνικής Γλώσσας & Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 2004, s Χριστίδης, Α.-Φ. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας. Θεσσαλονίκη: Κέντρο Ελληνικής Γλώσσας & Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 2004, s

10 nepřízvučných augmentů velice často zbavuje. Nejrozšířenějším typem je dnes slabičný augment (i vnitřní slabičný), zato časový přímnožek se dnes vyskytuje jen u několika málo sloves. Na částečném vymizení slabičného augmentu v nové řečtině se určitou měrou rovněž podílela afereze 1. Ačkoli je v současnosti augment obvykle vypouštěn, pokud není přízvukován, v některých dialektech zůstává připojen ke slovesu vždy. Řada dialektů dokonce pokládá samohlásku η- (ve slovesných tvarech jako jsou např. ήθελα chtěl jsem, ήµελλα hodlal jsem ) za slabičný augment. Tento jev je příznačný zejména pro jihovýchodní oblasti Řecka a východní část Kréty, kde zůstává často zachováván i nepřízvučný augment. 2 II. Typy augmentů V rozdělení augmentů se autoři novořeckých gramatik shodují, objevují se jen malé odlišnosti v jejich pojmenování. Tak např. v Γραµµατική της ελληνικής γλώσσας 3 jsou rozlišovány tři druhy přímnožku: 1, slabičný (συλλαβική αύξηση) u sloves, která začínají na souhlásku 2, samohláskový (φωνηεντική αύξηση) u sloves začínajících na samohlásku 3, vnitřní (εσωτερική αύξηση) u sloves s předložkovou předponou. Tento vnitřní augment pak ještě může být slabičný nebo samohláskový. P. Mackridge 4 uvádí druhý možný název samohláskového augmentu χρονική αύξηση (časový a.). Slabičný přímnožek pak upřesňuje termínem η εξωτερική (µη εσωτερική) συλλαβική αύξηση. Μ. Τριανταφυλλίδης 5 pojmenovává jen εσωτερική αύξηση, ostatní případy augmentů popisuje, ale neoznačuje je žádným termínem. Γ. Μπαµπινιώτης 6 stejně jako autoři knihy Γραµµατική της ελληνικής γλώσσας rozděluje augment na tři typy, jen s tím drobným rozdílem, že samohláskový (φωνηεντική αύξηση) nazývá časovým (χρονική 1 Tj. lexikální krácení počátečních slabik slov, které sloužilo často i jako básnický prostředek, jímž bylo umožněno vyhovět pravidlům metra. Příkladem afereze v češtině může být zkrácení jména Alžběta na Běta. V novořečtině je za aferezi např. považováno odpadávání augmentu u sloves (místo εδέσαµε dnes užívaný tvar δέσαµε etc.). 2 Horrocks, G. Greek: A History of the Language and its Speakers. London and New York: Longman Linguistics Library, 1999, s Holton, D., Mackridge, P., Φιλιππάκη-Warburton, Ε. Γραµµατική της Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Πατάκη, 2006, s Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s Τριανταφυλλίδης, Μ. Νεοελληνική γραµµατική. Αθήνα: Οργανισµός Εκδόσεως ιδακτικών Βιβλίων, 1988, s Κλαίρης, Χ., Μπαµπινιώτης, Γ.. Γραµµατική της Νέας Ελληνικής. Αθήνα: Ελληνικά Γράµµατα, 2005, s

11 αύξηση). Pro úplnost uveďme ještě jeden typ augmentu, který se do současné řečtiny nedochoval. Jedná se o tzv. dvojí augment (διπλή αύξηση), o němž se podrobněji zmiňují autoři práce věnované středověké fázi řečtiny. 1 Rovněž v Mluvnici jazyka řeckého 2, zabývající se klasickou řečtinou, nacházíme zmínku o dvojím přímnožku. Obecnému popisu jednotlivých typů augmentů bude věnována pozornost v následující části výkladu. III. 1. Slabičný augment (συλλαβική αύξηση) Slabičný augment bývá přiřazován ke slovesům začínajícím na souhlásku. Prodlužuje slovesný tvar o jednu slabiku, a odtud dostal název slabičný. Jeho připojením ke slovesům 1. konjugace, která mají jen jednoslabičný kořen, je možné ve všech osobách singuláru a ve třetí osobě plurálu dodržet pravidlo o přízvukování sloves. V moderní řečtině se vyskytuje pouze v těch případech, kdy se stává přízvučným, v ostatních případech odpadává. Ind. aor. akt. sg. pl. sg. pl. έδεσα svázal jsem δέσαµε δούλεψα pracoval jsem δουλέψαµε έδεσες svázal jsi etc. δέσατε δούλεψες pracoval jsi etc. δουλέψατε έδεσε έδεσαν δούλεψε δούλεψαν Na těchto dvou ukázkách časování sloves δένω váži a δουλεύω pracuji v aoristu je vidět způsob užívání augmentu v nové řečtině. U prvního slovesa δένω je patrné, že augmentu není zapotřebí v první a druhé osobě plurálu, neboť slovesné koncovky těchto osob v daném minulém čase jsou tvořeny dvěma slabikami, a přízvuk tedy spadá na samotný kořen slovesa.. U druhého slovesa se přímnožek neobjevuje ani jednou (byl by nepřízvučný). I v těchto případech však existují výjimky 3 a u některých sloves s jednoslabičným kořenem můžeme nalézt tvary aktivního aoristu bez připojení augmentu. Přízvuk se tak nachází na druhé slabice od konce. Jedná se např. o slovesa βγήκα vyšel jsem (βγαίνω), βρήκα našel jsem (βρίσκω), είδα uviděl jsem (βλέπω), µπήκα vstoupil jsem (µπαίνω), πήγα šel jsem (πηγαίνω), πήρα vzal jsem (παίρνω). K indikativu imperfekta aktiva těchto sloves se ale 1 Μανωλέσσου, Ιώ, Νιφαδόπουλος, Χ. Η ρηµατική αύξηση στα µεσαιωνικά ελληνικά: Μια πρώτη προσέγγιση µε βάση τα σύνθετα ρήµατα. In Μελετές για την ελληνική γλώσσα. Θεσσαλονίκη: Φιλοσοφική Σχολή, 1999, s Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Holton, D., Mackridge, P., Φιλιππάκη-Warburton, Ε. Γραµµατική της Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Πατάκη, 2006, s

12 slabičný augment opět připojuje, př. έβγαινα vycházel jsem, έβρισκα nacházel jsem, έµπαινα vstupoval jsem, έπαιρνα bral jsem (jen od πηγαίνω dostáváme tvar πήγαινα). Jak už bylo uvedeno výše, v klasické řečtině se slabičný augment v porovnání s novořečtinou vyskytoval mnohem častěji. Za slabičný augment byla považována i dlouhá samohláska η- 1, pokud se připojovala ke slovesu začínajícímu na souhlásku. Nebyl to příliš obvyklý jev, ale zato se vyskytoval u frekventovaných sloves jako βούλοµαι chtít a δύναµαι moci. Jejich imperfekta pak měla podobu ἠ-βουλόµην a ἠ-δυνάµην. Zvláštností slabičného augmentu v klasické řečtině ještě bylo tzv. zdvojené náslovné ρ 2. Pokud totiž začínalo sloveso na tuto souhlásku, zdvojila se a ještě se před ní objevil augment. Tak od slovesa ῥίπτω byl pravidelným tvarem indikativu imperfekta aktiva tvar ἔρρῑπτον a ind. aor akt. ἔρρῑψα. V dnešní řečtině se tento jev nevyskytuje. Jsou běžné tvary aoristu bez zdvojeného náslovného ρ, jako např. έριξα hodil jsem, ρήµαξα zpustošil jsem, ρέµβασα blouznil jsem a ρύθµισα obstaral jsem. I když se v současnosti slabičný augment běžně vynechává, pokud by nenesl přízvuk, můžeme na něj v určitých případech přece jen narazit. Jedná se zejména o ustálené tvary a výrazy pocházející z kathareusy, v níž byl augment povinný. Tyto fráze, dnes považované za knižní, se objevují poměrně často i v novinových textech jako ustálené slovesné tvary. Např. ελέχθη bylo řečeno (namísto ειπώθηκε) a εστάλη bylo posláno (místo στάλθηκε). Někteří mluvčí dodnes augment používají (ačkoli nedůsledně) i v případech, v nichž by měl odpadnout. Vede je k tomu zejména snaha po eufonii projevu. 3 III. 2. Časový augment (φωνηεντική nebo χρονική αύξηση) Časový přímnožek přistupoval v klasické řečtině ke slovesům začínajícím samohláskou. Vznikl tak, že původně slabičný augment splynul s počáteční samohláskou slovesa, a tak docházelo ke zdloužení samohlásek ε- [e-], ι- [i-], υ- [y-], ο- [o-] v η- [ε:-], ῑ- [i:-], ῡ- [y:-], ω- [Ǥ:-] a dvojhlásku ηυ-[ε:y-]. Časový augment bývá rovněž nazýván µη συλλαβική αύξηση ( ne-slabičný augment ), 4 v dnešní řečtině se téměř nevyskytuje, pokud ano, pak jen v případech, kdy je přízvukován. Objevuje se jen u malého množství sloves začínajících na ε-, α-, αι- v podobě dlouhé samohlásky η- [ε:-] (opět jen v ind. imperf. akt. a ind. aor. akt.). Například v indikativu imperfekta aktiva od ελπίζω doufám - ήλπιζα 1 Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Tamtéž. 3 Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s Γ. Μπαµπινιώτης, Το ρήµα της ελληνικής, Βιβλιοθήκη Σοφίας Ν. Σαριπόλου, Εν Αθήναις 1972, str

13 (rozšířenější je však tvar έλπιζα, varianta s časovým augmentem působí na současné mluvčí poněkud knižním dojmem). Časování pak může vypadat následovně 1 : Ind. imperf. akt. sg. pl. ήλπιζα ελπίζαµε ήλπιζες ελπίζατε ήλπιζε ήλπιζαν (ελπίζανε) Dalšími slovesy, u nichž je časový augment nepovinný, jsou ελέγχω kontrolovat a αίρω zvedat. Od těchto sloves pak dostáváme následující tvary indikativů aoristu aktiva: ήλεγξα (častější je však aorist έλεγξα) a ήρα. 2 Za časový přímnožek bývá rovněž považována dvojhláska [ει-] 3, která se vyskytuje v minulém čase tak frekventovaného slova, jako je έχω mít (είχα, είχες etc.). Tento tzv. nepravidelný augment ( ανώµαλη αύξηση ) 4 se objevuje u sloves, která v nové řečtině nepočínají samohláskou 5 (měla by tedy podle uvedených pravidel připojovat slabičný augment). Jedná se o slovesa πίνω pít, λέω říkat, βλέπω vidět, θέλω chtít, ξέρω vědět, která tvoří následující tvary: ήπια, είπα, είδα, ήθελα, ήξερα (poslední dva uvedené tvary jsou imperfekta, tato slovesa aorist nemají). Možný je ještě tvar ήβρα od βρίσκω. Augment v těchto případech odpadá jen v 1. a 2. osobě plurálu u sloves θέλω a ξέρω. Neměli bychom v současné řečtině nalézt tvar ηξέραµε apod. U prvních tří sloves (πίνω, λέω, βλέπω) se tvoří paratatikos pravidelně, tzn. slabičným augmentem: έπινα (ale πίναµε atd.), έλεγα, έβλεπα. V současné řečtině se tedy jako časový augment projevují jen dlouhá samohláska η- [i-] a samohláskový digraf ει- [i-]. Nedochází např. ke zdloužení počátečního o- v minulých časech na ω-, jak tomu bylo v klasické řečtině, kde byly běžné tvary jako ὤρυττον kopal jsem, ὤργισα rozhněval jsem se apod. Dnes zůstává sloveso v tomto ohledu beze změny (οργίζω hněvat se -> όργισα, οργανώνω pořádat -> οργάνωσα, οφείλω dlužit -> όφειλα etc.). 1 Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s Holton, D., Mackridge, P., Φιλιππάκη-Warburton, Ε. Γραµµατική της Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Πατάκη, 2006, s Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s Tamtéž, s Výjimkou je sloveso έχω. 12

14 III. 3. Vnitřní augment (εσωτερική αύξηση) Vnitřní augment může být slabičný i časový. V nové řečtině se vyskytuje v indikativech imperfekta a aoristu aktiva u sloves s předložkovým nebo adverbiálním prefixem (ξανα-, πολυ- apod.). Přímnožek je opět zachováván jen tehdy, pokud na něm leží přízvuk a klade se mezi předponu a kořen slovesa. Možné předložkové předpony jsou: αµφι-, ανα-, αντι-, απο-, δια-, εισ-, εκ-, εν-, επι-, κατα-, µετα-, παρα-, περι-, προ-, προς-, συν-, υπερ-, υπο-. U předložkových předpon εκ-, εν- a συν- dochází často k hláskovým změnám (tzv. asimilaci či disimilaci 1 ), důvodem je snaha o snazší výslovnost slova či určitou eufonii výrazu. Tak se εκ- před samohláskou změní v εξ- (př. εξαντλώ spotřebovat ). U εν- dochází hned k několika změnám: 1, v εµ- před souhláskami β, µ, π, φ, ψ (εµβλέπω pohlížet, εµµένω vytrvávat, εµπνέω inspirovat, εµφανίζω uvádět, εµψυχώνω oživovat ). 2, v εγ- před souhláskami γ, κ, ξ, χ (εγγλύφω vyrývat, εγκρίνω schvalovat, εγχειρώ operovat ) 3, v ελ- před λ (ελλοχεύω slídit ) Rovněž v případě předpony συν- dochází k několika jejím změnám: 1, v συµ- před souhláskami β, µ, π, φ, ψ (συµβαίνει stává se, συµπίπτω shodovat se ) 2, v συγ- před γ, κ, ξ, χ (συγκρίνω porovnávat ) 3, v συλ- před λ (συλλαµβάνω chytat ) 4, v συρ- před ρ (συρράπτω sešívat ) 5, v συ- před σ (συστέλλω stahovat ) 2 V minulých časech těchto složených sloves se objeví původní prefix následovaný vnitřním slabičným augmentem (výjimkami jsou tvary s tzv. nulovým augmentem). Uveďme si pro lepší názornost několik aoristů od výše uvedených sloves, u nichž se právě vnitřní slabičný augment nachází : εµβλέπω -> ενέβλεψα εµπνέω -> ενέπνευσα εµφανίζω -> ale εµφάνισα εγγλύφω -> ενέγλυψα 1 Asimilace je hláskovou spodobou (hlásky se navzájem připodobní), disimilací se rozumí naopak rozrůznění původně stejných hlásek. 2 Holton, D., Mackridge, P., Φιλιππάκη-Warburton, Ε. Γραµµατική της Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Πατάκη, 2006, s

15 εγκρίνω -> ενέκρινα συµβαίνει -> συνέβη συρράπτω -> συννέραψα συστέλλω -> συνέστειλα Vnitřní slabičný augment bývá zachováván v současné řečtině jen tehdy, je-li na něm umístěn přízvuk. Nevyskytuje se tedy v 1. a 2. osobě plurálu, popřípadě ještě v 3. osobě pl., pokud je koncovka rozšířena o e. Časování slovesa συλλαµβάνω chytat pak vypadá následovně: Ind. aor. akt. sg. συνέλαβα συνέλαβες συνέλαβε pl. συλλάβαµε συλλάβατε συνέλαβαν / συλλάβανε Současná řečtina se snaží vyhýbat používání vnitřního augmentu v 3. pl. ind. aor. akt. u těchto složených sloves. Proto bývá častěji i v tisku užíváno spíše slovesného tvaru πιάσανε chytili namísto συνέλαβαν (συνελήφθη) nebo pak varianty bez εσωτερική αύξηση - συλλάβαν. 1 U předložkových prefixů končících samohláskou obvykle dochází k elizi koncového vokálu. Výjimky ale tvoří předložkové předpony περι- a προ-. 2 Samohláska odpadá např. u απο-ρρίπτω odhazovat -> απ-έρριψα nebo u επι-βάλλω ukládat -> επ-έβαλα aj. Je však zachovávána u složených sloves jako jsou περι-πλέκω plést -> περι-έπλεξα. Některá slovesa jsou tvořena více předložkovými předponami, př. επ-ανα-λαµβάνω opakovat, παρ-εµβάλλω vkládat a συµ-περι-λαµβάνω zahrnovat. V takovýchto případech se augment nachází vždy až za druhým prefixem -> επαν-έλαβα. Existuje velká řada sloves, u nichž by se měl podle všech pravidel objevit vnitřní slabičný augment, ale není tomu tak. Jedná se o běžná, často používaná slova jako καταλαβαίνω rozumět (-> κατάλαβα), προφταίνω dohánět (-> πρόφτασα). Dalšími frekventovanými slovesnými předponami jsou: κακο-, καλο-, πολυ-, παρα- a ξανα-. Po posledních dvou prefixech bývá přítomnost augmentu nepovinná, a proto jsou možné tyto obě varianty: ξανάγραψα a ξαναέγραψα napsal jsem znovu, παράκανα a παραέκανα přehnal jsem. Ale i u předchozích tří předpon se augment 1 Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s K tomuto docházelo již v klasické řečtině. 14

16 často vynechává: κακόµαθε byl rozmazlený. Vnitřní slabičný přímnožek se vyskytuje i v několika pasivních tvarech aoristu, a to přestože nenese přízvuk ανεκοινώθη bylo oznámeno, συνελήφθησαν byli zatčeni. 1 Vnitřní časový augment je rozšířenějším jevem než časový augment na začátku slova. 2 Objevuje se u sloves s předložkou, jejichž kořen začíná samohláskou. Je např. povinný v ind. imperfekta a aoristu slovesa υπάρχω existovat -> υπήρχα a υπήρξα. Dále pak na něj můžeme narazit v těchto případech: παραγγέλλω objednávat -> παρήγγειλα (ale i παράγγειλα), απεργώ stávkovat -> απήργησα, απαντώ odpovídat -> απήντησα (častěji však απάντησα), πολυξέρω vědět mnoho -> πολυήξερα, παραθέλω příliš chtít -> παραήθελα aj. Pro lepší přehlednost uvádím i časování slovesa πολυξέρω s vnitřním časovým augmentem: Ind. aor. akt. sg. πολυήξερα πολυήξερες πολυήξερε pl. πολυξέραµε πολυξέρατε πολυήξεραν / πολυξέρανε Vnitřní augment dnes činí problémy mnoha řeckým mluvčím, proto se mu snaží raději vyhnout a použít jiný vhodný synonymní výraz bez εσωτερική αύξηση. I dimotikisté se úmyslně vyhýbali jeho používání. Odborná veřejnost je za to často kritizovala a označovala jimi tvořené slovesné tvary bez vnitřního augmentu za nepřirozené (ale ne chybné ). U některých sloves však mnozí mluvčí (a to všech stupňů vzdělání) vkládají vnitřní přímnožek i v případech, kdy by se podle všech pravidel neměl objevit. Jako je tomu například v imperativu. Můžeme proto narazit i na takovéto jevy: επέστρεψε (τα µπουκάλια παρακαλώ) vrať ( prosím lahve) místo επίστρεψε nebo προσέθεσε (και τις δέκα δραχµές που σου χρωστάω) přičti (i deset drachem, které ti dlužím) místo πρόσθεσε... 1 Holton, D., Mackridge, P., Φιλιππάκη-Warburton, Ε. Γραµµατική της Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Πατάκη, 2006, s Tamtéž. 15

17 Rovněž velký řecký básník Kavafis použil imperativu prézenta s vnitřním augmentem v názvu jedné své básně - Επέστρεφε Vrať se. 1 III. 4. Dvojí augment (διπλή αύξηση) Do současné řečtiny se dvojí augment nedochoval, vyskytoval se však ve starších fázích řeckého jazyka. V klasické řečtině byl používán u sloves, u nichž si mluvčí nebyli jisti, zda je začátek slovesa předložkovým prefixem, nebo zda je částí kmene. V takových případech byly přiřazovány ke slovesu hned dva přímnožky - jeden před předložkový prefix a druhý hned za něj. V attičtině můžeme proto narazit i na takovéto slovesné tvary: od ἀνέχοµαι snáším - > ἠνειχόµην nebo od ἀνορθῶ narovnat - > ἠνώρθωσα. V obou případech se objevují dvakrát přímnožky časové. 2 Velice obvyklým jevem bylo používání dvojího augmentu ve středověké fázi řečtiny. Zejména k prefixu δια- byly připojovány dva slabičné přímnožky, př. ἐδιέβη přešel, ἐδιέγερνα přehýbal jsem se, ἐδιέβαινα přecházel jsem. Dvojí augment byl rovněž často přítomen u prefixu κατα-. Uveďme si alespoň tři případy: ἐκατέκρινες odsoudil jsi, ἐκατέφθασεν přiběhl, ἐκατελάβασιν obsadili etc. Můžeme jej však nalézt i po předložkových prefixech µετα-, συν-, ανα-, απο-. Je zajímavé, že po předponě προσ- nebyl zaznamenán ani jeden výskyt dvojího augmentu 3. IV. Výskyt augmentu u sloves s dvouslabičnými předložkovými a adverbiálními prefixy IV. 1. Způsob vyhledávání v databázi ETHEG Databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας Národní poklad řeckého jazyka ), která sloužila jako zdroj dat při zkoumání frekvencí výskytů, obsahuje celkem textů vydaných (knihy, tisk) nebo jinak zveřejněných (internet) mezi léty Vyhledávání slovesných výrazů jsem omezila pouze na texty uveřejněné v tisku. Tyto články představují v celé databázi 67, 2 % ze všech textů (61, 30 % noviny, 5, 90 % 1 Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα. Αθήνα : Πατάκη, 1990, s Niederle, J., Niederle, V., Varcl, L. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998, s Μανωλέσσου, Ιώ, Νιφαδόπουλος, Χ. Η ρηµατική αύξηση στα µεσαιωνικά ελληνικά: Μια πρώτη προσέγγιση µε βάση τα σύνθετα ρήµατα. In Μελετές για την ελληνική γλώσσα. Θεσσαλονίκη: Φιλοσοφική Σχολή, 1999, s

18 časopisy). Celý korpus hledaných výrazů se skládá z co možná nejvíce sloves s danými prefixy (dohromady 466), byl vytvořen na základě několika novořeckých slovníků 1, nečiní si však nároky na kompletní přehled sloves s vybranými předponami, u nichž jsou uváděny jako standardní tvary aoristů s vnitřními typy augmentu. V níže sepsaných podkapitolách jsou uvedeny výsledky vyhledávání v ETHEGu. Pro lepší orientaci v nálezech výskytů je třeba zmínit, že první řádek, který je zčásti tučně vytištěn, představuje slovesné tvary uváděné jako standardní ve slovnících a gramatikách (tvar slovesa v prézentu a následně jeho podoba v indikativu aoristu aktiva). Pokud je aorist napsán tučnou kurzivou, znamená to, že tento tvar je mnou předpokládaný a byl doložen v databázi, ačkoli není uváděn jako standardní. O řádek níže jsou pak přesně vypsané hledané podoby složených sloves. Znak procenta za necelým slovesným tvarem představuje všechny možné varianty osobních koncovek (sg. -α, -ες, -ε, pl. -αν). V závorce za slovesem v druhém řádku je pak uvedený počet nalezených výskytů dle již výše zmíněných kritérií. V případech jediného nálezu výskytu bude připojena z důvodu jisté jeho výjimečnosti rovněž věta, v níž ho bylo použito. Do výskytů byly započítávány pouze tvary indikativů aoristu aktiva. IV. 2. Slovesa s dvouslabičnými předložkovými prefixy αµφι-, ανα- αντι-, απο-, δια-, επι-, κατα-, µετα-, περι-, υπερ- a υπο- IV Složená slovesa s prefixem αµφι- Indikativy aoristu aktiva těchto složených sloves se v nové řečtině příliš často nevyskytují. Potvrzují to i výsledky mého vyhledávání v databázi, kdy jsem nalezla jen jediný případ aoristu aktiva s vnitřním slabičným augmentem u slovesa αµφιβάλλω. Druhé sloveso, u něhož byla možnost přítomnosti augmentu předpokládána, nebyla výskytem v databázi potvrzena. αµφιβάλλω pochybovat aor. αµφέβαλα - αµφέβαλ% (9), αµφίβαλ% (0) 1 Ιορδανίδου, Μ. Τα ρήµατα της Νέας Ελληνικής. Αθήνα: Πατάκη, Μπαµπινιώτης, Γ.. Λεξικό της Νέας Ελληνικής Γλώσσας. Αθήνα: Κέντρο Λεξικολογίας Ε.Π.Ε., Nedělka, T. Novořecko-český slovník. Praha: Asociace řeckých obcí v ČR, Τριανταφυλλίδης, Μ. Λεξικό της κοινής νεοελληνικής [cit. květen červen 2008]. Dostupné z: < 17

19 αµφιρρέπω vrávorat aor. αµφίρρεψα - αµφίρρεψ% (0), αµφέρρεψ% (0) IV Složená slovesa s prefixem ανα- U sloves s tímto prefixem dominuje výskyt vnitřního slabičného augmentu. Z celkem 58 zkoumaných sloves převládá u 32 z nich tento typ přímnožku (doložen u 36). Dále se po prefixu ανα- objevuje i tzv. nulový augment, který byl nalezen u 15 sloves, z toho převládá nad jinak častějším slabičným ve dvou případech (ανάρρωσα, ανάσανα), u tří sloves pak byl nalezen shodný počet výskytů nulového a slabičného augmentu (ανάβλυσα, ανάπαυσα, ανάπλασα). Na časový přímnožek narazíme jen u 2 z těchto 58 sloves. Jedná se o aoristní tvary ανήγγειλα a ανήγαγα. Je třeba zmínit, že z celkových 58 hledaných složenin nebyl zaznamenán v databázi žádný nález aoristu u 19 z nich. Níže je připojen zkrácený přehled zkoumaných sloves. I u následujících prefixů bude vybírán pouze omezený počet tvarů, neboť se tyto předpony pojí s velkým počtem sloves. Budou vynechávány zejména složeniny s nulovými nálezy nebo některá ze sloves, u nichž převládá dominantní typ augmentu ve skupině. Pro úplnost však budou i tato vynechaná slovesa na závěru každé podkapitoly vypsána. αναβάλλω odkládat - aor. ανέβαλα - ανέβαλ% (115), ανάβαλ% (0) αναβλέπω dívat se vzhůru aor. ανέβλεψα, ανάβλεψα - ανέβλεψ% (3), ανάβλεψ% (0) αναβλύζω / αναβρύζω vyvěrat aor. ανάβλυσα, ανέβλυσα - ανάβλυσ% (4), ανέβλυσ% (4), ανάβρυσ% (0), ανέβρυσ% (0) αναγγέλλω oznamovat aor. ανήγγειλα, ανάγγειλα - ανήγγειλ% (215), ανάγγειλ% (9) αναγέρνω mírně se uklánět aor. ανάγειρα, ανέγειρα - ανάγειρ% (0), ανέγειρ% (5) αναγράφω zapisovat -aor. ανάγραψα, ανέγραψα - ανάγραψ% (0), ανέγραψ% (11) ανάγω vést vzhůru aor. ανήγαγα - ανήγαγ% (24) 18

20 αναδεικνύω předkládat aor. ανέδειξα, ανάδειξα - ανέδειξ% (430), ανάδειξ% (2) αναδίδω vydávat aor. ανέδωσα - ανάδωσ% (0), ανέδωσ% (1) Ανέδωσ%: «οι χρήσιµες αυτές συναντήσεις που έγιναν από την αυστριακή προεδρία φαίνεται να ανέδωσαν και ένα γαλλικό άρωµα.» 1 zdá se, že tato prospěšná setkání, která se uskutečnila z podnětu rakouského prezidia, vydala také francouzskou vůni. αναθέτω ukládat aor. ανάθεσα, ανέθεσα - ανάθεσ% (4), ανέθεσ% (279) ανακόπτω přerušit aor. ανέκοψα - ανέκοψ% (44), ανάκοψ% (0) ανακρίνω vyptávat se aor. ανέκρινα, ανάκρινα - ανέκριν% (24), ανάκριν% (0) αναλαµβάνω brát aor. ανέλαβα, ανάλαβα - ανέλαβ% (2215), ανάλαβ% (5) αναλύω rozebírat aor. ανάλυσα, ανέλυσα - ανάλυσ% (1), ανέλυσ% (120) Ανάλυσ%: «...ο τέως πρόεδρος ανάλυσε το άψογο της εκλογής του» 2...bývalý prezident rozebral regulérnost své volby... αναπαύω nechat odpočívat aor. ανέπαυσα, ανάπαυσα, ανάπαψα - ανέπαυσ% (1), ανάπαυσ% (1), ανάπαψ% (0), ανέπαψ% (0) Ανέπαυσ%: «Μας ανέπαυσαν τα δείγµατα της δουλειάς του Μάρκου Καµπάνη,» 3 Příklady práce Markose Kampanise nás uklidnily Ανάπαυσ% ve větě: «Η τηλεόραση ανάπαυσε τον µατάκια.» 4 Televize voyeura zklidnila. αναπέµπω vydechovat aor. ανέπεµψα - ανέπεµψ% (3), ανάπεµψ% (0) αναπλάθω přetvářet aor. ανέπλασα, ανάπλασα - ανέπλασ% (2), ανάπλασ% (2) αναπνέω dýchat aor. ανέπνευσα, ανάπνευσα - ανέπνευσ% (17), ανάπνευσ% (3) 1 αµουλιάνου, Χ. Το Ευρωπαϊκό Συµβόλαιο για τους Νέους χρήσιµο «εργαλείο». Εφηµερίδα: Καθηµερινή. 2006/4/16. 2 Anonym Titul neuveden. Εφηµερίδα: ηµοσιογραφικός Οργανισµός Λαµπράκη. 1993/03/07. 3 Κασιµάτη, Ζ. Μ. Πρωτότυπη χαρακτική. Περιοδικό: Καθηµερινή. 2003/12/28. 4 Απέργης, Μ. Titul neuveden. Εφηµερίδα: Χ.Κ. Τεγόπουλος Εκδόσεις, Α.Ε. 1998/01/18. 19

21 αναπτύσσω rozvíjet aor. ανέπτυξα, ανάπτυξα - ανέπτυξ% (504), ανάπτυξ% (6) αναρρώνω zotavovat se aor. ανέρρωσα, ανάρρωσα - ανέρρωσ% (1), ανάρρωσ% (4) Ανέρρωσ%: «Ο Mario Rinaldi... ανέρρωσε πλήρως από τον τραυµατισµό του» 1 Mario Rinaldi se po svém zranění úplně zotavil.. ανασαίνω vdechovat aor. ανάσανα - ανάσαν% (27), ανέσαν% (0) αναστέλλω odkládat aor. ανέστειλα - ανέστειλ% (108), ανάστειλ% (0) ανασύρω nadzvedávat aor. ανέσυρα, ανάσυρα - ανέσυρ% (74), ανάσυρ% (0) ανατέλλω vycházet aor. ανέτειλα, ανάτειλα - ανέτειλ% (16), ανάτειλ% (0) ανατρέπω rozvracet aor. ανάτρεψα, ανέτρεψα - ανάτρεψ% (7), ανέτρεψ% (347) ανατρέφω vychovávat aor. ανάθρεψα, ανέθρεψα - ανάθρεψ% (5), ανέθρεψ% (9) ανατρέχω utíkat aor. ανάτρεξα, ανέτρεξα - ανάτρεξ% (0), ανέτρεξ% (21) αναφέρω zmiňovat se aor. ανέφερα, ανάφερα - ανέφερ% (4957), ανάφερ% (57) Vynechaná slovesa, u nichž v aoristu převládá výskyt vnitřního slab. augmentu nad nulovým (11): Αναγιγνώσκω předčítat, ανακάµπτω ohýbat, ανακράζω vykřikovat, ανακρούω vytlačovat, ανακτώ znovu dobývat, ανακύπτω vztyčit se, αναµειγνύω míchat, ανανήφω střízlivět, ανασκάπτω rozkopávat, ανασταίνω křísit, αναστρέφω převracet. Slovesa s nedoloženými tvary ind. aoristu akt. v databázi (19): Αναβάπτω přebarvovat, αναβράζω přicházet do varu, αναδένω přivazovat, αναδεύω míchat, αναζέω převářet, αναζώ znovu ožít, αναθάλλω rašit, ανακαίω rozdmýchávat, αναλάµπω zazářit, αναλύζω škytat, αναµένω očekávat, αναπείθω přemlouvat, αναπιάνω 1 Anonym Σκόνη, λάσπη και Ελληνικό παρών. Περιοδικό: MOTOTECH ABEE

22 začínat, αναπλέω odplouvat, ανασπώ vytahovat, ανατείνω napínat, ανατέµνω pitvat, αναφλέγω zapalovat, αναψυχώ chladit. IV Složená slovesa s prefixem αντι- Ačkoli slovníky uvádějí u několika sloves s tímto prefixem možnost výskytu vnitřního slabičného i nulového augmentu, nebylo toto potvrzeno výsledky vyhledávání v databázi. Z celkem 18 hledaných tvarů se 11 sloves v databázi vůbec nevyskytovalo. U šesti sloves dominoval výskyt vnitřního slabičného augmentu a jen v jednom případě byl nalezen nulový přímnožek (αντίκρυσα). Vnitřní časový augment u těchto složených sloves nebyl ani v jednom případě doložen, ačkoli jsem jej předpokládala u slov αντιβλέπω a αντιλέγω. αντιβλέπω zpříma se dívat aor. neuveden - αντέβλεψ% (0), αντίβλεψ% (0), αντείδ% (0) αντιγράφω opisovat aor. αντέγραψα - αντέγραψ% (38), αντίγραψ% (0) αντιδρώ reagovat aor. αντέδρασα - αντέδρασ% (980), αντίδρασ% (0) αντικρούω odrazovat aor. αντέκρουσα - αντέκρουσ% (40), αντίκρουσ% (0) αντικρύζω čelit aor. αντίκρυσα - αντίκρυσ% (5), αντέκρυσ% (0) αντιλέγω nesouhlasit aor. αντείπα - αντείπ% (0) αντιστρέφω obracet aor. αντέστρεψα, αντίστρεψα - αντέστρεψ% (11), αντίστρεψ% (0) αντιτάσσω stavět se na odpor aor. αντέταξα - αντέταξ% (24), αντίταξ% (0) αντιτείνω namítat aor. αντέτεινα - αντέτειν% (95), αντίτειν% (0) 21

23 Slovesa s nedoloženými tvary ind. aoristu akt. v databázi (9): Αντιβάλλω porovnávat, αντιθέτω kontrastovat, αντικόβω skákat někomu do řeči, αντιλάµπω odrážet světlo, αντιπλέω plout proti, αντιπνέω vát opačným směrem, αντιρρέω téci opačným směrem, αντισπώ vláčet zpět, αντιφράσσω oddělovat bariérou. IV Složená slovesa s prefixem απο- Ze 76 zkoumaných sloves s tímto prefixem převládal u 39 z nich vnitřní slabičný augment. Celkem se pak tento typ přímnožku objevuje v databázi u 42 sloves s touto předložkovou předponou. Je zajímavé, že se vnitřní slabičný augment vyskytuje u dvou z těchto sloves dokonce i tehdy, kdy na něm neleží přízvuk (viz απεσόβησ% a απετέλεσ%). Druhý v počtu výskytů je opět nulový augment, který byl nalezen celkem u 18 sloves a jen ve čtyřech případech pak dominoval nad vnitřním slabičným. Vnitřní časový přímnožek byl v databázi potvrzen jen u dvou sloves (u αποβλέπω a απολαµβάνω). Indikativ aoristu aktiva slovesa αποβλέπω dokonce umožňuje dvě varianty s vnitřním časovým augmentem. V prvním případě neleží přízvuk na přímnožku, ale na koncové samohlásce předpony (u této varianty bylo zaznamenáno nejvíce výskytů), v druhém pak je umístěn přízvuk na augmentu. Nakonec je třeba dodat, že z celkových 76 hledaných sloves nefigurovalo v databázi 31 z nich. αποβάλλω odhazovat aor. απέβαλα, απόβαλα - απέβαλ% (107), απόβαλ% (0) αποβλέπω ohlížet se aor. απέβλεψα, απόβλεψα, απόειδα, αποείδα - απέβλεψ% (6), απόβλεψ% (0), απόειδ% (20), αποείδ% (6), απείδ% (0) απογίνοµαι vytrácet se aor. απόγινα, απέγινα - απόγιν% (5), απέγιν% (69) αποδεικνύω prokazovat aor. απόδειξα, απέδειξα - απόδειξ% (2), απέδειξ% (835) αποδίδω dávat zpět aor. απέδωσα, απόδωσα - απέδωσ% (935), απόδωσ% (2) αποδιώχνω vyhánět aor. απόδιωξα, απέδιωξα - απόδιωξ% (2), απέδιωξ% (1) 22

24 Απέδιωξ%: «ΤΡΕΙΣ ΦΟΡΕΣ ζήτησαν βοήθεια και τρεις φορές τους απέδιωξαν.» 1 TŘIKRÁT požádali o pomoc a třikrát byli vyhnáni. αποδρώ uniknout aor. απέδρασα - απέδρασ% (45), απόδρασ% (0) αποθέτω odkládat aor. απέθεσα, απόθεσα - απέθεσ% (4), απόθεσ% (1) Απόθεσ%: «...το πήρε µε τα δόντια της και πήγε και τ' απόθεσε µε προσοχή στο σκαλί απάνου» 2 vzala to do zubů, šla a opatrně to položila na horní schod... αποκρούω odrážet aor. απέκρουσα, απόκρουσα - απέκρουσ% (463), απόκρουσ% (4) απολαµβάνω mít užitek aor. απόλαυσα, απήλαυσα - απόλαυσ% (56), απήλαυσ% (33) απολύω rozvázat aor. απέλυσα, απόλυσα - απέλυσ% (62), απόλυσ% (0) αποµένω zbývat aor. απόµεινα, απέµεινα - απόµειν% (44), απέµειν% (280) αποπέµπω odesílat aor. απέπεµψα - απέπεµψ% (28), απόπεµψ% (0) αποπλέω vyplouvat aor. απέπλευσα - απέπλευσ% (44), απόπλευσ% (0) αποπλύνω / αποπλένω omývat aor. απόπλυνα, απέπλυνα - απόπλυν% (0), απέπλυν% (1) Απέπλυν%: «...ο Παναγιώτης απέπλυνε αυτή την ασχήµια» 3 Panajotis smyl tu ošklivost... απορρίπτω vyhazovat aor. απόρριψα, απέρριψα - απόρριψ% (2), απέρριψ% (874) αποσοβώ zažehnat aor. απεσόβησα, αποσόβησα - απεσόβησ% (7), αποσόβησ% (25) αποσπώ odtrhnout aor. απέσπασα, απόσπασα - απέσπασ% (338), απόσπασ% (3) αποστέλλω odesílat aor. απέστειλα 1 Anonym Titul neuveden. Εφηµερίδα: ηµοσιογραφικός Οργανισµός Λαµπράκη. 1993/02/21. 2 Παγανός,. Γ. Με µέλι ζυµωµένο... Περιοδικό: Καθηµερινή. 2004/02/29. 3 Anonym Titul neuveden. Εφηµερίδα: ηµοσιογραφικός Οργανισµός Λαµπράκη. 1996/02/11. 23

25 - απέστειλ% (300), απόστειλ% (0) αποστρέφω obracet se aor. απέστρεψα, απόστρεψα - απέστρεψ% (7), απόστρεψ% (0) αποσώνω končit aor. απόσωσα - απόσωσ% (1), απέσωσ% (0) Απόσωσ%: «...είπε ο προπονητής του ΠΑΟΚ, αλλά δεν απόσωσε την τελευταία του κουβέντα.» 1 řekl trenér týmu PAOK, ale svou poslední větu nedokončil. αποτείνω mířit aor. απότεινα, απέτεινα - απότειν% (0), απέτειν% (1) Απέτειν%: «εν µου απέτεινε ποτέ το λόγο.» 2 Nikdy mi nedal slovo. αποτελώ skládat aor. απετέλεσα, αποτέλεσα - απετέλεσ% (143), αποτέλεσ% (1033) αποτίνω splácet aor. απέτισα, απότισα - απέτισ% (18), απότισ% (2) αποτρέπω odvracet aor. απότρεψα, απέτρεψα - απότρεψ% (0), απέτρεψ% (146) αποτυχαίνω mít neúspěch aor. απέτυχα, απότυχα - απέτυχ% (753), απότυχ% (4) αποφέρω vynášet aor. απέφερα - απέφερ% (175), απόφερ% (0) αποφεύγω vyvarovat se aor. απέφυγα, απόφυγα - απέφυγ% (1295), απόφυγ% (3) Vynechaná slovesa, u nichž převládá v aoristu výskyt vnitřního slab. augmentu nad nulovým (17): Αποβαίνω dopadat, αποβιώνω umírat, απογράφω sepisovat, αποθνήσκω umírat, αποκλείω kolem uzavírat, αποκλίνω naklánět, αποκόβω / αποκόπτω přerušovat, αποκρύβω zatajovat, αποκτώ nabývat, απολείπω chybět, απολήγω končit, αποµανθάνω odnaučit se, απονέµω oddělovat, απορρέω odtékat, αποσείω setřást, αποσύρω odtahovat, αποτάσσω odstraňovat. 1 Λασκαρέλιας, Κ. Titul neuveden. Εφηµερίδα: Χ.Κ. Τεγόπουλος Εκδόσεις, Α.Ε. 1999/02/09. 2 Anonym Και ο κοµπιούτερ είναι µια µουσική πηγή. Εφηµερίδα: Χ.Κ. Τεγόπουλος Εκδόσεις, Α.Ε. 1997/02/03. 24

26 Slovesa s nedoloženými tvary ind. aoristu akt. v databázi (31): Αποβάφω odbarvovat, αποβγάζω stahovat, αποβράζω vařit, αποβρέχω namočit, απογέρνω mírně se klonit, απογιγνώσκω zoufat si, αποδένω pevně vázat, αποδύω svlékat, αποζώ dožívat, αποθλίβω vyluhovat, αποκαίω úplně spálit, αποκάµνω dokončit, αποκλαίω oplakávat, αποκρίνω vyměšovat, αποξέω vyškrabávat, αποπαίζω končit hru, αποπίνω dopíjet, αποπλέκω rozplétat, αποπνέω mírně vát, αποπνίγω dusit, αποπτύω vyplivnout, απορίχνω potratit, απορράβω došít, αποσβήνω hasit, αποστάζω překapávat, αποσταίνω unavovat se, αποστέργω znelíbit si, αποτρίβω vyškrabávat, αποτρώγω dojídat, αποφράζω ucpávat, αποψύχω chladit. IV Složená slovesa s prefixem δια- U složených sloves s prefixem δια- převládá nad ostatní vnitřní slabičný augment. Z vyhledávaných 57 sloves byl nalezen celkem u 33 z nich (31x dominoval nad nulovým nebo časovým přímnožkem). A stejně jako tomu bylo u sloves s předponou ανα-, i u těchto sloves můžeme narazit ve dvou případech na vnitřní slabičný augment, i když není přízvukovaný (διεβίβασ%, διετέλεσ%) 1. Možné tvary od διετέλεσ% dokonce mnohačetně překonávají výskyt indikativu aoristu aktiva διατέλεσ% s nulovým augmentem, který bychom zde spíše očekávali. Nulový augment byl celkem nalezen u 10 sloves a ve třech případech převládal nad jinak běžnějším vnitřním slabičným augmentem (διάβηκ%, διαβίβασ%, διάλεξ%). Vnitřní časový přímnožek byl vysledován u čtyř sloves a u dvou z nich (διανύω a διαρκώ) pak dominoval nad jinak častějším slabičným či nulovým augmentem. διαβαίνω přecházet aor. διέβηκα, διάβηκα, διέβην - διέβηκ% (0), διάβηκ% (25), διέβη% (6), διάβη% (0) 2 διαβιβάζω přenášet aor. διεβίβασα, διαβίβασα - διεβίβασ% (11), διαβίβασ% (49) διαβλέπω vyhlížet aor. διέβλεψα, διείδα - διέβλεψ% (36), διείδ% (22), διάβλεψ% (0) διαγιγνώσκω posuzovat aor. διέγνωσα, διάγνωσα - διέγνωσ% (91), διάγνωσ% (0) διαγράφω črtat aor. διέγραψα 1 Jako standardní bývá rovněž v gramatikách a slovnících uváděn tvar διεβόησα od slovesa διαβοώ rozhlašovat. Tato varianta s nepřízvučným vnitřním augmentem však nebyla v databázi potvrzena. 2 Bez tvarů ind. aoristu διάβηκ%. 25

27 - διέγραψ% (101), διάγραψ% (0) διάγω prožívat aor. διήγαγα - διήγαγ% (1) ιήγαγ%: «Κατά την καλλιτεχνική περίοδο , την ένατη που διήγαγε το -τότε- Βασιλικό Θέατρο...» 1 Během uměleckého období , devátého, které zažilo tehdější Královské Divadlo, διαδίδω rozdávat aor. διέδωσα - διέδωσ% (27), διάδωσ% (0) διαθέτω rozmisťovat aor. διέθεσα, διάθεσα - διέθεσ% (163), διάθεσ% (0) διακόπτω přetrhnout aor. διέκοψα - διέκοψ% (332), διάκοψ% (0) διακρίνω rozeznávat aor. διέκρινα - διέκριν% (177), διάκριν% (0) διαλαµβάνω chápat - aor. διέλαβα - διέλαβ% (2) διαλέγω volit aor. διάλεξα - διάλεξ% (436), διέλεξ% (0) διαλύω rozebírat aor. διέλυσα, διάλυσα - διέλυσ% (160), διάλυσ% (3) διαµένω pobývat aor. διέµεινα - διέµειν% (6), διάµειν% (0) διανύω prorážet aor. διήνυσα, διάνυσα - διήνυσ% (24), διάνυσ% (3) διαπράττω provádět aor. διέπραξα - διέπραξ% (300), διάπραξ% (0) διαρκώ trvat - aor. διήρκεσα, διάρκεσα - διήρκεσ% (341), διάρκεσ% (9) διαστρέφω kazit aor. διέστρεψα - διέστρεψ% (3), διάστρεψ% (0) διασύρω hanobit aor. διέσυρα - διέσυρ% (22), διάσυρ% (0) 1 όντας, Α. Ν. Εξίµισι δεκαετίες προσφοράς. Περιοδικό: Καθηµερινή. 2003/10/5. 26

28 διασχίζω přetínat aor. διέσχισα - διέσχισ% (93), διάσχισ% (0) διασώζω zachraňovat aor. διέσωσα - διέσωσ% (54), διάσωσ% (0) διατάζω / διατάσσω rozkazovat aor. διέταξα, διάταξα - διέταξ% (408), διάταξ% (3) διατελώ nacházet se aor. διετέλεσα, διατέλεσα - διετέλεσ% (260), διατέλεσ% (24) διατρέχω pobíhat aor. διέτρεξα - διέτρεξ% (26), διάτρεξ% (0) διαφέρω lišit se aor. διέφερα - διέφερ% (80), διάφερ% (0) διαφεύγω prchat aor. διέφυγα - διέφυγ% (174), διάφυγ% (0) διαψεύδω vyvracet lež aor. διέψευσα, διάψευσα - διέψευσ% (636), διάψευσ% (1) ιάψευσ% ve větě: «Ντεµιρέλ και Ερµπακάν διάψευσαν στη συνέχεια την ύπαρξη της επιστολής» 1 Demirel a Erbakan vyvrátili existenci dopisu Vynechaná slovesa, u nichž převládá v aoristu výskyt vnitřního slab. augmentu nad nulovým (9): ιαβρώνω rozleptávat, διαλανθάνω unikat pozornosti, διανέµω rozdělovat, διαπλάσσω utvářet, διαπλέω přeplavovat, διαπρέπω vynikat, διαρρέω přetékat, διαρρηγνύω rozlamovat, διασπείρω rozsévat, διασπώ rozbíjet. Slovesa s nedoloženými tvary ind. aoristu akt. v databázi (20): ιαβάλλω přetahovat, διαβοώ rozhlašovat, διαβρέχω promáčet, διαγγέλλω oznamovat, διαθλώ rozlamovat, διαλάµπω blýskat se, διαλείπω přerušovat, διανεύω naznačovat posunkem, διαπέµπω posílat, διαπεραίνω ukončovat, διαπνέω provívat, διαρθρώνω začleňovat, διασείω otřásat, διαστέλλω rozšiřovat, διαστίζω tečkovat, διατείνω roztahovat, διατρέφω živit, διατρίβω prodlévat, διαχέω rozlévat, διαψύχω ochlazovat. 1 Αµπατζής, Α. ιαψεύδουν το γράµµα όχι και την ουσία. Εφηµερίδα: Χ.Κ. Τεγόπουλος Εκδόσεις, Α.Ε. 1997/02/28. 27

29 IV Složená slovesa s prefixem επι- Také u sloves s tímto prefixem se nejčastěji vyskytuje vnitřní slabičný augment. Z celkem 37 zkoumaných sloves byl doložen u 25 z nich. Přitom 12 sloves z hledaných 37 nebylo v databázi vůbec doloženo. Nulový augment byl objeven jen u dvou sloves (επιδίωξ%, επίσπευσ%), tvar επιδίωξ% dokonce převládá nad variantou επεδίωξ%. Vnitřní časový přímnožek nebyl po tomto prefixu nalezen ani v jednom případě. επιβάλλω ukládat aor. επέβαλα - επέβαλ% (743), επίβαλ% (0) επιβλέπω prohlížet - aor. επέβλεψα - επέβλεψ% (11), επίβλεψ% (0), επείδ% (0) επιδεικνύω vystavovat aor. επέδειξα - επέδειξ% (328), επίδειξ% (0) επιδίδω doručovat aor. επέδωσα - επέδωσ% (117), επίδωσ% (0) επιδιώκω usilovat aor. επεδίωξα, επιδίωξα - επεδίωξ% (133), επιδίωξ% (150) επιδράµω útočit aor. επέδραµα - επέδραµ% (12), επίδραµ% (0) επιδρώ ovlivňovat aor. επέδρασα, επίδρασα - επέδρασ% (80), επίδρασ% (0) επιζώ přežívat aor. επέζησα - επέζησ% (118), επίζησ% (0) επικρίνω odsuzovat aor. επέκρινα - επέκριν% (493), επίκριν% (0) επιλέγω vybírat aor. επέλεξα - επέλεξ% (1287), επίλεξ% (0) επιλύνω / επιλύω řešit aor. επέλυσα - επέλυσ% (6), επίλυσ% (0) επιµένω trvat aor. επέµεινα - επέµειν% (805), επίµειν% (0) επιπίπτω popadat aor. επέπεσα - επέπεσ% (3), επίπεσ% (0) 28