Herodotus, Historiae VI, (95) (...) πρὸς δὲ καὶ ἡ Νάξος σφέας ἠνάγκαζε πρότερον οὐκ ἁλοῦσα.

Transcript

1 Herodotus, Historiae VI, (95) (...) πρὸς δὲ καὶ ἡ Νάξος σφέας ἠνάγκαζε πρότερον οὐκ ἁλοῦσα. (96) Ἐπεὶ δὲ ἐκ τοῦ Ἰκαρίου πελάγεος προσφερόμενοι προσέμειξαν τῇ Νάξῳ (ἐπὶ ταύτην γὰρ δὴ πρώτην ἐπεῖχον στρατεύεσθαι οἱ Πέρσαι). μεμνημένοι τῶν πρότερον οἱ Νάξιοι πρὸς τὰ ὄρεα οἴχοντο φεύγοντες οὐδὲ ὑπέμειναν οἱ δὲ Πέρσαι ἀνδραποδισάμενοι τοὺς κατέλαβον αὐτῶν, ἐνέπρησαν καὶ τὰ ἱρὰ καὶ τὴν πόλιν. Ταῦτα δὲ ποιήσαντες ἐπὶ τὰς ἄλλας νήσους ἀνάγοντο. (97) Ἐν ᾧ δὲ οὗτοι ταῦτα ἐποίευν, οἱ Δήλιοι ἐκλιπόντες καὶ αὐτοὶ τὴν Δῆλον οἴχοντο φεύγοντες ἐς Τῆνον. Τῆς δὲ στρατιῆς καταπλεούσης ὁ Δᾶτις προπλώσας οὐκ ἔα τὰς νέας πρὸς τὴν Δῆλον προσορμίζεσθαι, ἀλλὰ πέρην ἐν τῇ Ῥηναίῃ αὐτὸς δὲ πυθόμενος ἵνα ἦσαν οἱ Δήλιοι, πέμπων κήρυκα ἠγόρευέ σφι τάδε «Ἄνδρες ἱροί, τί φεύγοντες οἴχεσθε, οὐκ ἐπιτήδεα καταγνόντες κατ' ἐμέο; Ἐγὼ γὰρ καὶ αὐτὸς ἐπὶ τοσοῦτό γε φρονέω καί μοι ἐκ βασιλέος ὧδε ἐπέσταλται, ἐν τῇ χώρῃ οἱ δύο θεοὶ ἐγένοντο, ταύτην μηδὲν σίνεσθαι, μήτε αὐτὴν τὴν χώρην μήτε τοὺς οἰκήτορας αὐτῆς. Νῦν ὦν καὶ ἄπιτε ἐπὶ τὰ ὑμέτερα αὐτῶν καὶ τὴν νῆσον νέμεσθε.» Ταῦτα μὲν ἐπεκηρυκεύσατο τοῖσι Δηλίοισι μετὰ δὲ λιβανωτοῦ τριηκόσια τάλαντα κατανήσας ἐπὶ τοῦ (98) βωμοῦ ἐθυμίησε. Δᾶτις μὲν δὴ ταῦτα ποιήσας ἔπλεε ἅμα τῷ στρατῷ ἐπὶ τὴν Ἐρέτριαν πρῶτα, ἅμα ἀγόμενος καὶ Ἴωνας καὶ Αἰολέας μετὰ δὲ τοῦτον ἐνθεῦτεν ἐξαναχθέντα Δῆλος ἐκινήθη, ὡς ἔλεγον οἱ Δήλιοι, καὶ πρῶτα καὶ ὕστατα μέχρι ἐμέο σεισθεῖσα. Καὶ τοῦτο μέν κου τέρας ἀνθρώποισι τῶν μελλόντων ἔσεσθαι κακῶν ἔφηνε ὁ θεός ἐπὶ γὰρ Δαρείου τοῦ Ὑστάσπεος καὶ Ξέρξεω τοῦ Δαρείου καὶ Ἀρτοξέρξεω τοῦ Ξέρξεω, τριῶν τουτέων ἐπεξῆς γενέων, ἐγένετο πλέω κακὰ τῇ Ἑλλάδι ἢ ἐπὶ εἴκοσι ἄλλας γενεὰς τὰς πρὸ Δαρείου γενομένας, τὰ μὲν ἀπὸ τῶν Περσέων αὐτῇ γενόμενα, τὰ δὲ ἀπ' αὐτῶν τῶν κορυφαίων περὶ τῆς ἀρχῆς πολεμεόντων. Οὕτω οὐδὲν ἦν ἀεικὲς κινηθῆναι Δῆλον τὸ πρὶν ἐοῦσαν ἀκίνητον. [Καὶ ἐν χρησμῷ ἦν γεγραμμένον περὶ αὐτῆς ὧδε κινήσω καὶ Δῆλον ἀκίνητόν περ ἐοῦσαν.

2 Δύναται δὲ κατὰ Ἑλλάδα γλῶσσαν ταῦτα τὰ οὐνόματα, Δαρεῖος ἐρξίης, Ξέρξης ἀρήιος, Ἀρτοξέρξης μέγας ἀρήιος. Τούτους μὲν δὴ τοὺς βασιλέας ὧδε ἂν ὀρθῶς κατὰ γλῶσσαν τὴν σφετέρην Ἕλληνες καλέοιεν.

3 Herodotus, Histories VI, Translated A. D. Godley (95) (...) moreover, Naxos was still unconquered and constrained them. (96) When they approached Naxos from the Icarian sea and came to land (for it was Naxos which the Persians intended to attack first), the Naxians, remembering what had happened before, fled away to the mountains instead of waiting for them. The Persians enslaved all of them that they caught, and burnt their temples and their city. After doing this, they set sail for the other islands. (97) While they did this, the Delians also left Delos and fled away to Tenos. As his expedition was sailing landwards, Datis went on ahead and bade his fleet anchor not off Delos, but across the water off Rhenaea. Learning where the Delians were, he sent a herald to them with this proclamation: Holy men, why have you fled away, and so misjudged my intent? It is my own desire, and the king's command to me, to do no harm to the land where the two gods were born, neither to the land itself nor to its inhabitants. So return now to your homes and dwell on your island. He made this proclamation to the Delians, and then piled up three hundred talents of frankincense on the altar and burnt it. (98) After doing this, Datis sailed with his army against Eretria first, taking with him Ionians and Aeolians; and after he had put out from there, Delos was shaken by an earthquake, the first and last, as the Delians say, before my time. This portent was sent by heaven, as I suppose, to be an omen of the ills that were coming on the world. For in three generations, that is, in the time of Darius son of Hystaspes and Xerxes son of Darius and Artaxerxes son of Xerxes, more ills happened to Hellas than in twenty generations before Darius; some coming from the Persians, some from the wars for preeminence among the chief of the nations themselves. Thus it was no marvel that there should be an earthquake in Delos when there had been none before. Also there was an oracle concerning Delos, where it was written: I will shake Delos, though unshaken before.

4 In the Greek language these names have the following meanings: Darius is the Doer, Xerxes the Warrior, Artaxerxes the Great Warrior. The Greeks would rightly call the kings thus in their language.

5 Hérodotos, Dějiny VI, Přeložil Jaroslav Šonka (95) (...) Nadto je [Peršany] k takovému postupu nutil i ostrov Naxos, který dosud nebyl v jejich moci. (96) Když Peršané vypluli z moře Ikarského, přiblížili se k Naxu, protože proti tomuto ostrovu mínili válčit nejdříve. Obyvatelé Naxu se pamatovali na dřívější události, nečekali a ustoupili do hor. Peršané vzali do otroctví ty z nich, které chytili, zapálili chrámy a město a odpluli k dalším ostrovům. (97) Mezitím Délští opustili ostrov a utekli se na ostrov Ténos. Když se [perské] loďstvo blížilo k Délu, vyplul [jeho velitel] Datis napřed a nedovolil, aby loďstvo zakotvilo u ostrova, nýbrž naproti v Rhénaji. Když se dověděl, kde jsou Délští, sám poslal hlasatele a dal jim oznámit toto: Mužové bohům zasvěcení, proč jste se dali na útěk, jako byste ode mne očekávali příkoří? Vždyť jsem jednak sám v té věci rozhodnut, jednak i král mi tak přikázal, abych nezpůsobil škodu zemi, ve které se zrodili dva bohové, a to ani krajině, ani jejím obyvatelům. Vraťte se tedy domů a hospodařte na svém ostrově. Toto dal Délským ohlásit, nato dal shromáždit tři sta talentů kadidla a zapálit na oltáři. (98) Potom odplul Datis s vojskem nejprve na Eretrii. S sebou vedl i Ióny a Aioly. Když vyplul odtamtud na širé moře, pohnul se ostrov Délos. Jak Délští vypravují, došlo k zemětřesení poprvé a naposledy až do mých časů. Tímto znamením naznačil asi bůh lidem budoucí pohromy, neboť za časů Dareia, syna Hystaspova, Xerxa, syna Dareiova a Artaxerxa, syna Xerxova v těchto třech generacích zažilo Řecko více útrap než za dvacet generací před Dareiem, ať již mu je způsobili Peršané, nebo sami jejich předáci, kteří mezi sebou válčili o nadvládu. Není tedy divu, že se Délos pohnul, ač byl dříve nehybný. I v jedné věštbě bylo o něm napsáno toto: Pohnu i s ostrovem Délem, jakkoli pevný má základ.

6 V řečtině mají ta jména tento význam: Dareios znamená Podmanitel, Xerxés Válečník a Artaxerxés Veliký Válečník. Tak by si správně mohli Řekové tyto krále pojmenovat ve svém jazyku.